Doutnající Ema, dáma bez rozhledny

Dvanáct cedulí, sedm kilometrů chůze i pach síry. To vše vás čeká na naučné stezce Slezská Ostrava.

Pěkná procházka, která má i v sychravých podzimních dnech své kouzlo, to je naučná stezka Slezská Ostrava. Vede od Černé louky k Slezskoostravskému hradu, kolem kostela svatého Josefa a židovského hřbitova až ke stále kouřící haldě Ema.
Odsud zase dolů údolím Burňa kolem muzea Keltičkova kovárna k Sýkorovu mostu. „Postavit takovou stezku bylo velice náročně. Peníze jsme zajišťovali zhruba z pěti zdrojů. Museli jsme najít a vyrobit spoustu materiálů,“ popisuje vznik trasy Mojmír Nováček z Klubu českých turistů.
Návštěvník se na dvanácti zastaveních dočte spoustu ostravských zajímavostí. Třeba kdy a jak vznikl klub SK Slezská Ostrava, který se stal později Baníkem, nebo že řeka Lučina se původně jmenovala Lucina. Nezapomíná se tu ani na havíře, kteří k místu a Ostravě zkrátka patří.
Kdo se vydá po stopách stezky, dozví se, že nedaleký důl Petr Bezruč byl nejhlubším dolem v republice, běžně se v něm těžilo více než kilometr pod zemí. Největší hloubky, 1350 metrů, dosáhli horníci v roce 1988 v místě pod ostravskou zoologickou zahradou.
Největším tahákem stezky je halda Ema, ke které se turisté dostanou po žluté značce. Spolu s naučnou stezkou měla na haldě vyrůst i rozhledna, ostravský magistrát už na ni měl připravené peníze, ale ze stavby nakonec sešlo. „Peníze bohužel musíme odmítnout. Na Emě jsou stále doutnající místa a Báňský úřad stavbu nepovolí,“ lituje Nováček.
Naučnou stezku chtějí turisté upravit tak, aby byla přístupná i vozíčkářům. Také pro návštěvníky chystají brožurky a letáčky, kromě češtiny budou i v polštině, němčině a angličtině.