Mzda v bitcoinu, poučení z Blažka a bič na ČNB. Krypto chtějí politici řešit i po volbách

Nehledě na výsledek sněmovních voleb by mohly v Česku vzniknout další zákony, které by usnadnily život fanouškům kryptoměn. Doufá v to jeden z nejznalejších českých zákonodárců v oblasti kryptoaktiv Jiří Havránek (ODS), který ve spolupráci s Markem Novákem z ANO a následně i s nestraníkem za KDU-ČSL Michaelem Kohajdou jako první zvedli ve sněmovních výborech téma jednoduššího danění zisků z prodeje bitcoinu a spol. Havránek by rád pokračoval ve spolupráci se zástupci ostatních stran na přijetí další legislativy týkající se digitálních měn. Měla by ulehčit život individuálním investorům, firmám, ale i úředníkům.

 „Hrozně bych si přál, aby ta spolupráce napříč stranami pokračovala i po volbách. Proto vlastně ani teď neděláme žádné partyzánštiny ve smyslu předkládání nějakých pozměňujících návrhů jen tak pro slávu, bez pořádného prodiskutování,“ vysvětluje Havránek. „V případě bitcoinu se bavíme o novém aktivu v rámci vnímání celé společnosti. To prostě svůj čas a pořádně projednání potřebuje,“ dodává politik, kterému se koncem loňského roku pro pozměňovací návrh na narovnání zdanění zisků z prodeje kryptoměn a cenných papírů podařilo najít podporu mezi jednotlivými poslanci napříč stranami.

Legislativu schvalovanou krátce po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách, samozvaného zastánce kryptoměn, nakonec přijal za svou po jeho vzoru i Andrej Babiš. Návrh na zavedení časového testu na prodej kryptoměn ve sněmovně tehdy i díky uchopení tématu ze strany ANO prošel jednomyslně.

Edukace Blažkem

Z bitcoinu a spol. se údajně nestalo tabuizované politické téma ani po letošním rozhoření kauzy, kdy ministerstvo spravedlnosti vedené tehdy ještě Havránkovým stranickým kolegou Blažkem přijalo darem bitcoiny s pochybnou minulostí. „Je to přesně naopak. Když to vezmu celospolečensky, to jsou v nadsázce týdny a už měsíce probíhající kryptoměnové edukace. Opravdu mnoho lidí začalo chtít vědět, jak třeba funguje bitcoinová peněženka,“ líčí mladý poslanec.

Blažkův resort dál převáděl bitcoiny i po upozornění na jejich zajištění policií

Domácí

Přesto v programu Spolu zmínka kryptoaktiv chybí. „Je tam kryptoměnám nadřazená kapitola fintech. Vždycky ale platí, že za vámi má být vidět práce. My v ní samozřejmě chceme pokračovat, a to ve dvou směrech. Jedna věc je, co dělat pro investory a lidi v kryptu, ta druhá, jak se k němu má stavět stát,“ tvrdí Havránek.

ANO a lhůty pro Českou národní banku

V programu favorita voleb ANO naopak zmínky kryptoaktiv nechybí. Strana Andreje Babiše hodlá zachovat časový a hodnotový test pro danění kryptozisků, zároveň by chtěla stanovit tříměsíční lhůtu pro schválení nebo zamítnutí žádosti o licence pro fintech a kryptofirmy. Ty v tuzemsku uděluje Česká národní banka.

Konkrétně bez licence MiCA se poskytovatelé služeb spjatých s kryptoaktivy v budoucnu neobejdou. Případné dlouhé čekání na udělení licence by mohlo jejich byznys zkomplikovat. Podle Havránka ale těžko může v praxi fungovat mechanismus, který by ČNB přinutil k rychlejšímu odbavování agendy. Nápad prý podle poslance rovněž neodpovídá realitě, kdy se Česká národní banka potýká s nečekaně vysokým počtem žádostí o udělení licence MiCA.

Místní kryptobyznys v minulosti počítal s tím, že náročným licenčním řízením úspěšně projdou spíše jen jednotky firem, podle ČNB se do něj ale dosud přihlásilo 229 subjektů. „ČNB v souvislosti s nařízením MiCA nenabírala nové pracovníky, nápor žádostí je řešen převedením kapacit v rámci banky,“ uvádí mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí s dodatkem, že centrální banka se coby nezávislá instituce k volebním programům jednotlivých politických stran nevyjadřuje.

Státní bitcoinová rezerva

Pokud by chtěl stát ještě více podporovat kryptobyznys, který i z Česka dokáže hrát ve světové lize, poměrně snadno mu může zajistit nepřehlédnutelnou reklamu. Za předpokladu, že by se například inspiroval v USA a tamní bitcoinovou rezervou. Trumpova administrativa se zavázala neprodávat bitcoiny, které zabavila v trestních kauzách, aby je mohla do národní bitcoinové rezervy zařadit a nemusela utrácet peníze daňových poplatníků za nákup virtuálních mincí. Podobné opatření, hypoteticky první svého druhu v Evropské unii, by lákalo i zastánce kryptoměn Havránka.

„Jsme ale na začátku diskuze, co by měl stát s bitcoiny dělat. Já to zjednodušuji tak, že když máme státní Budvar, a to jenom z důvodu očekávání, že každý rok vydělá peníze, tak proč nedržet ty zabavené bitcoiny? Postupem let by mohly ještě nabýt na hodnotě,“ uvažuje politik, podle kterého je nicméně vytvoření státní bitcoinové rezervy velmi daleko.

Prvním krokem by podle něj mělo být zvážení, jestli je vůbec správnou cestou prodávat bitcoiny v aukci prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových namísto regulovaných kryptoburz. „Kdyby ministerstvo spravedlnosti původně chtělo prodávat bitcoiny po Tomáši Jiřikovském přes kryptoburzy, tak by okamžitě narazilo na jejich kontrolní mechanismy proti praní špinavých peněz. Každopádně je jasné, že stát vůbec neměl tyhle bitcoiny jako dar přijímat,“ myslí si Havránek, který sám sebe označuje za bitcoinového maximalistu: člověka, jenž z virtuálních měn pociťuje jednoznačně největší porci důvěry v tu největší a nejstarší z nich, tedy bitcoin.

Mzda v kryptoměně

Mezi argumenty kritiků bitcoinu a spol. patří ten, že málokdo si nechává posílat výplatu ve virtuálních mincích. Konkrétně vyplácení alespoň části mzdy v bitcoinu podle Havránka ale částečně brzdí současná legislativa, zasazoval by se proto o její zjednodušení. „Budeme se bavit například o nastavení a usnadnění toho, jak by mohly firmy vyplácet zaměstnance v kryptoměně, aby to nemuselo mít formu takzvaného naturálního plnění.“

Ulehčit by to mohlo zejména firmám působícím přímo v oblasti kryptoměn, protože řada zaměstnanců je v této sféře zvyklá pobírat alespoň část mzdy právě v bitcoinu nebo jiné virtuální měně. Kromě toho šéfka kryptoplatební brány Confirmo Anna Štrébl už dříve upozornila, že se tento způsob zasílání finanční odměny, ať už v bitcoinu nebo virtuálních měnách navázaných na kurz dolaru či eura, hodí například pro vyplácení zahraničních pracovníků na volné noze a digitálních nomádů.

Bitcoin v DIP

Mezi současnými držiteli bitcoinu často rezonuje pohled na kryptoměnu coby prostředek dlouhodobého spoření, případně formu zajištění na důchod. Zároveň vznikl kvůli souběhu loňského spuštění amerických burzovně-obchodovaných fondů (ETF) na kryptoměny a zavedení státní podpory takzvanému Dlouhodobému investičnímu produktu (DIP) paradox.

Čeští občané sice mohou čerpat daňové zvýhodnění v rámci DIP na investici do bitcoinového fondu na Wall Street, ne však ale na nákup bitcoinu například přes kryptoburzu. „To je věc, kterou si beru osobně za svou: pokud mám možnost spořit si do DIP i formou různých kryptoměnových ETF, tak proč bych to nemohl dělat přímo přes svůj bitcoin držený například na českých regulovaných burzách?“ pokládá řečnickou otázku Havránek.

Jednodušší daňová pravidla tradingu

Letos nabyl na účinnosti zákon, který zrovnoprávnil danění zisků z prodeje kryptoměn s těmi z cenných papírů. Po třech letech držení bitcoinu a spol. jsou případné zisky osvobozeny od daně. Novinka ale neupravila situaci směny jedné kryptoměny za druhou, například bitcoinu za ether. Nadále může podléhat dani ze zisku rozdíl mezi cenou bitcoinu v době jeho pořízení a okamžikem směny za jinou virtuální minci.

Podle Havránka by nejenom z pohledu traderů, ale hlavně i státu a jeho úředníků dávalo smysl pravidlo zjednodušit tak, že by se daňovou událostí stalo až převedení virtuálních mincí na standardní státní měnu. Traderům i pracovníkům finanční správy by tak odpadla povinnost zabývat se mnohdy až stovkami nebo tisícovkami nepřehledných transakcí za rok.