„Mí kolegové dlouho pátrali po přítomnosti organického uhlíku, je však třeba přiznat, že další významnou sloučeninou pro existenci života jsou právě dusičnany,“ vysvětlila pro časopis Proceedings of the National Academy of Sciences planetární geochemička Jennifer Sternová z Goddardova kosmického střediska. Podle Sternové je v mnohých okamžicích dusík naprosto stejně významným prvkem, jako dlouho „oslavovaný“ uhlík. Dusík například hraje zásadní roli v takzvaných nukleobázích, základních částech molekul RNA a DNA.
Vědci zkoumali vzorky hornin vyvrtaných z okolí místa přistání vozítka. Lokality vrtů vědci vytipovali v průběhu jedné z hlavních misí Curiosity, a to vystoupání na horu Mount Sharp. Vzhledem k jejich zajímavosti – oblasti převážně s hliněným podložím – vědci dostali svolení k odbočce z hlavní trasy výstupu, které se nakonec vyplatilo v podobě objevu oxidu dusnatého, sloučeniny, která vzniká hořením dusičnanů.
„Z laboratorních experimentů víme, jak přesně se dusičnany při zahřátí rozkládají, a proto si jsme natolik jistí, že nalezený oxid dusnatý takto vznikl,“ dodala Sternová. Podíly chemikálie v odebraných vzorcích půdy navíc dosahovaly takřka totožných hodnot, kterých by dosahovaly na výjimečně suchých místech na Zemi, například v poušti Atacama v Jižní Americe.
