Školám s učebními obory na Klatovsku opět začíná svítat na lepší časy. Přitom ještě vloni se v některých uvažovalo o zrušení málo obsazených oborů. Deváťáci se začínají zajímat o přihlášky na školy, po jejichž absolvování by se mohli věnovat řemeslům. Propagaci učebních oborů napomáhá i projekt Krajské hospodářské komory Plzeňského kraje nazvaný Aktivní motivace žáků základních škol. „Příčinou nezájmu o řemesla je nízká společenská prestiž těchto profesí. Chceme to změnit,“ vysvětluje smysl projektu předseda představenstva hospodářské komory Zdeněk Mužík.
Pokračovat v něm komora chce i v dalších letech. Firmy zapojené do projektu zvou žáky na exkurze, pořádají besedy. „Poskytují žákům pracovní pomůcky, umožňují jim praxi a přiměřeně je i odměňují finančně. Vychovávají si tak potenciální zaměstnance,“ vysvětluje Vladislav Smolík, ředitel Střední školy zemědělské a potravinářské v Klatovech. I tato škola je příkladem, kde učební obory jsou na vzestupu. „Největší zájem je o obory kuchař- číšník a cukrář. U nich se dá mluvit o trendu. Naopak po několika letech stagnace se nám podařilo posílit i obory pekař a řezník-uzenář,“ říká ředitel.
Patnáctiletý Honza Starý z Klatov se chce stát obkladačem. „Jeden spolužák se mi smál, co jsem si to vybral. Ale podle mě neví, co tahle práce obnáší,“ tvrdí školák. Učební obor vybíral spolu s rodiči. „Rodiče přestávají trvat na střední škole s maturitou a se svými dětmi mluví i o možnosti učebních oborů,“ potvrzuje i výchovná poradkyně ze základní školy v Tolstého ulici Eva Beranová. „Hodně lidí si začíná uvědomovat, že řemeslo má zlaté dno a bez zedníka, instalatéra nebo automechanika se svět neobejde. Takže učební obory jsou na vzestupu,“ dodává Beranová.
