Dotek exotiky. Je libo červené zlato nebo raději střípky?

Za kaviárem do Ruska, pro čokoládu do Belgie, za vůněmi koření do Indie a pro ryby třeba k Tichému oceánu. Milovníci dobrého jídla, kteří chtějí ochutnávat dobroty z různých koutů světa dnes už nemusí utrácet horentní sumy za letenky do vzdálených končin. Stačí propátrat Liberec. Ve městě mohou koupit takřka vše. „Už mám plné zuby všech asijských kuchyní, které jsou v poslední době v Liberci na každém rohu. Proto pro mně bylo příjemným zpestřením, když před nedávnem otevřela indická restaurace,“ říká Liberečan Petr Kolář.

Indie za rohem

Restauraci The Royal Maharaja s exotickou kuchyní si v centru Liberce otevřel Ind Vikram Ranawat, který v České republice vystudoval na strojního inženýra. Jeho snem bylo otevřít si vlastní restauraci, a tak si ho splnil. Nejdřív zprovoznil jednu v Hradci Králové a pak druhou v Liberci, kde má velkou podporu i ve své přítelkyni Kláře.

„Všechna jídla vaří výhradně indičtí kuchaři a suroviny dovážíme také pouze z Indie. Dokonce všechno připravujeme i v hrncích a pánvích, od výrobců také odtamtud,“ říká Klára Slezáková.
Ochutnávat z místní kuchyně můžou hosté jídla roztodivných jmen, chutí i vůní. Třeba madras, vindaloo nebo phall jsou ostřejší pokrmy s jehněčím masem. Zkusit od každého něco jde třeba z indického talíře, který se nazývá indické thálí. Na něm hosté ochutnají kořeněnou míchanou zeleninu, kuře na kari, špenátové kari, domácí sýrové kari, indický kheer, nebo-li indický rýžový pudink nebo sladký gulab jamun, knedlíčky z domácího těsta v sirupu.
„Jako přílohu Indové nejčastěji podávají rýži basmati pěstovanou na úpatí Himalájí nebo indický chléb čapátý,“ doplnil Ranawat. Exotikou z indické kuchyně jsou jídla připravovaná v hliněné peci - tandoor. „V ní pečeme typické indické placky Nan a maso, které je předem marinované šest až sedm hodin,“ vysvětluje Slezáková. Co ale rozhodně na talíři hosté nenajdou, je vepřové a hovězí maso. To z náboženských důvodů Indové nejedí.
„Lidé se postupně naučili k nám chodit, a tak máme část stálých hostů. Hodně jsou to cizinci, kteří v Liberci žijí,“ dodala Slezáková.

Vzpomínky na zajíce

Do úplně jiné části zeměkoule nakouknou Liberečané v malém krámku, který má v logu všem dobře známého vlka z kresleného ruského filmu Jen počkej zajíci. Ten napovídá, odkud pochází zdejší sortiment. Na své si tam přijdou milovníci ryb a mořských plodů. „V únoru to bude právě rok, kdy jsme krám otvírali. Chtěli jsme místním nabídnout zboží, které si ještě kdysi za komunistů jezdili nakupovat do ruského obchodu ve Stráži pod Ralskem,“ vysvětluje spolumajitelka Olga Matoušková, která žije v Liberci už čtrnáct let. Kvůli vzpomínkám chodí do obchodu pro dobroty hodně starších Čechů. „Pamatují si třeba na rjaženku. To je mléčný pokrm, který vyrábějí pouze v Rusku a má takovou specifickou chuť,“ vysvětluje Matoušková. Nezvyklým lákadlem je třeba čokoládové máslo, kvašené zelí, z Ukrajiny dovážené maso zavařené ve sklenici nebo pravý altajský med. Lednice jsou nacpané různými klobásami a salámy ze zemí bývalého Sovětského svazu. „Hlavně nabízíme takové, které jsou vyrobené výhradně z masa,“ zdůrazňuje obchodnice a ukazuje třeba na doktorský salám nebo Ivanovo – Franklinskou klobásu.
„Pamatuju si, že největší ruskou lahůdkou bývaly pelmeně, a tady jsem je našel,“ radoval se jeden z místních zákazníků Ladislav Vošvrda. Pelmení mají v krámku plný mrazák. Jsou plněné vepřovým, hovězím nebo jehněčím masem, ale i tvarohem nebo různým ovocem, vybere si každý podle chuti. Nechybí ani pravé pirohy, kterým Rusové říkají vareniky. Můžete si koupit jen tak do ruky třeba piroh plněný zelím, houbami, tvarohem nebo bramborami.

Ryby jako u moře

Nejvíc si přijdou v krámku na své milovníci mořských potvor. Mají tam všemožné druhy roztodivných ryb v různých úpravách. Třeba sušené rybičky jsou podle majitelky výborné na zakousnutí k pivu. „Ruskou specialitou jsou ryby uzené za studena. Nabízíme takhle upravého lososa, makrelu, okouna, naše typické ryby masluka a taranku, ani nevím, jestli mají české názvy,“ vyjmenovává Matoušková. V obchůdku jsou k dostání i krevety nebo krabi.
Samozřejmostí jsou i alkoholické nápoje, které k Rusku neodmyslitelně patří. Typické ruské pivo, mezi českými zákazníky hodně vyhledávané koňaky a vodky, gruzínské, armenské nebo moldavské. „Oblíbená je i specialita, ruský kvas. Nealkoholický nápoj z kvasu, který pekaři používají při výrobě chleba,“ vysvětlila Matoušková. Jako zákusek mají v obchodě čokoládové nebo cucavé bonbony.

Lahůdka z Belgie

Pro luxusní čokoládu si ale mohou Liberečané zajít do specializovaných obchodů. Jeden z nich je v obchodním centrum Forum a jeho majitelem je také Rus.
„Nabízet v České republice čokoládu jsem začal v roce 2000 a dnes máme po celé zemi přes sto prodejen. Vybere si u nás každý, dovážíme luxusní čokoládu a pralinky od nejlepších výrobců z Belgie, Německa i Anglie,“ vysvětluje majitel Andrej Doboronosov. Jeho obchod připomíná klenotnictví. Nejvybranější čokoládové pralinky leží na pozlacených táccích ve skleněných vitrínách, prodavač na ně sahá v rukavicích a nakládá je opatrně do barevných nebo zlatých krabiček. „Každá pralinka je jiná, má svoji ojedinělou chuť. Vybere si každý. Když chce někdo něco opravdu luxusního, koupí si třeba zlaté pralinky, ve kterých je čtyřiadvaceti karátové zlato nebo čokoládové mandlové střípky,“ říká Doboronosov. Liberečané mají také své čokoládové favority. „Nejraději si lidé kupují pralinky s různými příchutěmi kávy, po těch je největší poptávka,“ podotýká prodavačka z libereckého obchůdku Lenka Kopejsková. Hned na pomyslném druhém místě jsou pralinky plněné alkoholem, ať už rumem, koňakem nebo třeba i šampaňským. A jestli mají Češi jiné chutě než ostatní národnosti? „Čokoláda chutná všem stejná, a to belgická a švýcarská. Mají ji rádi Češi i Rusové, ale i Němci nebo Francouzi,“ dodává Doboronosov, jehož pralinky ochutnávají lidé v tisícovce obchodů po celé Evropě.