V sobotu 10. prosince v podvečer nás čeká zatmění Měsíce; prosincová obloha však nabízí i další zážitky.
Zatímco úplné zatmění Slunce je viditelné pouze v úzkém pásu totality, zatmění Měsíce lze spatřit všude tam, kde je Měsíc zrovna nad obzorem. A právě v tom je ukrytý kámen úrazu prosincového zatmění. V okamžiku, kdy se Měsíc vyškrábe nad horizont, bude už úplné zatmění u konce a my budeme moci pozorovat pouze dozvuky.
Také v tom je ale potřeba hledat patřičné kouzlo. Pokud si najdete (ideálně předem) vhodné místečko s výhledem na obzor, uvidíte měsíční kotouč, jehož zatemnělá část bude mít rudý až nahnědlý odstín. Část Měsíce, která je ukrytá v zemském stínu, je totiž stále osvětlována slunečním světlem, které se rozptyluje v zemské atmosféře. Díky optickému klamu bude navíc Měsíc nad obzorem pořádně velký.
Tip: Jak vzniká zatmění Měsíce, jsme popsali v článku k červnovému zatmění
Měsíc u nás vyjde přibližně v době konce úplného zatmění (15:58). Než se však dostane nad úroveň vzdálených překážek (stromy, domy, kopce), uplynou ještě další desítky minut. Ve výhodě budou zejména obyvatelé východní části země, kde bude Měsíc vycházet dříve.
Východy Měsíce pro některá města v ČR a SR (časy jsou orientační):
Karlovy Vary: 16:10
Praha: 16:04
Brno: 15:59
Ostrava: 15:49
Bratislava: 16:01
Košice: 15:42
Konec částečného zatmění: 17 hodin 18 minut
Zatmění v dalších letech
V dalších letech na tom se zatměními nebudeme úplně nejlépe. Následující zatmění Měsíce nastane 23. dubna 2013 a bude pozorovatelné jako částečné. Úkaz budeme sice moci pozorovat celý, půjde ale o skutečně kuriózní podívanou. Měsíc se doslova jen „otře“ o zemský stín. Na necelou půlhodinu tak bude v maximu zakryto jen 2% jeho povrchu. Na další zatmění si pak budeme muset počkat až do konce září 2015, kdy uvidíme úplné zatmění v celé jeho kráse.
Nejbližší zatmění Slunce spatříme z našeho území 20. března 2015, kdy bude sluneční kotouč zakryt z více než 70%.
Dne 6. června 2012 budeme moci být svědky úkazu, který svou vzácností strčí sluneční i měsíční zatmění hravě do kapsy. Jedná se o tranzit Venuše. Druhá planeta Sluneční soustavy bude přecházet před slunečním kotoučem, což je pozorovatelné i pouhým okem (samozřejmě přes svářečské sklo apod.). Podmínky budou ovšem podobné jako při prosincovém zatmění, úkaz bude ze srdce Evropy viditelný pouze ve své konečné fázi při východu Slunce. Opět na tom budou nejlépe lidé na východě republiky, kde Venuše opustí sluneční kotouč dvě a čtvrt hodiny po východu Slunce.
Vánoce budou ve společnosti planet
Zatímco zatmění Měsíce potrvá jen chvíli, zajímavé toulky noční oblohou si můžete vychutnat i v dalších dnech a týdnech.
Zejména pro pozorování planet bude druhá polovina prosince přímo vybízet. Nestává se zase tak často, abychom měli v průběhu noci příležitost pozorovat všechny okem viditelné planety.
Večerní obloha: Mars, Venuše
Po celou noc: Jupiter
Ranní obloha: Merkur, Saturn
Merkur: vidět na vlastní oči první planetu Sluneční soustavy není vůbec jednoduché. V druhé polovině prosince však budeme mít šanci kolem 6. hodiny ranní, a to nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Štíra (viz mapka). Nejmenší planeta Sluneční soustavy bude dosahovat jasnosti kolem –0,5 mag. Nejlepší podmínky nastanou kolem 22. prosince, kdy bude Merkur úhlově nejdále od Slunce.
Venuše: zatímco Merkur je na zimní obloze jitřenkou, Venuši můžeme vidět jako večernici krátce po západu Slunce. Také Venuši bude přát zejména druhá polovina prosince, kdy bude zapadat stále později (na Vánoce kolem 18:40, na Silvestra kolem 19. hodiny).
Mars: rudou planetu můžeme vidět v souhvězdí Lva. K Marsu před pár dny odstartovaly sondy Fobos-Grunt (zřejmě neúspěšně) a Curiosity, takže asi nikoho nepřekvapí informace, že Mars v současnosti není od Země nikterak daleko. Obě planety se krátce po Vánocích přiblíží na vzdálenost jen něco přes 1 AU, což se odrazí i ve větší jasnosti čtvrté planety Sluneční soustavy. Koncem prosince bude Mars vycházet už krátce po 22. hodině.
Jupiter : obra planetárního systému na obloze určitě nepřehlédnete. Na začátku prosince se více než symbolicky přesunul do souhvězdí Ryb. Ty jsou považovány za symbol křesťanství a Jupiter pro změnu za královskou hvězdu. Více o této symbolice a jejím významu v loňském článku o betlémské hvězdě. Jupiter nám bude i v prosinci dělat společnost většinu noci, jelikož zapadá až nad ránem.
Saturn : král prstenců vychází v průběhu prosince stále dříve a okupuje ranní oblohu v souhvězdí Panny (v období Vánoc vychází po 2. hodině).
Kromě planet se můžete na zimní obloze podívat také na nejznámější hvězdokupu – Plejády, kterou naleznete v souhvězdí Býka. Plejády si pro jejich tvar lidé často pletou s Malým vozem. V tomto případě však nejde o náhodné uskupení hvězd ale o hvězdokupu, která se nachází ve vzdálenosti 400 světelných let. Zatímco okem uvidíme kolem 6–8 hvězd, ve skutečnosti tvoří hvězdokupu až 1000 členů.Merkur: vidět na vlastní oči první planetu Sluneční soustavy není vůbec jednoduché. V druhé polovině prosince však budeme mít šanci kolem 6. hodiny ranní, a to nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Štíra (viz mapka). Nejmenší planeta Sluneční soustavy bude dosahovat jasnosti kolem –0,5 mag. Nejlepší podmínky nastanou kolem 22. prosince, kdy bude Merkur úhlově nejdále od Slunce.
Venuše: zatímco Merkur je na zimní obloze jitřenkou, Venuši můžeme vidět jako večernici krátce po západu Slunce. Také Venuši bude přát zejména druhá polovina prosince, kdy bude zapadat stále později (na Vánoce kolem 18:40, na Silvestra kolem 19. hodiny).
Mars: rudou planetu můžeme vidět v souhvězdí Lva. K Marsu před pár dny odstartovaly sondy Fobos-Grunt (zřejmě neúspěšně) a Curiosity, takže asi nikoho nepřekvapí informace, že Mars v současnosti není od Země nikterak daleko. Obě planety se krátce po Vánocích přiblíží na vzdálenost jen něco přes 1 AU, což se odrazí i ve větší jasnosti čtvrté planety Sluneční soustavy. Koncem prosince bude Mars vycházet už krátce po 22. hodině.
Jupiter : obra planetárního systému na obloze určitě nepřehlédnete. Na začátku prosince se více než symbolicky přesunul do souhvězdí Ryb. Ty jsou považovány za symbol křesťanství a Jupiter pro změnu za královskou hvězdu. Více o této symbolice a jejím významu v loňském článku o betlémské hvězdě. Jupiter nám bude i v prosinci dělat společnost většinu noci, jelikož zapadá až nad ránem.
Saturn : král prstenců vychází v průběhu prosince stále dříve a okupuje ranní oblohu v souhvězdí Panny (v období Vánoc vychází po 2. hodině).
Kromě planet se můžete na zimní obloze podívat také na nejznámější hvězdokupu – Plejády, kterou naleznete v souhvězdí Býka. Plejády si pro jejich tvar lidé často pletou s Malým vozem. V tomto případě však nejde o náhodné uskupení hvězd ale o hvězdokupu, která se nachází ve vzdálenosti 400 světelných let. Zatímco okem uvidíme kolem 6–8 hvězd, ve skutečnosti tvoří hvězdokupu až 1000 členů.
Podívat se také můžete na jedno z nejkrásnějších a zároveň nejsnáze rozlišitelných souhvězdí – Orion. Jeho dominantou je nejen hvězda Betelgeuse (viz jeden z dřívějších článků na VTM) ale rovněž tzv. Orionův pás, který tvoří tři téměř stejně jasné hvězdy (od 1,8 do 2,3 mag):
Alnitak – trojhvězda, kde hlavní složkou je modrý veleobr, se nachází ve vzdálenosti 800 světelných let.
Alnilam – prostřední hvězda je rovněž modrým veleobrem a nachází se 1300 světelných let od Země.
Mintaka – nachází se 900 světelných let od Země.
