Odevzdejte městský byt a dokažte, že se tatínek nedokáže sám o sebe postarat. V pořadníku se pak dostane o několik stupňů výš. To se Sedmička dozvěděla v několika domovech důchodců na Klatovsku. Obešli jsme je s žádostí o umístění nemohoucího dědečka. „Bydlím daleko a mám strach, že táta sám doma něco vyvede. S manželkou nemáme možnost se o něj sami postarat,“ tvrdil figurant Sedmičky.
„Musíte si vyplnit žádost a za jak dlouho vašeho tatínka do domova důchodců přijmeme, záleží hlavně na posouzení lékaře. Také rozhoduje, zda odevzdá městský byt a jestli je místní. Samozřejmě do týdne to nebude,“ odpověděla pracovnice sušického domova důchodců. Žádost spolu s dalšími dokumenty nabízí domov důchodců ke stažení přímo na svých webových stránkách, odkazy jsou ale nefunkční. Zkrátka pro žádosti musí lidé osobně. Odstartovat vlnu papírování a nakonec zjistit, že lepší bude se o babičku postarat vlastními silami – to je praxe Jindřicha Kohouta z Klatov.
„Babička má Alzheimerovu chorobu a cukrovku. Dlouho jsme hledali odpovídající stacionář a nakonec jsme zjistili, že by nás měsíčně vyšel na téměř dvacet tisíc. To považuji za legální úplatek,“ zlobí se Kohout. „Nakonec si vzala k sobě babičku manželčina sestra, ovšem žádost o nějaký příspěvek jí zamítli. Jak tohle bude pokračovat, netuším,“ dodává. A jak to funguje v Klatovech nebo v Újezdci? Úplně stejně. Potvrdila to ředitelka Městského ústavu sociálních služeb v Klatovech Alena Kleinerová.
„Přednost mají lidé z Klatov. I uvolnění městského bytu je rozhodující,“ tvrdí ředitelka. Jak dlouho ale trvá umístění seniora do domova, není jednoznačné. „Někteří si podají žádost s velkým předstihem, a když je vyzveme, ještě se jim k nám nechce,“ dodává.
