Cyklistka je postrachem amatérských závodů | E15.cz

Cyklistka je postrachem amatérských závodů

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Dnes osmatřicetiletá Lada Mácová vstoupila do cyklistiky v roce 2007. Během tří let absolvovala pětačtyřicet závodů, z toho dvanáctkrát zvítězila.

Jindřichohradecká cyklistka Lada Mácová se stala postrachem amatérských závodů. Ve své věkové kategorii začala porážet soupeřky už během první sezony. Postupem času dokázala konkurovat i zdatnějším a mladším závodnicím. Nesmírnou pílí a ctižádostí si vydobyla na Jindřichohradecku pozici neporazitelné cyklistky. Skromná sportovkyně původně nechtěla o rozhovoru a focení ani slyšet. Ale jakmile přišla řeč na kolo, okamžitě se rozpovídala.

Co vás vedlo k tomu, že jste propadla cyklistice? Nechala jsem se vyhecovat majitelem Cyklosportu, kamarádem Honzou Hájkem, že budu jezdit závody na horských kolech. Tehdy tomu nikdo nevěřil. Ale když jednou něco řeknu, tak to dodržím. Kolo mě začalo neskutečně bavit. Úplně jsem se zbláznila. Je to pro mě nutný adrenalin.

Jaké byly vaše začátky? Měla jsem na spinningu odjeto spoustu hodin. Na jaře 2007 jsem si objednala zcela nové kolo a začala trénovat. V první sezoně jsem odjela třináct závodů. V dubnu jsem absolvovala první závod na Orlíku a umístnila se asi v polovině startovního pole. Okamžitě po dojezdu jsem prohlásila, že končím. Předsevzetí mi ale vydrželo půlhodinku, než jsem se z toho vzpamatovala. Tehdy jsem neuměla během závodu jíst a pít. Dělala mi problémy jízda do kopců, neuměla jsem správně dýchat. Pomalu jsem se začala učit a postupem času i zlepšovat.

Vypadá to jednoduše. Byla jste asi dost učenlivá, když jste se ve druhé sezoně tak rapidně zlepšila. Připravovala jsem se i v zimě. A to se projevilo ve výsledcích. Pravidelně jsem končila do šestého místa. Což byl ohromný posun dopředu.

Jak jste se připravovala letos? Na začátku sezony jsem byla na soustředění v Chorvatsku. Jako jediná žena mezi samými muži jsem najezdila stovky kilometrů do samých kopců. Byla to pro mě neskutečná dřina a vyloženě jsem se trápila. Ale kolegové z týmu mě naučili základy cyklistiky.

Když porovnáte začátky a současnost, kolik najedete ročně kilometrů? Než jsem začala závodit, tak jsem měla na kontě kolem dvou tisíc kilometrů. Prvním rokem to už byly čtyři tisíce a ve druhé sezoně už šest tisíc kilometrů. Letos mám najeto už osm tisíc. Ale to jsem ještě měla pád, a tak jsem se začala věnovat malým cyklistům.

Kolikrát jste už z kola spadla? První pád přišel, když jsem se učila jezdit s nášlapy. Další pád, na který nezapomenu, mě potkal na Ještědu. Při průjezdu protisměrné zatáčky jsem si roztrhla nohu, přesto jsem ještě závod dokončila. Zatím největší zranění jsem si přivodila letos při tréninku. Mladý cyklista neudržel kolo, sjel na krajnici a při jízdě v háku jsem do něj zezadu narazila. Zlomila jsem si klíční kost a narazila žebra. Za tři týdny jsem už plavala, za další týden zkusila trenažér a po pěti nedělích už jsem sedla na kolo.

Kvůli zranění jste absolvovala méně závodů? Jsem vytížena pořádáním závodů ligy Cyklosport Hájek. Vybírala jsem všechny tratě tak, aby byly sjízdné pro všechny cyklisty. Pak musím trať označit, zajistit a poučit pořadatele. A s posledním závodníkem posbírám označení. Pokud se stane úraz, tak musím se sanitkou pro zraněné. Samotnou trať projedu minimálně šestkrát.

Co vám cyklistika dala a naučila? Všechny závody jsou o morálce. Několikrát se mi ani nechtělo startovat nebo se mi nechtělo dokončit, jak jsem byla úplně vyčerpaná. Pak jsem si uvědomila, že nemůžu zůstat na trati, protože na mě v cíli čekají. Nezabalila jsem to. Naopak, sebrala jsem poslední zbytky sil a nějak dojela.

Máte tři zaměstnání, trénujete a závodíte. Jak to všechno zvládáte, čemu se v budoucnu hodláte věnovat? Jako hlavní zaměstnání bych chtěla mít masírování. Mým koníčkem je spinning, který je přímo spojen s cyklistikou. Strašně mě baví práce s dětmi, proto bych je i nadále ráda trénovala a předávala jim zkušenosti.

A co se týče budoucnosti cyklistiky? Chtěla bych objet Český pohár na silnici, při kterém by současně závodili i moji svěřenci. Pokud by se našel volný termín, tak bych zkusila i pár závodů horských kol.

Máte nějaký sen? Letos jsem nemohla tolik závodit, chtěla bych to příští rok napravit. Velkou motivací je pro mě uznání kamaráda Honzy Hájka. Říkal, že cyklistkou se stanu až po třech letech ježdění. Chtěla bych mu dokázat, že už cyklistkou jsem. Ale on to zatím ještě neuznal.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.