Dub, co učaroval malíři Panuškovi

Památný strom u osady Kochánov nedaleko Světlé nad Sázavou nese jméno po malíři Jaroslavu Panuškovi, který se na Vysočinu odstěhoval z Prahy ve dvacátých letech minulého století. Dub neroste na turisticky frekventované trase, ale je nedaleko od žluté značky, která vede z Lipnice nad Sázavou na vlakovou zastávku Mrzkovice. Směrem ke Kochánovu je třeba z trasy odbočit v osadě Malý Mlýnek.

„Je to osada, kde bývala malá továrnička, která patřila Josefu Kolářovi. Scházeli se tam Jaroslav Hašek, Zdeněk Matěj Kuděj a Jaroslav Panuška, kteří spolu jako kamarádi chodili za Kolářem a spolu často rádi zašli někam do hospůdky,“ řekl Jaroslav Vála, pracovník turistického informačního centra ve Světlé nad Sázavou.

Továrnička s typickým komínem v Malém Mlýnku dodnes stojí, je ale opuštěná, naposledy v ní byly sklady textilní továrny.

Švejk vznikl v Lipnici

Druhou možnost, jak dojít k Panuškovu dubu, nabízí odbočka z červené turistické značky – páteřní trasy, která vede podél Sázavy od Žďáru nad Sázavou až k Davli u Prahy.

Pokud by chodec z červené značky ve zmíněných Mrzkovicích odbočil na žlutou značku, došel by přes novou lávku přes Sázavu do osady Mariadol. Tam bývaly – stejně jako v sousedním Františkodole – brusírny skla. Nyní obě osady fungují převážně jako letoviska, v Mariadole je penzion.

Po červené značce je pak možné jít dál po proudu Sázavy do Smrčné a zřejmě nejatraktivnějšího sázavského kaňonu Stvořidla. V polovině svahu žlutá značka ústí na silnici směrem od Světlé nad Sázavou na Smrčensko, je třeba odbočit na silnici vpravo a z hlavní silnice neodbočovat vlevo na Kochánov. Panuškův dub je od křížení silničky se žlutou značkou vzdálen asi kilometr.

Panuška na Vysočinu svého přítele, spisovatele Jaroslava Haška, přivedl v roce 1921. Hašek se usadil nejprve přechodně, později natrvalo v městečku Lipnice nad Sázavou. V Lipnici pak Hašek napsal tři ze čtyř dílů humoristického románu Osudy dobrého vojáka Švejka, knihy, která ho proslavila po celém světě a dodnes je neslavnějším českým vkladem do světové literury.

Haškův méně slavný, ale nemálo zajímavý druh Panuška se narodil 3. března 1872 v Hořovicích, zemřel 1. srpna 1958 v Kochánově u Světlé nad Sázavou. Letitý dub u Kochánova dodnes na památku malíře nese jeho jméno.

Nedaleko stromu si totiž Panuška začal stavět v roce 1923 srub s ateliérem. Domku tak říkal malíř sám, malebná stavba je ale dřevěná jenom zčásti.

S rodinou se natrvalo do obydlí u Kochánova nastěhoval v roce 1926. Úplně k jeho srubu dojít bohužel není možné, protože je oplocený. Majestátní dub u srubu byl jedním z nejčastějších námětů Panuškových obrazů.

Dnes je mělká rokle u stromu vydatně zarostlá bujnou vegetací, ale vzhledem k Panuškovu někdejšímu nadšení lze odhadovat, že před devadesáti lety údolí skýtalo svým návštěvníkům slunečních paprsků podstatně více. Panuška byl převážně krajinářem, traduje se o něm historka, že už ve svých deseti letech tajně odjel z domova malovat na Karlštejn. Na akademii byl žákem Julia Mařáka, studia dokončil v roce 1896.

Kromě krajin hojně tvořil i ilustrace do knih. V nich opouštěl kontury reálného světa a své obrazy zabydloval různými strašidelnými či nadpřirozenými bytostmi. Snad proto mu učarovala poprvé už v roce 1908 i krajina kolem romantického hradu Lipnice, která na něj měla magický vliv. Lipnice, pověstmi opředený vrch Melechov a dub u srubu, to byla tři nejoblíbenější témata tohoto malíře na Vysočině.

Jaroslav Panuška má hrob ve Světlé nad Sázavou, do rakve mu členové rodiny prý vložili zelenou větvičku z kochánovského dubu. Mohutný strom, který nese jeho jméno, svého obdivovatele přežil už o několik desetiletí, a tak může mít další generace svých obdivovatelů.

STROM PAMĚTNÍK

• Panuškův dub letní je vysoký 21 metrů, obvod kmene nad zemí má 430 cm.
• Jeho stáří není známo, podle různých odhadů může pamatovat 350 až 400 let.
• Strom maloval nejen Panuška, ale také malíři Jaroslav Turek či Adolf Kosárek.