Mladík se neprobudil jednoho krásného dne a nevyřešil matematické úlohy, nad nimiž si dvakrát tak staří studenti rvou vlasy. Studuje se zaujetím a pílí již od svých dvou let. Kdybyste ho označili za génia, snížili byste význam jeho dlouholetého úsilí.
„Génius je jen slovo, stejně jako inteligenční kvocient, číslo vynalezené lidmi, kteří nepřihlížejí ke všem dalším věcem, jež tvoří jedince,“ řekl agentuře AFP v kavárně Kalifornské státní univerzity v Los Angeles. „Snažím se nalézt moudrost prostřednictvím vědění. A uplatňovat moudrost v praxi je mnohem více než být géniem,“ tvrdí.
We can do
Moshe Kai rovněž publikoval knihu s názvem We can do (Můžeme to udělat), nejprve v čínštině a pak v angličtině, aby pomohl rodičům ve výchově jejich dětí.
„Dospěl jsem k bodu, který mnozí lidé považují za nemožný pro můj věk,“ píše mladý autor ve své knize. „Dosáhl jsem Měsíce, ale kdo si to opravdu přeje, může dosáhnout až za Mléčnou dráhu.“
Potápěč, bojovník a matematik
Moshe Kai se narodil v Los Angeles čínské matce a brazilskému otci. Ve čtyřech letech dokázal sčítat a odečítat. V té době pro něho rodiče zajistili intenzivní program zahrnující matematiku, hudbu, bojová umění a čtení.
Chlapce vyučovali doma, protože několik škol odmítlo přijmout dítě, které by podle nich mohlo narušovat výuku ostatních. Díky studiu a výchovným videohrám vyhrál několik mezinárodních mistrovství v bojovém umění, získal diplom v potápění a v osmi letech se zapsal na univerzitu, kde dnes patří k nejlepším žákům.
„My všichni studenti musíme využívat možností učit se, které se nám nabízejí. Nemusejí se totiž opakovat,“ píše ve své knize. Jeho matka, která ho doprovází od začátku jeho vysokoškolského studia a čeká na něho, až skončí vyučování, odmítá kritiku ohledně způsobu, jak svého syna vychovávala.
„Lidé se mě ptají, proč na něho vyvíjím takový tlak, ale já na něho žádný tlak nevyvíjím, on je takto šťastný!“ prohlašuje sedmačtyřicetiletá Shu Chen, která žije se synem a jednašedesátiletým manželem v rezidenci univerzitního městečka.
