Don Juan bavil stejně jako loni

Epilogem letošního Divadelního léta pod plzeňským nebem byla repríza Dona Juana.

Do Proluky se po roce vrátil Don Juan. Moliérův příběh mladého muže, jemuž nic není svaté a ze všeho nejvíc si zahrává s láskou tu měl premiéru při loňském prvním ročníku Divadelního léta pod plzeňským nebem a kvůli obrovskému zájmu publika se tu poslední červencový týden hrál znovu.

„Většinou se inscenace na repertoár vracejí po dvou, třech měsících. Vždycky je to adrenalin – pozorovat, co tam zůstalo a co ne. My jsme Juana vrátili po roce a ještě se dvěma záskoky. Trochu jsme se báli, ne že ne, teď máme ale pocit, jako bychom tu inscenaci nikdy nepřestali hrát – jako by žádná pauza nebyla – navázali jsme tam, kde jsme vloni přestali a bavíme se stejně jako vloni a diváci taky,“ říká režisér Vilém Dubnička. Ten se v letošním Juanovi, na rozdíl od loňska, objevil i na jevišti: namísto Karla Basáka coby Gusman a člen šermířské bandy. Druhou novou tváří na scéně byla Kristýna Hlaváčková, která v roli Karličky nahradila Janu Zenáhlíkovou. Pět představení Dona Juana bylo epilogem za letošním Divadelním létem pod plzeňským nebem, které v premiéře uvedlo Gogolova Revizora.

„Zkoušeli, oprašovali a šermovali jsme už během hraní Revizora a ta parta se právě na Revizorovi zase dala dohromady – proto možná máme pocit, že to bylo včera. Kristýna zapadla úplně organicky a je výborná a já si Gusmana a šermy taky moc užívám,“ přiznává Vilém Dubnička. I pro něj je prázdninové hraní pod otevřeným nebem jakýmsi zvláštním druhem dovolené. „Juanovi na rozdíl od Revizora letos nepředcházelo vyčerpávající zkoušení a i ten prostor je méně exponovaný než náměstí, a tak si to teď opravdu užíváme a je nám líto, že jsme naplánovali jenom pět představení. No, uvidíme, třeba není všem Juanům konec,“ uzavírá režisér mnohoslibně.