Dejte nám košťata a peníze

Budějovická radnice zahájila minulý týden experiment se zaměstnáváním lidí bez práce. Ze dvou stovek zájemců nastoupilo na směnu deset.

Třicet hodin odpracovaných na úklidu města rovná se šestnáct stovek měsíčně na přilepšenou. Peníze jsou od státu. Na takový motiv láká budějovický magistrát dlouhodobě nezaměstnané. Běžně pobírali jen 2020 korun, což je existenční minimum. Od 1. března radnice zahájila projekt veřejných prací. Pracovní potenciál je velký. Nejmenší podporu pobírá v Budějovicích zhruba šest stovek lidí.
První den si přišlo pro lopaty a košťata na radnici deset lidí ze čtyřiadvaceti, kteří před tím podepsali smlouvy. Druhý den devět. Většinou Romů. Sbírají odpadky kolem obchodního domu Kaufland. Další skupina zametá o kus dál lávku přes Vltavu. Je znečištěná pískem po zimním posypu. „Včera jsme tady naložili půl kontejneru svinstva po bezdomovcích,“ říká dvaačtyřicetiletý Jirka. Bývalý elektrikář je bez práce dva roky. Podobně jako třiadvacetiletý Marek, vyučený zedník. Oba tvrdí, že o práci nezavadí. Domy sice lidé staví, ale jejich profese přebírají levnější zahraniční dělníci. Minimální mzda v Česku je osm tisíc korun měsíčně.
„Když pro město odpracuju třicet hodin, zvýší se mi měsíční dávky o šestnáct set padesát devět korun. Přežívám díky mámě, u které bydlím,“ vysvětluje Marek a sbírá kusy zmačkaného papíru a igelitů. Některé odpadky tam nechali lidé, kteří si nepřijdou na radnici ani pro korunu podpory. Vegetují na ulici. Vydělají si sběrem železa a barevných kovů. Na úklid dohlíží za radnici Ivan Farka. Ráno rozdělí rajony, na závěr je projde. Pracují nejvýš čtyři hodiny denně. Dvacet hodin nutných k tomu, aby se nezaměstnaným nesnížily dávky pod částku 3 126 korun, stihnou podle počasí i za týden. „Zatím je to zkouška. Nikdo neví, jak dopadne,“ hodnotí Farka.
Pochyby v něm vyvolává to, že o práci projevilo zájem z tří set oslovených 189 lidí. Většina nepřišla, i když úředníci nakoupilo lopaty, košťata a rukavice. „Žádali jsme město o práci. Chceme jí víc. A hlavně na stálo,“ přeje si sedmačtyřicetilá Eva Kasperová, matka tří dětí. Původně dělala uklízečku na dráze. „Živím i vnučku, chodí do školky. Spočítejte si, jestli i s přídavky jde rodina uživit,“ vysvětluje černovlasá žena.
Třicetiletý Michal Bledý si myslí, že ve městě chce uklízet ulice hodně Romů. Ale jako stálí zaměstnanci radnice. Padesát pět korun na hodinu, kolik dělá odměna za veřejné práce, mu připadá málo. „Každá koruna je ale dobrá,“ připomíná.