Divnopis je divný

Ještěže už v Česku nikdo nezakládá nové vesnice a města. Ještěže už není v Královéhradeckém kraji co kolonizovat. Kladu si otázku, jak by zněla jména vesnic?

Odborníci na toponomastiku, tedy nauku o místních jménech, rozdělují názvy obcí podle jejich původu do několika skupin. A prý místopisné názvy vypovídají hodně o dávné historii a životě našich předků, kteří osídlovali kraj. Tak například jde o vesnice, které dostaly jméno podle charakteristických vlastností a vzhledu svých zakladatelů. Jinou skupinu tvoří obce, které se jmenují podle toho, v jakém přírodním či geografickém prostředí vznikly, a další, v čem obyvatelé vynikali.

Proto na mapě kraje nalezneme Holohlavy, Svinary, Kozodírky, Žabokrky, Sběř a další. Jedni nad těmito názvy nevěřícně kroutí hlavami, druzí se pousmějí. Ten, kdo viděl film Kuky se vrací, si možná vzpomene na Smradov, jméno vesnice, které vymysleli pohádkoví obyvatelé lesa. Hergotovi, Dubánkovi a dalším ta lidská vesnice, přes kterou vedla frekventovaná silnice, zapáchala.

Jen kdyby dnes někdo vyhlásil revizi či aktualizaci názvů obcí podle již zmíněné charakteristicky nebo typických rysů jejich obyvatel. Možná, že by některé smích přešel, nebo právě naopak. Teď se něčeho držte, jízda krajem začíná ve fiktivní vesnici Jakoprasejezdí, pokračuje přes Vsilnicidírky, u velké skládky lidé žijí v obci Pijejedy a starosta jedné vesnice, který tutlal zpronevěru, přispěl jménem Zločinkryje. K názvu vesnice Řišolezy snad radši nic nedodávat.

A potom že divnopis je divný. A ještě něco: jakákoli podobnost navrhovaných jmen s těmi skutečnými je zcela náhodná.