Detektivové vs. nevěrníci

Průměrně pět nevěrných manželů a manželek ročně sledují detektivové z přerovské agentury Diskretnost. A bylo by jich ještě víc, kdyby „soukromá očka“ své klienty od podobných záměrů neodrazovala.
„Když se na nás někdo s takovým požadavkem obrátí, snažíme se mu to rozmluvit. Říkáme, nevěra není důvod k rozvodu. Pokud se nechcete rozvádět, raději to nechtějte vědět,“ říká výkonný ředitel detektivní agentury Hynek Vykoukal.

Když už se detektivové dají do práce, nevěru zatají jen málokdo. I tak ale nemusí jejich sledování pokaždé končit rozpadem vztahu. Jako třeba u případu padesátiletého hoteliéra, který se zamiloval do osmnáctileté dívky. Když ale slečna odjela do New Yorku za svým přítelem, obrátil se nešťastný muž na detektivy. Chtěl alespoň vědět, jak se jí daří.

„Díky tomu, že spolupracujeme s lidmi po celém světě, zjistili jsme, že přítel dívky z ní ve Spojených státech udělal prostitutku,“ vypráví detektiv. I přesto nebo možná právě proto chtěl zamilovaný hoteliér dívku získat zpět. A tak detektivové navrhli, že sehrají malou komedii. Jejich spolupracovníci v Americe nahráli zatčení dívky a poslali ji domů. Když vystoupila celá utrápená v Praze na letišti, „náhodou“ narazila na hoteliéra. „Pak už bylo všechno na něm. Dopadlo to tak, že se vzali,“ vzpomíná detektiv.

Téměř filmové zápletky však tvoří stejně jako případy nevěr jen malou část práce přerovských detektivů. „Věnujeme se hlavně případům, které se týkají podnikání. Není žádná závažnější kauza v republice, kterou bychom neanalyzovali. Nejsou závažnější případy, o jejichž pozadí bychom neměli podrobné informace,“ řekl detektiv.

Utnou nevěru manželky, vypátrají i majetek po dědečkovi

Soukromí detektivové z Přerova někdy řeší případy jako z filmů. S poručíkem Columbem si je ale nikdo nesplete.

Nevěra, milionový podvod nebo vydírání? Přerovští detektivové ze soukromé agentury Diskretnost jdou do všech případů se stejnou vervou. A často se dostanou k informacím, které zůstávají „běžným lidem“ mnohdy i navždy utajené.

„Spousta afér, které se objeví v novinách, je uměle vyvolaných, dělají se zpravodajské hry, které někdo řídí. O těchto případech ale nemůžeme mluvit,“ zůstává tajemný výkonný ředitel agentury Hynek Vykoukal.
Asi nejčastěji řeší případy, které se točí kolem podnikání. Dříve vymáhali i pohledávky, ale po vzniku exekučních úřadů této práce ubylo. Pohledávky tak řeší alespoň v zahraničí.

„Prověřujeme také společníky podnikatelů, chráníme je před nekalou konkurencí, před vydíráním, pomocí techniky před odposlechy, vyhledáváme v jejich kancelářích a bytech štěnice,“ upřesňuje ředitel detektivní agentury Josef Lakomý.

„Soukromá očka“ poskytují také pomoc podnikatelům ve svízelných situacích v zemích třetího světa, když jim ambasáda neposkytne pomoc. „Obrací se na nás rovněž lidé v situacích, když jim nemůže pomoct policie nebo advokátní kancelář,“ doplňuje Lakomý. Klientelu agentury přitom netvoří jen bohatí lidé. „Snažíme se pomoci každému, kdo se dostane do potíží, a vyjít mu vstříc smluvní cenou,“ vysvětluje Lakomý.

Pokud jde o nevěru, vysledovali detektivové i některá „pravidla“. „Muži nechávají ženy prověřovat stejně často jako ony je. Ženy jsou ale radikálnější, když se nevěra odhalí. Pálí mosty, neohlížejí se na děti. Muži to obvykle ustojí,“ tvrdí Vykoukal.

Láska přes internet

Případů manželských nevěr podle něj přibylo s rozvojem internetu. Někdy to přitom začne zcela nevinně. Pro ukrácení dlouhé chvíle člověk zabrousí na seznamku a láska přes internet je na spadnutí. Odhalení je pak mnohdy důvodem k rozvodu. Třeba tak jako u čtyřicetiletého podnikatele, kterému bylo podezřelé, že jeho žena vysedává po nocích u počítače. Tušení a nedůvěra ho přivedly do detektivní agentury.

„Některé seznamky provozují nedůvěryhodné společnosti a kvůli tomu je možné po přihlášení každého účastníka zjistit potřebné údaje,“ upozorňuje detektiv Vykoukal. Odhalili tak, že manželka vede erotickou diskusi a udržuje vztahy se dvěma milenci.

Muž ale nechtěl rozvod. „Řekli jsme mu: Neptejte se na metody, my vám ji vrátíme,“ vypráví detektiv. Slovo dodržel. Jak to provedli, ale neprozradí. „Dotyčná žena by se teď mohla dovtípit, jak to tehdy bylo,“ vysvětluje mlčení Vykoukal.

Na každém případu pracují dva lidé. „Aby se mohli rozdělit nebo podržet,“ říká výkonný ředitel agentury. Nejnižší cena za sledování je 150 korun za hodinu za jednoho člověka v případech, kde nehrozí nebezpečí. „Kromě toho platí zákazník náklady na auto. Někoho sledujeme osm hodin denně, někoho celý den. Na případu je potřeba pracovat nejméně týden,“ upřesňuje detektiv. A upozorňuje, že než začnou někoho sledovat, musí mít od manžela nebo manželky plnou moc, aby neporušovali zákony.

A co děti?

Zatímco podezření z nevěry se nepotvrdí ve všech případech, při potížích s dětmi se podle detektiva Lakomého intuice rodičů pokaždé potvrdí. „Obrací se na nás rodiče, když mají podezření, že jejich dítě bere drogy nebo propadlo hracím automatům. Na tyto případy nasazujeme mladší kolegy, aby zapadli mezi studenty,“ přibližuje Lakomý jednu z metod.

Své klienty ale agentura chrání. To, co zjistí, oznamuje jen rodičům. „Na Slovensku je to jinak. Tam detektivní agentury spadají pod policii a informace, které o případu získají, nezůstávají jen v rodině,“ říká ředitel agentury.

Zfalšovala závěť

Podle detektivů v poslední době přibylo pátrání po dědictví ve Spojených státech, Kanadě a Austrálii, kde má hodně lidí příbuzné. „Obrátila se na nás třeba paní, které zemřeli její dva bratři v Austrálii. Všechen jejich velký majetek zdědila jejich hospodyně, a to se ženě zdálo podezřelé. Jak se ukázalo, měla pravdu,“ vypráví detektiv. Hospodyně totiž zfalšovala závěť.

Situaci však komplikoval fakt, že byl do případu zapletený tamní důstojník policie. „I tak jsme ale zjistili, že hospodyně jednoho z bratrů zavraždila. O případu tehdy australské noviny psaly, že v součinnosti s naší agenturou policisté odhalili vraždu,“ vzpomíná Vykoukal.

S dědictvím už to bylo horší. Detektivům se podařilo získat pro klientku jen jednu brož ze šperků, které bratři nashromáždili. V tu chvíli přišel zlom jak z amerického filmu. Policejní důstojník, klíčová postava případu, dostal AIDS. Strach ze smrti ho přiměl k přiznání. „Docílili jsme alespoň toho, že paní dostala téměř dva miliony šilinků,“ říká detektiv.

Stejně jako tento, i všechny ostatní případy pátrání po dědictví v zahraničí vyřešili přerovští detektivové úspěšně. Za podobnou akci zaplatí lidé deset tisíc korun a potom sedmnáct procent z majetku, který detektivové pro klienta získají.

Sekaná za miliony

Přerovští specialisté řešili také restituční nároky. „Jednou nás bez vědomí rodičů navštívila osmnáctiletá dívka. Donesla úmrtní list dědečka a jeho fotografii, kde stál u ohrady s koňmi. Chtěla, abychom vypátrali, jestli dědeček vlastnil nějakou farmu,“ popisuje začátek případu Vykoukal.

Detektivové zjistili, že mu patřil hřebčín, který ale neoprávněně užívá někdo jiný. Rodiče, kteří se na dívku ze začátku kvůli její aktivitě zlobili, si nakonec přišli na velké peníze. „Pomáhali jsme jim při prodeji hřebčína a část peněz, tři miliony korun, jsme jim přivezli v hotovosti. Kvůli bezpečnosti jsme s nimi šli i do banky peníze uložit,“ vypráví detektiv. Rodina jim tehdy za dobré služby slíbila dokonce i pozvání na husu. „To byly ale sliby, jen dokud měli peníze. Na oběd jsme pak dostali bramboračku a sekanou,“ vzpomíná s úsměvem detektiv.