Do důchodu se nechystám. Český export musí hledat nové trhy i přidanou hodnotu, říká šéf CzechTrade Doležal
Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo konkurz na nového šéfa CzechTrade. Rozhodnutí padlo krátce před volbami a okamžitě vyvolalo otázky ohledně možných motivů. Současný ředitel Radomil Doležal, který agenturu vede jedenáct let, zdůrazňuje, že bude pracovat do poslední chvíle a za klíčové považuje hladké předání agendy svému nástupci. „CzechTrade nesmí přijít o dynamiku, kterou si vybudoval,“ řekl v rozhovoru pro e15 na veletrhu FIND v Singapuru.
Server iRozhlas minulý týden přišel s informací, že ministerstvo průmyslu vypsalo konkurz na vaše místo. Věděl jste o tom?
Není přesné říkat, že jsem o tom nevěděl. Nebylo to z hlediska časování moje rozhodnutí, ale beru ho na vědomí. Nikdy jsem nerozporoval, že CzechTrade nemůže mít jednoho ředitele napořád. Je normální uvažovat po určité etapě o nových výzvách. Klíčový je ale správný timing a hladké předání, aby agentura neztratila dynamiku posledních let. Do jmenování či odvolání ředitele ministrem se na chodu CzechTrade nic nemění – pracuji naplno.
Vyhlášení přišlo krátce před volbami. Je to politické rozhodnutí?
Rozhodnutí je na vedení ministerstva. Pan ministr mi při oznámení výběrového řízení výslovně řekl, že to není kvůli nespokojenosti s mojí prací. Důvody mi blíže vysvětlí na plánované schůzce.
Podle ministerstva se chystáte do důchodu.
Nikdy jsem neuvažoval o klasickém „odchodu do důchodu“. Po více než dekádě v čele agentury přemýšlím spíše o nové výzvě s větší odpovědností, kde bych mohl využít kombinaci zkušeností z korporátu i státu. Nebráním se ale ani návratu do byznysové sféry. CzechTrade samozřejmě nemůže mít jednoho ředitele napořád, je ale důležité nastavit jasný harmonogram předání, aby přechod proběhl hladce.
Radomil Doležal a Czechtrade
Radomil Doležal vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze na Fakultě mezinárodních vztahů, byl ředitelem v několika nadnárodních společnostech a působil jako ředitel pro Česko, Slovensko a střední a východní Evropu. V roce 2014 byl jmenován generálním ředitelem agentury CzechTrade. Ta je státní organizací zřízenou v roce 1997 Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, jejímž hlavním úkolem je podporovat české podniky při pronikání na zahraniční trhy – prostřednictvím informačních, poradenských a asistenčních služeb realizovaných i v sítích zahraničních kanceláří
Jak lze zajistit případný hladký přechod v době, kdy se bude měnit vláda?
Z byznysu znám tři úkoly lídra: nastavit jasné strategické cíle, udržet jednotnou vnitřní kulturu a zajistit hladké předání agendy nástupci. Za ideální považuji, aby nový šéf měl jasné a konzistentní zadání, podobně jako jsem ho měl já, když jsem posouval agenturu blíž k byznysu a klientům.
Exportní podpora prošla zásadní proměnou
Co se vám za jedenáct let podařilo změnit?
Hodně věcí. Zavedli jsme rotační systém zahraniční sítě, aby know-how neztrácelo odchodem lidí po misích. Nastavili jsme měřitelné cíle pro každou kancelář a průběžně sledujeme jejich plnění. Rozšířili jsme služby: od pomoci s první objednávkou jsme přešli k dlouhodobému budování pozice firem na trhu, včetně podpory značky či komunikace. Museli jsme pružně reagovat na krize – během covidu nebo po vypuknutí války na Ukrajině jsme například firmám pomáhali i s importem klíčových surovin, aby udržely exportní výkon. Podstatné je, že jsme se vždy snažili najít správné řešení pro danou chvíli.
Jak na české exportéry dopadá měnící se prostředí? Po příchodu covidu a následně války na Ukrajině nyní nastoupil Donald Trump a změny, které zavádí jeho administrativa.
Důsledky se projeví s odstupem. Teď všichni sbírají data a přepočítávají byznys. U některých bude dávat smysl investice blíž ke klientům ve Spojených státech, jinde se budou hledat úspory, dělení marže nebo alternativní trhy. U inovativních a unikátních produktů je větší prostor bariéry absorbovat, komoditní segmenty to budou mít složitější.
Registrujete, že české firmy své americké plány omezují?
Nyní je fáze sběru informací. Některé podniky čekají, jiné už přemýšlejí o investicích přímo v USA, protože být blíž zákazníkovi je vždy výhoda. Jsou ale i firmy, které kvůli clům a nákladům americký trh opustí. Rozhodnutí se budou lišit podle oboru a ziskovosti. Tam, kde mají firmy unikátní technologii, je prostor celní bariéry ustát. V komoditních segmentech, kde je silná konkurence i ze strany domácích amerických producentů, to bude složitější.
Mění se skladba tuzemských společností, které s vámi jezdí „ven“?
Vidíme silný nástup nových technologií, včetně biotechnologií. Dochází k posunu od automotive směrem k letectví a obranným aplikacím. Obecně jde o vyšší přesnost, expertizu a ochotu posouvat se v hodnotovém řetězci výše. I v tradičních oborech přibývá digitalizace a integrace složitých výrobních procesů – to přináší vyšší přidanou hodnotu než pouhé dodávky dílů.
Singapur je pro Česko vstupní brána
O Česku často opakujeme frázi, že je montovna a má se stát mozkovnou. Mění se toto v případě exportu?
Data ukazují, že podíl technologicky náročného exportu je v Česku vyšší než průměr v EU. Tlak nákladů práce a energií firmy motivuje jít výš v řetězci – od subdodávky k vlastním komponentům, řešením a značce.
Jsme teď v Singapuru. Proč je pro tuzemské firmy atraktivním místem?
Singapur je vstupní brána do jihovýchodní Asie a reexportní uzel. Naše kancelář se zde strategicky zaměřuje na dva obory: design a kyberbezpečnost. Už vidíme konkrétní výsledky misí i výstav.
Český export v tomto státě skokově vzrostl. Čím to je?
Loni došlo ke skoku zhruba o sto procent, letos (do července) na vysoké základně přidáváme kolem 6,5 procenta. Tahounem byla výpočetní technika a kyberbezpečnost. Důležité je, že nejde jen o jednorázový výkyv směrem nahoru.
Jak funguje zdejší „brána do regionu“ prakticky?
Mnoho projektů v okolních zemích se financuje ze Singapuru. Objednávky odsud často odcházejí do Indonésie, Thajska a na další trhy. Proto je klíčová souhra mezi kanceláří zde a v cílových destinacích.
České značky si v Singapuru tvoří image
Jsou kromě Asie ještě další nové trhy, které jsou pro český export zajímavé?
Neřekl bych, že jde o úplně nové trhy. Globální prostředí je turbulentní všude. Nová strategie CzechTradu je postavená na tom, že si každá zahraniční kancelář vybere dva sektory, na které se zaměří do hloubky. Nejde jen o prvotní fáze obchodu, ale o budování dlouhodobé pozice českých firem s růstovým potenciálem. Týká se to například designu, který prezentujeme zde v Singapuru. Chceme, aby se české značky prosadily nejen komerčně, ale také zanechaly dojem, že patří ke světové špičce. To pak pomůže i dalším firmám, které přijdou po nich.
Takže jde vlastně i o budování renomé…
Ano, ale je potřeba být selektivní. Český průmysl je široký a nelze pokrýt všechno. V každé zemi si proto musíme vybrat jen některé obory a tam jít systematicky do hloubky – ať už jde o veletrhy, podnikatelské mise či cílenou podporu.
Můžete kromě designu uvést další oblasti, které kanceláře vytipovávají?
Letošní rok byl testovací, od příštího roku se tato strategie stane součástí plánů všech zahraničních kanceláří. Důležité je správně sladit priority s omezenými prostředky. Klíčové aktivity musí směřovat právě do vybraných sektorů, aby měly dopad na celkovou exportní výkonnost.
Nebojíte se, že tato strategie bude v rozporu s rozhodnutími ministerstva?
Nemyslím. Je to součást dlouhodobé strategie CzechTradu, kterou jsme nastavili už před lety a nyní ji krok po kroku uvádíme do života. Nepovažuji ji za politicky spornou, naopak ji české firmy vítají. Bude to ale vyžadovat transformaci lidí v zahraničních kancelářích na skutečné sektorové specialisty.
