Ani po rušné Strakonické, ani pod nebezpečnou skálou, z níž padají kameny. Cyklisté na cestě mezi Barrandovským mostem a Malou Chuchlí pojedou na pohodlné asfaltové stezce. Už příští rok.
„Trasa teď vede na břehu Vltavy po rybářské pěšině. Silnice pod skálou je kvůli nezajištěnému kamení zavřená,“ říká předseda cyklistické komise magistrátu Pavel Polák.
Provizorium má vyřešit dva a půl kilometru nové stezky. Vyjde zhruba na dvacet milionů korun.
Půl od města, půl z Evropské unie
Řešení „hluchého“ místa na páteřní cyklotrase A1 spadá do plánu rozvoje pražské cyklistiky pro rok 2011, který se podařilo týdeníku Sedmička získat.
Magistrát chce postavit osm až deset kilometrů nových cyklostezek a vyhrazených pruhů. Dotáhnout do konce hodlá náročné přemostění Berounky a Vltavy v Lahovicích pod Pražským okruhem. Propojit chce také Prahu se středními Čechami prodloužením stávající stezky ze Zbraslavi do Jarova.
Celkový účet? Dvě stě milionů korun. Polovinu vydá město z vlastní kasy a zbytek zaplatí z evropských fondů či z příspěvků Státního fondu dopravní infrastruktury. Pokud chystané stavby vzniknou, překoná délka pražských cyklotras hranici pěti set kilometrů.
„Samozřejmě všechny naše plány souvisejí s politickou vůlí nového vedení města a také s úspěšnosti získávání peněz z Evropy,“ připouští Pavel Polák z magistrátu.
Jde stavět levněji?
Pozornost letos vzbudila právě cena některých tras. Zejména u stezky ve Vysočanech podél potoka Rokytka. Stavba vyšla na 140 milionů korun. Zástupci města hájí drahé projekty tím, že ceny jednotlivých částí stavby jsou vysoké. A také tím, že značnou část peněz získali z evropských zdrojů.
Pro lepší představu: kilometr obyčejné cyklostezky stojí sedm milionů. Pokud je na ní osvětlení a zábradlí, zvýší se cena na dvojnásobek. „Stavebně jde často opravdu o velmi drahé věci. České normy pro dopravní stavby jsou navíc hodně přísné,“ připouští Vratislav Filler z občanského sdružení Auto*Mat.
Zároveň ale říká, že některé stavební hlavolamy lze vyluštit jednodušeji. A laciněji. „Například třetinu nákladů na stezce Rokytka stál most přes málo frekventovanou Ocelářskou ulici, kde by stačil přejezd pro cyklisty,“ míní Filler.
Česká metropole má navíc od května hotovou stezku, po níž nikdo nejezdí. Vede z centra města přes Seifertovu ulici, bývalý vítkovský železniční tunel na žižkovský Krejcárek. Jenže čerstvý asfalt i tunel zbavený kolejí leží ladem.
„Technická správa komunikací, která se o stezku bude starat, si ji dosud nepřevzala. Není nám jasné proč,“ diví se Pavel Halla ze Správy železniční dopravní cesty.
Společnost trasu, stojící na drážních pozemcích, postavila. Její právníci v současnosti se silničáři vyjednávají o řešení majetkových vztahů, aby na trasu mohli co nejdříve vyrazit cyklisté.
Její další, a velmi důležité pokračování na Balabenku je v plánu na rok 2012.
Z Kačerova do Krče
V příštím roce město počítá s řadou dalších staveb, které cyklistům pomohou.
Například s propojením Krče a Kačerova kilometr a půl dlouhou stezkou A42 nebo s trasou mezi Bohnicemi a Kobylisy.
