Herna je plná capartů. Tři kluci si hrají se stavebnicí, která připomíná velký model nějaké chemické sloučeniny. Další si o kousek dál jezdí s mašinkou. Holčičky cosi kutí v kuchyňce. Přesto tenhle den v mateřské školce v Topolové ulici v Plzni není jako každý jiný.
„Seděla jsem na židličce a paní na mne mířila takovým panáčkem. Koukala jsem mu na nosík a on pak zapískal. A bylo to hotové,“ vypráví šestiletá Zuzana. Právě absolvovala speciální měření zraku. Stejně jako Vojtěch, Josef, Kateřina, Aneta a další špunti, i ona je přesvědčená, že vidí dobře.
Jako robot číslo 5
„Dítě to nedokáže posoudit, nemá žádné srovnání, a tudíž nikdy neřekne, že vidí špatně,“ vysvětluje Jana Flanderová z dámského Lions Clubu Bohemia, který měření dětských očí v plzeňských mateřinkách dělá už od podzimu. Ve školce v Topolové počet měření překročil tisícovku.
„Někdy se může zdát, že dítě má poruchu motoriky nebo intelektu, hůř se orientuje v prostoru, naráží do nábytku. Po podrobném vyšetření se ukáže, že špatně vidí,“ dodává ředitelka školky Hana Kydlíčková.
Na židličku u stolku si sedá další capart a se smrtelně vážným výrazem hledí na přístroj, který svým tvarem připomíná hlavu legendárního filmového robota číslo 5. K dítěti se obrací namalovaným rozesmátým obličejem. Špunt mu soustředěně pozoruje nosánek.
Za pár vteřin
Dvě dámy z Lions Clubu stejně pozorně sledují monitor počítače. Po pár vteřinách přístroj zapíská a na obrazovce se objeví snímek dětských očí. V tabulkách pod ním okamžitě vyskočí naměřené hodnoty.
„Měří se dioptrie na blízko i na dálku, šilhání, porovnání velikosti zornic a rohovková reflexe. To vše u obou očí najednou, bez jakéhokoli rozkapávání a podobných nepříjemných věcí,“ vysvětluje Flanderová.
Jedno vyšetření trvá pár vteřin, a pak se už dítě vrací ke kamarádům do herny. Ještě dostane ponaučení, že nemá mít dlouhou ofinu, aby mu vlasy nepadaly do očí.
„Mně se tenhle projekt moc líbí, protože u nás v rodině se vyskytuje tupozrakost a šilhavost. Synovi už oči měřili loni a vyšly mu hraniční hodnoty,“ říká Jana Šonková. Na měření dorazila se synem a netrpělivě čekala na výsledky. Mohla si oddechnout, Vít má oči v pořádku.
Špatný zrak? Každý šestý
„V téhle školce jsou výsledky lepší, ale celkově zjistíme u zhruba sedmnácti procent dětí nějakou oční vadu. To znamená, že každý šestý má nějaký problém,“ říká Flanderová. V některých školkách mají potíže s očima i tři děti z deseti.
„V jedné školce jsme dokonce jednomu chlapečkovi naměřili na jednom oku šest a půl dioptrie. Paní učitelky nám pak řekly: teď už víme, proč rozbil tolik nádobí. My jsme to přičítaly jeho nemotornosti a nešikovnosti. A přitom on jen vůbec neviděl,“ vyprávějí.
Stejná měření absolvovaly před dvěma lety i děti v deseti mateřských školkách v Tachově, Stříbře a Chodové Plané. Na problémy s očima tu screening ukázal u osmadvaceti dětí z více než čtyř stovek vyšetřených.
Lepší prevence
Vývoj oka končí v sedmi letech. Problémy, které se podaří odhalit v útlém dětství, se dají z pětadevadesáti procent úspěšně léčit. Jenže právě v onom odhalení je potíž. Že dítě špatně vidí, se většinou zjistí až ve škole, kdy není schopno přečíst text na tabuli. A tehdy už je na úspěšnou nápravu pozdě.
Měření se provádí kamerou PlustoptiX A09, kterou za čtvrt milionu koupil Plzeňský kraj. Oční lékařka Marie Komzáková je přesvědčena, že by jí měly být vybaveny všechny ordinace dětských lékařů.
„Ideální věk na toto vyšetření je ještě nižší než ,školkový‘. Nejlepší by bylo, kdyby k němu děti chodily ve dvou letech. Pokud by se měření očí stalo standardní součástí prevence, ubylo by tupozrakosti, šilhání a dalších vad,“ tvrdí Komzáková.
Její ordinace je jednou z těch, kam přicházejí děti, jimž screening ve školce ukázal výraznější odchylky od fyziologické normy. „Posíláme je ke čtyřem plzeňským lékařkám. Závažnější případy směrujeme rovnou do fakultní nemocnice,“ vysvětluje Flanderová. A dodává, že hodnoty naměřené ve školce ještě vůbec nemusejí znamenat, že dítě bude nosit brýle nebo ho čeká nějaká léčba.
„Vítkovi loni naměřili hraniční hodnoty. Podrobné vyšetření v ordinaci pak ukázalo, že tam žádný zásadní problém není. Ale pořád jsem ve střehu, jeho sestřenice trpí tupozrakostí,“ vysvětluje maminka Jana Šonková.
Měření zraku celé školky zabere jedno dopoledne. Když si odpoledne rodiče pro děti přijdou, rovnou dostávají výsledky.
„Nebolí to. Dobrý to bylo. Nebál jsem se,“ hlásí caparti.
„O vyšetření informujeme rodiče dopředu a ptáme se, jestli s ním souhlasí. Každý má právo odmítnout. Ale to se nestalo. Neměli jsme jedinou negativní reakci, naopak nám rodiče děkovali,“ říká ředitelka školky.
Rodiče dětí, které jsou v den měření třeba nemocné, mají možnost jim nechat změřit zrak individuálně.
Řešení existuje
K nejčastějším očním vadám malých dětí patří dalekozrakost, šilhání a tupozrakost. Podle odborníků se dokonce určitý stupeň dalekozrakosti vyskytuje u všech miminek, která přijdou na svět v řádném termínu. Postupem věku většinou vymizí. Zhruba u šesti procent dětí však dalekozrakost přetrvává a vede ke vzniku šilhání a tupozrakosti.
Tyto potíže je možné léčit jenom v předškolním věku. Pokud přetrvávají i po šestých či sedmých narozeninách, jsou již trvalé. U dětí starších osmi let už není možné takové oko vycvičit a zapojit ho správně do prostorového vnímání.
Zda dítě nemá potíže s viděním, by měli sledovat především ti rodiče, v jejichž rodinách se vyskytují nějaká onemocnění zraku. Pravděpodobnost, že dítě vadu zdědí, je totiž až sedmdesátiprocentní. Varovným signálem tupozrakosti může být, když dítě naklání hlavu a na hračky nebo obrázky se dívá jen jedním okem. Krátkozraké děti oči naopak mhouří, aby lépe zaostřily.
„Pokud rodiče sami žádnou oční vadu nemají, vůbec je nenapadne, že by jejich dítě mohlo mít s očima problémy. A pak se potíže jejich dětí odhalují pozdě,“ říká oční optička Jindra Švarcová.
„Rodiče by se určitě neměli bát, že dítě bude nosit brýle. Dioptrie nejsou žádný dramatický problém a i závažnější potíže se dají velmi dobře odstranit operací,“ ujišťuje doktorka Komzáková.
Švarcová dodává, že dnešní nabídka dětských brýlí je tak bohatá, že si z ní vybere jak parádivé děvče, tak i sportovně založený kluk.
Brýle jsou dokonce i pro miminka do půl roku. Používají se například pro předčasně narozené děti. Pro starší deseti let jsou k dispozici už i čočky.
Na problémy s očima by se dalo parafrázovat pořekadlo o zahálce a říct, že zahálka je metlou očí. U řady problémů totiž pomůže, když se horší oko donutí k činnosti.
„Šilhavost se třeba řeší tak, že se zdravé oko zakryje, a to druhé se nechává takříkajíc rozkoukat. Zkrátka se ho snažíme přivést k práci,“ vysvětluje Švarcová.
Už pěti- až šestitýdenní miminko začíná sledovat předměty, které se pohybují v jeho zorném poli.
Rady rodičům
A tady mohou rodiče poprvé zpozorovat možné nesrovnalosti. Test je jednoduchý. Stačí vzít nějakou výrazně barevnou hračku a pomalu s ní pohybovat na jednu a druhou stranu. Zároveň je třeba pozorovat, jak se pohybují oči dítěte. Pokud se nepohybují souměrně, je vhodné poradit se s dětským lékařem.
Oči dvouletého batolete zase můžete vyzkoušet s pomocí písmenka E. Z tužšího barevného papíru vystřihněte asi šesticentimetrové písmeno a vysvětlete dítěti, že mu je budete ukazovat, otáčet jím, a budete chtít, aby vám řeklo, na kterou stranu směřují jeho nožičky. Až pochopí, co po něm chcete, můžete mu písmenko v různých polohách ukazovat třeba i ze vzdálenosti tří metrů. S asistencí tatínka, babičky nebo staršího sourozence nakonec můžete zkusit dítěti jedno oko zakrýt a otestovat, zda oběma očima vidí stejně dobře.
Dalším varováním, že s očima dítěte možná není něco v pořádku, může být, pokud při kreslení, čtení či psaní sklání hlavu blíže k sešitu, stěžuje si na její časté bolesti, špatně čte i píše, nebo si sedá blízko k televizi.
KDY K LÉKAŘI
Pokud zpozorujete u dítěte mladšího tří let, že:
• občas pošilhává, buď zprava doleva, nebo shora dolů
• nepřirozeně naklání hlavu
• pravidelně přivírá jedno oko
• rychle se unaví, dívá se nablízko
• nejeví zájem o drobné detaily na obrázcích
• sedá si co nejblíže televizi
• sahá mimo podávané předměty a hračky
• mne si často oči
