ČNB v dohledné době úroky snižovat nebude, bojí se návratu inflace
Cyklus snižování sazeb, který Česká národní banka zahájila na konci roku 2023, se blíží ke svému závěru. Na současných úrovních se úroky nachází již poblíž svých neutrálních úrovní, tedy takových, které ani nestimulují, ani nebrzdí ekonomiku. Manévrovací prostor centrální banky je tak logicky omezený.
Rozhodnutí radních ponechat sazby beze změny, na hladině 3,5 procenta, proto mohlo překvapit jen málokoho. Kromě samotné blízkosti rovnovážným sazbám podpořily verdikt ČNB i makrodata. Květnová inflace překvapila, když vystřelila na 2,4 procenta. Odhady překonal i růst reálných mezd, který v květnu vykázal meziroční tempo 3,9 procenta. V takovém prostředí by další snižování sazeb bylo nezodpovědné – zvlášť, pokud vezmeme v potaz, že bankéři letos poslali úroky dolů již dvakrát.
Bankovní rada tentokrát odhlasovala pauzu v cyklu snižování sazeb jednomyslně. Všichni tuzemští centrální bankéři si tak uvědomují, že ve světle globální makroekonomické nejistoty není moudré měnovou politiku příliš rozvolňovat. Přestože se inflace nenachází markantně nad cílem pro cenovou stabilitu (2,0 procenta), zůstává zvýšená jádrová inflace nebo tempo růstu cen v sektoru služeb.
Problémová inflace ve službách
Právě inflace ve službách strážce tuzemské monetární politiky dlouhodobě trápí. Úzce souvisí s nízkou nezaměstnaností a rychlým dynamikou růstu reálných mezd. Guvernér Aleš Michl explicitně zmínil i oživení na realitním trhu, které je v kombinaci s nepolevujícím zdražováním služeb nebezpečným koktejlem s potenciálem opět popohánět inflaci. Michl zdůraznil, že současné nastavení sazeb pomáhá brzdit přílišný rozmach úvěrové aktivity a tím pádem a zabraňuje přehřívání nemovitostního segmentu.
Celkově vzato vnímá ČNB převažující rizika jako proinflační.Podle guvernéra se oproti minulému zasedání situace na inflační frontě zhoršila. Znepokojivý je například trend zrychlování růstu jádrových cen. Tento komplikovaný terén neumožňuje národní bance úroky snižovat. Pauza tak pravděpodobně bude delší. Centrální bankéři zůstávají otevření všem možnostem a v případě obzvláště nepříznivého vývoje nevylučují ani další zvýšení sazeb.
Další šok může přijít
Globální ekonomické prostředí je nyní obtížně čitelné. Cla logicky cenovou dynamiku alespoň dočasně zrychlí. Minulý týden například Fed zvedl odhad inflace z 2,7 na 3,0 procenta. Američtí centrální bankéři přitom stále počítají s poměrně benevolentním nastavením celním politiky. Pokud se nepodaří Spojeným státům a jejím obchodním partnerům dosáhnout dohody, jsou ve hře přísnější cla s potenciálně více devastujícími dopady. Dodejme, že deadline pro uzavření dohody je 9. července a je tedy nepříjemně blízko.
ČNB může úroky nadále snižovat v případě, pokud by cla způsobily značnou ekonomickou škodu.Prozatím neexistují důkazy, že by se tak dělo, ale situace na bojišti se, jak známo, mění každým okamžikem. Další variantou je, že by úroky výrazněji, než se nyní očekává, poslala dolů Evropská centrální banka. V takovém případě by ČNB musela měnovou politiku na frankfurtskou instituci kalibrovat, aby nedošlo k neřízenému posilování koruny. Z posledního shromáždění ECB však vyznělo, že další uvolňování měnové politiky v eurozóně již bude taktéž spíše kosmetické a sazby v regionu nepoklesnou markantně pod 2 procenta.
Tuzemská centrální banka zaujala poměrně jestřábí pozici. Guvernér Michl se sice odmítá svazovat konceptem neutrálních sazeb, zdůraznil však, že pod něj zůstanou úroky podstatně vyšší, než bývalo zvykem v éře před covidem. Tento přístup je rozumný. Dokud se nevyjasní situace kolem obchodních válek nebo nedojde k citelnému ochlazení tuzemské ekonomiky, je v rámci boje o znovunastolení cenové stability lepší udržovat přísnější měnové podmínky.
