Volkswagen utahuje šrouby, Škoda Auto musí zakleknout na emise. Fabia i Enyaq pod drobnohledem
Německý koncern Volkswagen mění výpočet, jakým od letoška měří „špínu“ vytvářenou při výrobě vozů i součástek. Novou metodikou Zero Impact Factory, která má odrážet vizi továren s minimálním dopadem na životní prostředí, se musí řídit všechny značky koncernu včetně Škody Auto. Ve třech jejích závodech – tedy v Mladé Boleslavi, Kvasinách a ve Vrchlabí – tak ještě pečlivěji sledují data o odpadních vodách, odpadech nebo o spotřebě energií. Automobilka podrobně sleduje i emisní stopu jednotlivých modelů včetně spalovací fabie či elektrického enyaqu.
Koncern, jenž si vytyčil cíl snížení emisí na nulu do roku 2050, až dosud měřil svůj celkový dopad na životní prostředí systémem klíčových výkonnostních ukazatelů. Nová metodika je mnohem podrobnější. Nezkoumá jen množství spotřebovaných zdrojů a vyprodukovaných emisí, ale také jejich význam a dopad, jak uvádí koncern ve výroční zprávě. Novinkou se musí řídit i Škoda Auto, jež ji promítla do své strategie GreenFuture (zelená budoucnost).
„Nová metodika podrobněji sleduje výstupy výroby, jako je množství a kvalita odpadních vod nebo různé kategorie odpadů. Díky ní může Škoda Auto lépe vyhodnocovat skutečný ekologický dopad ve svém výrobním závodě,“ uvádí mluvčí Škody Kateřina Boukalová.
Z dosud zveřejněných dat je patrné, že se Škodě daří snižovat dopad na životní prostředí. Na výrobu jednoho vozu loni spotřebovala v průměru například 1,33 megawatthodiny energie, 1,65 kubíku vody a vyprodukovala 378 kilogramů emisí oxidu uhličitého. Meziročně se jedná o drobná kosmetická zlepšení. Sama Škoda používá jako základ k porovnávání rok 2010. Ve srovnání s ním si ve třech zmíněných ukazatelích loni polepšila o 41, 40 respektive o 66 procent.
Škoda Auto a emisní dopad modelů Enyaq a Fabia
Škoda například získala koncernové ocenění za zlepšovák zavedený v mladoboleslavské lakovně. Díky němu nemusí odvážet použitou vodu do spalovny odpadů k energetickému využití, ale po důkladném přečištění ji vrací do přírody, konkrétně do řeky Jizery. Opatření snížilo produkci odpadů o 230 tun.
Automobilka podrobně sleduje, jakou měrou se na udržitelnosti podílí výroba jednotlivých modelů se spalovacím motorem a těch čistě elektrických. Například na zhotovení jedné benzinové fabie loni padlo 39 tun emisí oxidu uhličitého, z toho zhruba dvě třetiny tvořily ty emise, které vůz vypouštěl poté, co zamířil k zákazníkovi. Značná část, asi pětina emisí, připadala na přípravu pohonných hmot, tedy například na činnost rafinerií.
Logicky velmi odlišná byla emisní stopa elektrického enyaqu. Na něj loni připadalo třicet tun emisí, z nichž asi polovina vznikla v dodavatelském řetězci, tedy především při výrobě baterie. Necelou polovinu emisní stopy tvořila výroba elektřiny potřebné k dobíjení. Samotný provoz čistě elektrického vozu je považován za bezemisní, takže v kolonce o výfukových emisí Škoda evidovala nulu.
Koncern Volkswagen a důraz na dopravu
„Milníkem v transformaci Škody Auto je také přeměna elektrárny v Mladé Boleslavi, která je ve spolupráci se společností ŠKO-ENERGO převáděna na výhradní provoz na biomasu. Tato změna sníží emise CO₂ až o 290 tisíc tun ročně. Byla také podepsána dlouhodobá smlouva na dodávky certifikované, udržitelně vyrobené biomasy pocházející z České republiky, jejímž cílem je snížit uhlíkovou stopu způsobenou dopravou,“ říká Boukalová.
Vliv dopravy a logistiky zdůrazňuje i vedení koncernu Volkswagen ve výroční zprávě. Tvrdí, že čím dál více zásilek převáží vlaky namísto kamionů, přičemž na železnici používá zelenou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Díky tomu se v této oblasti údajně podařilo „úplně vyloučit emise“.
Nákladní železniční dopravci čelí v Evropě jedné z nejhlubších krizí za poslední dekády, a to mimo jiné proto, že jsou vzhledem k vysokým cenám trakční elektřiny výrazně dražší než konkurenční kamionoví dopravci. Ti naopak těží z relativně nízkých cen pohonných hmot. Nakolik se zvýšily náklady koncernu vzhledem k upřednostňování železnice, Volkswagen neuvádí.
Stranou nezůstává ani jeho námořní doprava. Proměnou prochází i flotila třinácti charterových lodí, kterými Volkswagen přepravuje vozidla přes severní Atlantik. Šest z nich pohání zkapalněný zemní plyn (LNG), jenž má být šetrnější ke klimatu díky vysokotlaké technologii dvoudobých motorů MAN. Ta údajně nevede k úniku téměř žádného metanu.
Tyto motory mají do budoucna umožnit použití nefosilních paliv, jako je bio-LNG, syntetický plyn z obnovitelných zdrojů a biopalivo. Na biopalivo – konkrétně na použité kuchyňské oleje a tuky, které nelze použít k dalšímu zpracování potravin nebo krmení zvířat – plují od roku 2021 i dvě lodě na evropských námořních trasách.
Ekologické ambice koncernu se promítají i do konkrétních cílů Škody, jichž hodlá dosáhnout do roku 2030. Chce například docílit toho, aby se v každém modelu, který vyrábí od roku 2025, nacházelo alespoň čtyřicet kilogramů recyklovaných plastů. Ty používá v náraznících, lištách, držácích, obkladech dveří a v mnoha dalších dílech.
Celkový vliv na životní prostředí, který zohledňuje nejen produkci těkavých organických látek, ale nově například i vzhled továren, chce snížit o 52,5 procenta oproti roku 2010. Do jaké míry se to české automobilce podaří, naznačí budoucí výroční zprávy za letošní rok.
