Přesnější ozařování, moderní diagnostické přístroje a nové léky znamenají zásadní pokrok v léčbě rakoviny za posledních deset let. U některých typů nádoru se díky tomu snížila úmrtnost. Podle statistik z brněnského Masarykova onkologického ústavu, který patří ke špičkovým zařízením v Evropě, umírá například na rakovinu prsu v Jihomoravském kraji o čtvrtinu méně žen než v roce 2000.
„Vyšetření prsu podstupuje více žen. Rakovina se tak zjistí včas a je možné ji úplně vyléčit. U pokročilých stádií nádoru pak nové léky významně prodlužují život,“ sděluje Jiří Vorlíček, ředitel Masarykova onkologického ústavu.
Začít s léčbou včas
Největším zabijákem ale zůstává rakovina plic, hned za ní je zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku. Na obě tyto nemoci umírá v Jihomoravském kraji ročně kolem pěti set lidí. „Rakovina tlustého střeva a konečníku je u nás nejčastější. Ve více než polovině případů je zjišťována pozdě a nově vyvinuté léky prodlouží život o rok až dva. To není velké vítězství,“ uznává Vorlíček.
Pacienti s rakovinou tlustého střeva však mají naději do budoucna. Od letoška může každý člověk starší pětapadesáti let na účet pojišťovny podstoupit vyšetření sondou, které nádor odhalí.
Právě diagnostika zaznamenala velký pokrok. Nové metody nyní dokážou nalézt milimetrové nádory. Včasný začátek léčby je klíčový pro všechny druhy rakoviny.
„Je to nesmírný posun. Modernější počítačová technika teď podává jemnější a přesnější obraz tkáně. Dříve se používal obyčejný rentgen, který odhalil jen nádory centimetrových průměrů,“ dokládá Helena Bartoňková, primářka oddělení radiologie Masarykova onkologického ústavu.
2000 až 2010: Řada lidí, jež by dříve zabila rakovina, žije dál
Za posledních deset let se šance na přežití zvýšila především u pacientek s rakovinou prsu.
Pálivé a bolestivé místo v prsu si nahmatala pětašedesátiletá Marta Javoříková z Nového Města na Moravě. Nenechala se odradit neochotou obvodní lékařky a opakované vyšetření jí odhalilo rakovinu prsu.
„Bylo to právě včas, měla jsem druhý stupeň nádoru. Léčbu teď podstupuji v Brně v Masarykově onkologickém ústavu. Doktoři mi odoperovali půlku prsu a dál mě léčí ozařováním, chemoterapií a také lékem Arimidex,“ popisuje Javoříková.
Právě tento lék patří k novinkám v léčbě rakoviny prsu a zvyšuje šanci pacientů na uzdravení.
„Nejedná se o cytostatikum, tedy lék, který zabíjí všechny množící se buňky v těle. Je to léčba cílená přímo na nádor. Zvlášť u rakoviny prsu jde o velký pokrok,“ tvrdí Rostislav Vyzula, který je přednostou kliniky komplexní onkologické péče v Masarykově onkologickém ústavu, špičkovém evropském středisku.
Úspěšnější je dnes také radioterapie, tedy ozařování nádoru elektrony či fotony. Díky rozvoji počítačové techniky se dá zacílit přesně podle nepravidelné hranice nemocné tkáně. Zdravá část těla tak není zářením zasažená.
„Dnes můžeme zachránit či prodloužit životy v případech, u nichž bychom to před deseti lety nezvládli. Radioterapie je nezastupitelná při léčbě nádorů prsu, děložního hrdla, mozku, plic či konečníku,“ jmenuje Pavel Šlampa, přednosta kliniky radiační onkologie.
Účinnější operace
Milníkem pro diagnostiku rakoviny je zavedení pozitronové emisní tomografie, kterou brněnští doktoři začali používat v roce 2003. Kombinací tohoto vyšetření s ultrazvukem, rentgeny a magnetickou rezonancí se dosahuje přesnějšího obrazu tkání člověka. Díky tomu mohou lékaři nemocného účinněji operovat.
„Například u rakoviny prsu jsou zákroky úspornější a pacientky tolik netrpí. Dříve skoro každá žena přišla o prso, teď odejmeme jen určitou část,“ vysvětluje Vojtěch Chrenko, primář chirurgického oddělení Masarykova ústavu.
Novinkou je spolupráce s plastickými chirurgy. Pacientka s nádorem prsu si může dopředu objednat operaci, při níž ji plastičtí chirurgové prs znovu vytvoří.
„Zvlášť pro mladé pacientky je to důležité. Vždyť kvůli tomu se rozpadají manželství, protože někteří muži nesnesou manželku bez prsu,“ podotýká Javoříková.
Léčba zhoubných nádorů je sice účinnější, ale současně roste každý rok počet nových případů. Týká se to hlavně rakoviny prsu, prostaty a kůže.
„Vyšší počet případů rakoviny prostaty způsobuje stárnutí populace. Podobné je to u rakoviny prsu, u níž hraje roli i fakt, že ženy začínají rodit v pozdějším věku. Navíc se zlepšila životní úroveň lidí. Každý si teď může dovolit solárko nebo dovolenou u moře. To hraje roli při vzniku rakoviny kůže,“ objasňuje Jiří Vorlíček, ředitel Masarykova onkologického ústavu.
Podle Vorlíčka, který je zároveň předsedou České onkologické společnosti, může každý člověk předejít rakovině třemi způsoby. „Každý den se aktivně hýbat, nebýt tlustý a nekouřit,“ radí ředitel.
