Dobřany a Starý Plzenec jsou skoro stejně velká města v těsné blízkosti Plzně. Plzenec má na svém území věhlasného výrobce sektů a nejvýznamnější historické památky kraje, rotundu sv. Petra a Pavla a zříceninu hradu Radyně. Dobřany mají jen psychiatrickou léčebnu a skládku na Vysoké.
Přesto Dobřany návštěvníka vítají barevnými fasádami novostaveb i opravených historických domů na náměstí, zatímco Plzenec vypadá, jako by se tu zastavil čas. Většina ulic je prašná, chodníky skoro neexistují. Hlavní třídu od náměstí k Bohemia Sektu lemují rozpadající se domky.
„Plzenec zaspal dobu, na níž mohl vydělat. Když se stavěl dálniční obchvat Plzně a navazující komunikace, jezdila tudy veškerá nákladní doprava. Město z toho nezískalo ani korunu na opravu silnic. Za celých dvacet let sem nešla žádná významná dotace,“ vysvětluje starostka Plzence Vlasta Doláková.
Město, které hospodaří s osmdesáti miliony korun ročně, přitom splácí skoro osmdesát milionů dluhů. Jde o peníze, za které se v minulosti vybudovala část kanalizace a za něž se stavěly domy. Za ně také město koupilo krachující továrnu Jitona.
„To byla jedna z nejhorších investic, jakou město udělalo. Tahle továrna dnes městu nic nepřináší,“ poznamenává radní Jaroslav Samson Lenk.
Vedení Starého Plzence nedokázalo přemýšlet v delších časových horizontech a plánovat jeho rozvoj. „Vzhled a fungování středu města se delší dobu neřeší. Máme zpracovanou studii, podle níž by na velkém pozemku za zeleninou měl vyrůst bytový dům v přízemí s obchody a službami. Zchátralé domky na protější straně ulice by se měly zbourat a místo nich by měl vyrůst dům s pečovatelskou službou,“ nastiňuje starostka vize Starého Plzence. Jenže to není jen tak.
Pod pozemkem, který leží ladem už dlouhá léta, vede kanalizace. Aby se tam mohlo stavět, je třeba ji přeložit jinam. Na to, stejně jako na demolici domků, které už město koupilo od původních majitelů, a na následnou stavbu jsou zapotřebí peníze. A ty v kase nejsou.
Chce to mít myšlenku
V Dobřanech přistupovali k rozvoji města obráceně. „Vždycky musíte mít vizi, myšlenku. Všechno ostatní jsou už jen technické záležitosti. Pochopitelně, že za vším jsou peníze. Ale pokud máte myšlenku a jdete si za ní, peníze se vždycky sehnat dají,“ tvrdí starosta Marek Sýkora.
Ten se stal prvním mužem města po loňských komunálních volbách, a převzal tak funkci po svém otci, jenž stál v čele Dobřan dvanáct let od roku 1998 a byl podle mnohých vizionář.
„Tajemství rozvoje města tkví v jasné koncepci a v tom, že se zbytečně nešetří na přípravě projektů. Bývalý starosta Jaroslav Sýkora měl vždy plný šuplík projektů, a jakmile se objevil vhodný dotační titul, stačilo do něj sáhnout. Ostatní přitom začali teprve přemýšlet a projekt šili horkou jehlou,“ říká dobřanský místostarosta Martin Sobotka.
Ve Starém Plzenci něco podobného také jednou zkusili. Skončilo to skoro dvěma a půl miliony vyhozenými z okna. Za zbytečný projekt. „Město si nechalo udělat projekt na sportovní halu za sto milionů. To se nikdy nemůže postavit, v našem rozpočtu na to peníze nebudou a dotaci na ni nedostaneme,“ kroutí hlavou starostka.
Na příkladu Dobřan a Plzence je vidět, že kulturní potenciál pro rozkvět města nestačí. „Rotundu a Radyni Plzenci závidím,“ přiznává starosta Sýkora. Dobřany žádnou srovnatelnou pamětihodnost nemají. Okrouhlý kostel sv. Víta s oboustranným oltářem, který je v Evropě unikátem, přiláká spíš jen fajnšmekry.
Starý Plzenec má památek víc. Rotundu, jednu z nejstarších stavebních památek v republice, a Radyni, hrad založený Karlem IV., spojuje naučná stezka, po níž se po celý rok procházejí stovky turistů. Na Radyni se celý rok koná řada akcí, rotunda láká romanticky založené svatebčany. To je ale vše. Na Radyni si návštěvníci nedají ani pivo a párek. Soukromý vlastník sice tamní restauraci opravuje, ale nijak s tím nepospíchá.
Kavárnu by návštěvník v Plzenci hledal marně. Bude-li vědět, kterým směrem jít, může narazit na cukrárnu. Autobusy plné turistů nemíří ani do firmy Bohemia Sekt, který po vzoru Plzeňského Prazdroje láká na prohlídky prostor, kde se rodí šampaňské. A pokud už sem nějaký zájezd přijede, rychle míří pryč. Starý Plzenec jim nemá co jiného nabídnout.
Dobřany si na nezájem návštěvníků nemohou stěžovat. „Naší největší turistickou atrakcí je minipivovar, jeden z prvních soukromých minipivovarů v kraji,“ říká Sýkora.
Druhým velkým lákadlem se stal koupací biotop Kotynka. Ten začal fungovat letos v létě a navzdory nepříliš letnímu počasí ho od července do září navštívilo sedmnáct tisíc lidí. Jde o přírodní koupaliště s čistou, ale chemicky neupravovanou vodou. Možná na Kotynku jezdili za koupáním i lidé ze Starého Plzence. Tady totiž funkci koupaliště plní požární nádrž.
Zaniklo kino i amfiteátr
„Nakoupit se v Plzenci pořádně nedá. Pro všechno člověk musí do Plzně,“ stěžuje si Jiřina Čepická. Také kulturní nabídka je ve Starém Plzenci omezená. Kino zaniklo, když se budova vrátila v restituci. V chátrajícím Lidovém domě se čas od času koná rockový nebo folkový koncert. Lesní amfiteátr zpustnul a o jeho obnově se neuvažuje. Bohemia Sekt uspořádal letos v létě na svém nádvoří malý hudební festival.
Lepší to není ani s obchody. Funguje tu samoobsluha a pár malých obchůdků. „Ale maso tu nekoupíte. Není tu řezník. Ale nemyslím si, že by se tu neuživil. Přestože hodně lidí nakupuje v Plzni, pořád tu žije hodně i těch, kteří do Plzně nejezdí,“ přemítá starostka Doláková.
Naproti tomu Dobřanští mohou nakupovat u dvou řezníků, v pekařství a v řadě dalších prodejen. „Plánujeme supermarket. Sbíráme zkušenosti v jiných městech a vycházíme z toho, že supermarket nejen že nezahubí drobné živnostníky, ale je pro město přínosem. Důkazem je Třemošná, kde jsou supermarkety už tři a podle našich informací tam zkrachovala jen jediná večerka,“ říká Sýkora.
Podobně přistupovaly Dobřany i k jiným investicím. Když v roce 1996 získaly areál kasáren, troufly si tu na nový kulturní dům s 3D kinem. Vůbec prvním v kraji. Navzdory dvěma multikinům v Plzni promítá dodnes. Svou stálou scénu tu mají i místní ochotníci. „Průzkum mezi obyvateli města nám jednoznačně tehdy ukázal, že lidé kino v Dobřanech chtějí,“ upozorňuje Sýkora.
„Snažíme se zapojovat obyvatele do rozhodování o budoucnosti města co nejvíc. Proto se třeba lidé mohli vyjadřovat i k programu rozvoje města, který jsme před časem schválili,“ dodává Sobotka.
Jestli město vzkvétá, záleží na dvou zásadních věcech: na lidech a na penězích. Mnohem víc peněz se Dobřanským podařilo získat díky dotacím. V jejich čerpání dokonce drželi republikový primát. Vypadá to, že lidé ve vedení jsou fandové svého města.
„Patriotismus hraje při řízení města velkou roli. V samosprávě se vytvořila výborná parta lidí, která má za sebou i skvěle fungující úřad,“ shrnuje Sýkora dobřanský recept na úspěch.
Zástupce Plzence souhlasí. „Problém Starého Plzence spočívá v tom, že se zastupitelé nechávali unášet řevnivostí. Ze všeho udělali politicko-sousedskou záležitost. Místo aby svá rozhodování vnímali jako správu obecních peněz, hospodařili si spíš tak trochu pro sebe,“ uzavírá Lenk.
DOBŘANY
Počet obyvatel: 6194
Rozpočet: 160 milionů korun
Vzdálenost od Plzně: 10 kilometrů jihozápadně
Pamětihodnost: kostel sv. Víta s oboustranným oltářem
Kulturní možnosti: kulturní dům doplněný 3D kinem
Sportovní možnosti: sportovní areál, koupací biotop
STARÝ PLZENEC
Počet obyvatel: 4830
Rozpočet: 80 milionů korun
Vzdálenost od Plzně:9 kilometrů jihovýchodně
Pamětihodnost: rotunda sv. Petra a Pavla, zřícenina hradu Radyně
Kulturní možnosti: Lidový dům, akce ve firmě Bohemia Sekt
Sportovní možnosti: fotbalové hřiště, letní koupaliště, bike areál
