Mnohem znepokojivější je však podle ní, že zhruba polovina uživatelů onoho „rozšíření mozku“ si už primárně zvykla jakákoli data a fakta na internetu vyhledávat – aniž by se nejprve byť jen trochu snažila si na potřebnou infor maci vzpomenout. Více než čtvrtina lidí pak podle průzkumu tvrdí, že je šťastná, když může z internetu získané informace po využití okamžitě zapomenout. Tento způsob chování odborníci nazvali digitální amnézie.
Problém údajně spočívá hlavně v tom, že se lidé učí nakládat s informacemi jako s jednorázově využitelným materiálem, který se po použití změní v odpad. „Ztráta schopnosti si cokoli zapamatovat nebo k tomu svůj mozek systematicky vést, může úplně zlikvidovat schopnost si informace dlouhodobě udržet v paměti,“ varovala Maria Wimberová z University of Birmingham.
Ne vše však musí být tak černé, jak to vypadá, dodala Wimberová s odkazem na to, že samotná práce s informacemi a jejich případné ukládání do dlouhodobé paměti mozek samotný velmi dobře trénuje, a to z hlediska klasifikace důležitosti informací. „Obzvlášť u mladých lidí se tento jev dá velmi snadno pozorovat. Dokážou rychle vypouštět čili zapomínat irelevantní či zastaralé informace a naopak, nové informace rychle vstřebávat a přizpůsobovat se jim,“ dodala.
Varování však zůstává: než člověk něco začne googlovat, měl by se zastavit a alespoň trochu se zamyslet.
