Diváky v novém planetáriu obklopí vesmír. Bude to takové 2,5D kino | E15.cz

Diváky v novém planetáriu obklopí vesmír. Bude to takové 2,5D kino

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Ředitel hradecké hvězdárny František Hovorka vysvětluje, jak bude pro město prospěšné nové planetárium.

O novém planetáriu začali astronomové z hradecké hvězdárny uvažovat již před dvěma desítkami let. Nyní se podařilo sehnat dostatek peněz, a za tři roky by tak v Hradci Králové mělo stát nejmodernější zařízení svého druhu v Česku s novými možnostmi nejen pro astronomii. K úspěchu dovedl svůj tým ředitel hvězdárny František Hovorka.

„Divák bude přímo uprostřed děje, obklopený projekcí. Je to obrovský kvalitativní skok. Úžasná názornost se ukáže teprve s provozem,“ říká osmašedesátiletý vědec, který hvězdárnu vede více než čtyřicet let.

Co bude pro hvězdárnu nové planetárium znamenat?

Bude to především posun v kvalitě. Přístroj malého projekčního planetária měla hradecká hvězdárna jako první v republice. V provozu je od roku 1957. Tehdy to byla technická novinka a planetárium bylo nejprve krátce vystavené v Praze. Dovoluje nám však zobrazit pouze hvězdnou oblohu a několik málo dalších objektů, zatímco nové planetárium nám umožní promítnout v podstatě cokoli.

Co tedy návštěvníky v novém planetáriu čeká?

Tím, že tam bude několik projektorů, složitý a výkonný počítačový systém předávající obraz z jednoho projektoru do druhého a divák bude uprostřed polokoule, na kterou se bude promítat, vytvoří se téměř prostorové vidění. Je to něco jiného, než když se promítá v kině na rovnou stěnu. Tady bude divák projekcí obklopený a pomocí periferního vidění se mu bude vytvářet prostorový dojem. Bude tak přímo uprostřed děje. Navíc bude možné objekty pohybovat, přibližovat je, zvětšovat, takže i divák se bude přibližovat do vesmíru a tímto pohybem se prostorový dojem ještě umocní.

Jaký je rozdíl mezi 3D filmy a projekcí v digitálním planetáriu?

Začali jsme tomu říkat 2,5D, protože je to rozhodně více než promítání na rovnou stěnu a blíží se to třídimenzionální projekci. V něčem je to dokonce lepší. V kině je potřeba si nasadit brýle, které omezují zorný úhel. Tam je to opodstatněné, protože se člověk dívá pouze dopředu na plátno. V planetáriu by to však bylo nesmyslné, protože s brýlemi již není vidět, co se děje po stranách. Periferním viděním chceme v planetáriu částečně nahradit 3D brýle.

Jak na vás zapůsobila digitální planetária v zahraničí?

Zhlédl jsem tam několik programů. Jeden byl například z podmořského světa, kde je člověk obklopený vodními živočichy a rostlinstvem. Opravdu to stojí za to a myslím si, že to bude velký přínos. A proto se do toho pouštíme.

Jak se tím změní hvězdárna?

Do současného malého planetária se vejde nejvíce čtyřicet posluchačů. V novém se bude počet sedadel blížit ke stovce. Podobný počet míst je i v našem přednáškovém sále, takže vzniknou dva srovnatelně velké kulturně-vzdělávací prostory. Hlediště bude mírně nakloněné pod úhlem zhruba sedmnáct stupňů, stejně jako kopule, na kterou se bude promítat. Sedadla nebudou kolem dokola jako nyní, ale budou orientována směrem k jihu, kde se odehrává nejvíce dějů na obloze. Divák tak bude mít daleko lepší výhled a komfort než nyní.

Nejde jen o samotné planetárium, ale o zcela nový objekt. Co tam kromě planetária bude?

Uvnitř bude projekční kopule o průměru přes dvanáct metrů. Sál obklopuje foyer, výstavní prostor a sociální zázemí. V horním patře bude ochoz, který bude rovněž sloužit k výstavám a budou tam umístěné různé interaktivní exponáty a panely. Na terase bude robotický, dálkově ovládaný dalekohled. Obraz z něho bude možné převést do sálu.

Planetárium bude sloužit nejen astronomům. Jaké další obory ho využijí?

Planetárium neslouží k vědeckým účelům, ale je určené pro popularizaci vědeckých poznatků a vzdělávání. Divák bude například účastníkem letu k některé z planet, naskytne se mu pohled ze sondy přímo na její povrch. Myslím si, že význam pro výuku zatím ještě nedokážeme úplně docenit. Úžasná názornost se teprve ukáže. Začneme samozřejmě astronomií a kosmonautikou, ale velmi rychle chceme využití rozšířit na příbuzné přírodovědné obory. Bude to však vyžadovat vytvoření odpovídajících počítačových programů.

Kdy jste začali stavbu nového planetária plánovat?

Již v roce 2002 jsme využili příležitosti a koupili pozemek vedle hvězdárny. O potřebě změny starého přístroje a rozšíření objektu uvažujeme nejméně dvacet let. Vždyť současné zařízení tady pracuje přes padesát let. V chodu se udržuje pouze díky našim technikům a trpělivosti lektorů.

Kdy by mělo být planetárium hotové?

Stavební povolení jsme získali již před rokem, nyní jsme vypsali výběrové řízení na prováděcí projektovou dokumentaci. První tři měsíce příštího roku by se mělo projektovat, a pokud všechno dobře půjde, měla by být v červnu či červenci zahájena výstavba. Zhruba za další rok přijde na řadu technické vybavení. S dokončením prací a otevřením nového planetária počítáme ve druhé polovině roku 2014.

Kolik to bude stát?

Počítáme s náklady okolo sta milionů korun. Zhruba polovina půjde na stavební část a polovina na přístrojové vybavení. Evropská unie zaplatí pětaosmdesát procent a zbytek půjde ze státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva školství.

Bude to nejmodernější planetárium v Česku?

V Praze funguje digitální planetárium již od loňska. Ponechali si tam však původní přístroj opticko-mechanického planetária, který je daleko větší a modernější než u nás, takže jde vlastně o hybridní systém. My budeme mít systém plně digitální. Navíc, až uvedeme naše planetárium do provozu, budeme o několik let dále.

Takže s výběrem zařízení ještě čekáte, kam se bude ubírat vývoj?

Ano. Nejprve postavíme nový objekt a teprve potom jej vybavíme přístroji. Technika se velice rychle vyvíjí a pro nás je důležitá rozlišovací schopnost projektorů, a ještě více kontrast. Ten je důležitý pro zobrazení noční oblohy. Potřebujeme, aby byla co nejvíce tmavá. Chceme ji ukázat takovou, jaká je k vidění na nejvyšších horách, kde není žádné osvětlení.

Kolik bude stát vstupné do planetária?

Samozřejmě bude vyšší než dnes. Vstupné se nám daří udržet na takové úrovni, aby bylo přijatelné pro všechny. Dnes platí dospělí šedesát korun a děti čtyřicet korun. Nemohu předjímat, ale podle našich představ by vstupné do planetária mělo stát do sta korun. Rozhodně by nemělo překročit dvojnásobek současné ceny. Je důležité, aby bylo planetárium dostupné co nejširšímu počtu obyvatel, hlavně dětí a mládeže.

Co bude se současným planetáriem?

Pokud se nám ho podaří udržet v chodu, budeme planetárium dále využívat. A jakmile to už nebude možné, kruhový prostor rozhodně využijeme. Může sloužit k výstavám nebo využijeme plně zatemněného prostoru k fyzikálním experimentům.

Říkal jste, že chcete přilákat do planetária hlavně mladé lidi. Jaký dnes mají vztah k astronomii?

Máme u nás astronomický kroužek pro děti. V poslední době zažívá určitou renesanci, protože se letos přihlásilo více dětí než v předchozích letech. Někteří současní pracovníci hvězdárny jsou odchovanci kroužku a řada dalších dřívějších členů se významně uplatnila i v jiných přírodovědných oborech. A také jejich děti k nám nyní chodí. V současné době, kdy chybí mladí kvalifikovaní pracovníci v technických, přírodovědných či matematických oborech, získává hvězdárna a planetárium ještě větší význam než dosud. Svědčí o tom i zájem škol.

Může se někdy vrátit obrovský rozmach zájmu o astronomii a kosmonautiku z doby počátků dobývání vesmíru?

Jsem pamětník vypuštění první družice, letu prvního člověka do vesmíru a na Měsíc. Byl to velký boom a situace tehdy byla jiná i politicky, když tehdejší Sovětský svaz soutěžil se Spojenými státy americkými. Kosmonautika se dnes stává běžnou záležitostí. Příkladem je třeba satelitní navigace. Většina lidí, kteří ji využívají, ani netuší, na jakém principu funguje, natož aby věděla, jaké úsilí vývoji systému předcházelo. Myslím si, že podobný zájem jako dříve by mohl vyvolat pouze další let na Měsíc nebo příprava letu na Mars.

Nicméně, říkal jste, že zájem o astronomii v poslední době stoupá.

V devadesátých letech jsme pozorovali pokles zájmu, který přišel s celkovou komercionalizací ve společnosti. V posledních zhruba pěti letech se naopak zájem obnovuje. Například sobotní programy pro děti i rodiče jsou často přeplněné, což nebývalo. Je to vidět i při srovnání počtu návštěvníků, kteří k nám přicházejí organizovaně, s počtem lidí, kteří přicházejí spontánně. Dříve převažovaly zájezdy či školní exkurze, ale nyní výrazně narůstá počet individuálních návštěvníků.

Čím to je?

Myslím si, že česká společnost je kultivovaná a vzdělaná. Velice rychle proto dospěla k tomu, že věci koupené v zahlcených obchodech nejsou všechno a je tady také něco jiného, co je také zajímavé nebo ještě zajímavější a hodnotnější. Svoji roli hraje i přístupnost hvězdáren, kde je výše vstupného přijatelná pro každého.

Jaká je budoucnost hvězdáren, bude se časem nějak měnit jejich činnost?

Myslím si, že pozorovatelská činnost hvězdáren narůstat nebude. Tu u nás vykonává zejména Astronomický ústav v Ondřejově a ten aktivně působí i v zahraničních institucích, především v Evropské jižní observatoři na jižní polokouli. Světelné znečištění a vůbec atmosféra kolem Země totiž astronomické pozorování omezuje. Význam stávajících hvězdáren bude v doplňkových programech, a především v popularizaci astronomie.

František Hovorka

* Je mu 68 let.
* Ředitelem hradecké hvězdárny je 41 let.
* Je ženatý, má dvě dospělé děti.
* Zajímá se o geografii a historii, má rád turistiku a lyžování.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.