Dva roky poté. Tragédie žije

Viníka nehody u Panenského Týnce, kde zahynulo osm lidí, soud potrestal. Bolest příbuzných obětí ale neutlumil.

Před dvěma lety třináctého února jako by se v Postoloprtech na Lounsku zastavil čas. Tehdy se v podvečerních hodinách šest místních rodin dozvědělo šokující zprávu. Jejich příbuzní zahynuli při autonehodě. „Díval jsem se zrovna na zprávy, když vtom jsem uviděl ty strašlivé záběry,“ říká s hořkostí v hlase Vladimír Svoboda starší, který přišel o čtyřiadvacetiletého syna Davida. Ještě dnes má při vzpomínce slzy v očích. „Začal jsem se třást po celém těle a v tu chvíli mi bylo jasné, že jde o Davida. Volal jsem svému staršímu synovi Vláďovi, aby Davida vytočil na mobilu. Zkusil to, ale telefon byl hluchý,“ dodává třiapadesátiletý muž.
Ústecký krajský soud nyní poslal viníka nehody Petra Hinterholzingera na šest a půl roku do vězení. Ten osudného dne na dálnici R7 u Panenského Týnce ve své fabii riskantně předjížděl kamion. V protisměru se ale vynořila dodávka Ford Tranzit, ve které jelo osm dělníků na noční směnu do nedalekých Kralup nad Vltavou. Už nebylo kam uhnout. Hinterholzinger vyvázl jen s lehkým zraněním. Tranzit po nárazu ztratil směr a v devadesátikilometrové rychlosti čelně narazil do kamionu. Osm lidí v dodávce zahynulo.
Soud sledovali i příbuzní obětí. „Byla to fraška. Obhájce zpochybňoval důkazy. Přitom stačilo, aby ten chlap chvilku počkal, až se rozdvojí pruhy, a osm lidí by dnes žilo,“ poznamenal Vladimír Svoboda mladší, bratr zemřelého Davida.

Tragédie u Panenského Týnce dva roky poté. Osm mrtvých, desítky zoufalých

Ústecký krajský soud případ uzavřel, viník dostal šest a půl roku vězení. Následky si ale všechny strany ponesou už celý život.

¨Tragédie, na kterou se nedá zapomenout. Tak mluví obyvatelé pětitisícového města Postoloprty na Lounsku o autonehodě, která šest místních rodin připravila o manžele, švagry, zetě a kamarády. Stala se 13. února 2008 a desítkám lidí navždy změnila život.
„Přijedeme k pomníčku u silnice zapálit svíčku, položit květiny a zavzpomínat. Ale víc už se k té události nechci vyjadřovat,“ říká majitel firmy Ziki František Fedák, jejíž dodávka s osmi dělníky na noční směnu už nedojela. Také on měl mezi oběťmi svého příbuzného.
Jiní ale nechtějí mlčet. „Nemá smysl uzavřít se před tou hroznou událostí do ulity. S kamarády jsme probírali nehodu hodiny a hodiny. Stačilo počkat jen pár minut, než se pruhy rozdělí. Fabie pak mohla bez problémů kamion předjet a nemuselo zbytečně umřít osm lidí,“ míní Vladimír Svoboda mladší, který přišel o mladšího bratra. V dodávce zahynuli hlavně živitelé rodin. Někteří z nich ani netušili, že v blízké době budou podruhé otci. „Bratrovi se měla narodit dvojčata, ale v té době to ještě nevěděl. Pro jeho družku to byla obrovská rána. Ještě dodnes se s událostí nevyrovnala,“ svěřil se Svoboda, který občas pomáhá své švagrové děti hlídat.

Manažer před soudem

Nejhůř ale pozůstalí nesli, že se jim vedoucí odboru osobní dopravy Českých drah v Ústí nad Labem, Petr Hinterholzinger, který nehodu zavinil, ani deset měsíců po nehodě neomluvil. Když Okresní soud v Lounech začal případ v roce 2008 poprvé projednávat, Hinterholzinger se vyhýbal soudním obsílkám.
Teprve až po varování soudce, že ho nechá zatknout, se odvážil přijít do soudní síně. Vyjádřil sice lítost nad svým skutkem, ale do očí pozůstalým to neřekl. „Celou dobu seděl se skloněnou hlavou a něco si zapisoval do papírů,“ podotkl Svoboda. Pobouřila ho obhajoba Hinterholzingerova advokáta Jiřího Císaře. „Neustále se obouval do policistů, že na místě špatně zajistili stopy. To už jsem psychicky nevydržel a musel jít pryč,“ dodává jedenatřicetiletý muž.

Smyková rýha

Podle soudního znalce z oboru dopravy, který se byl na místě nehody podívat, fabie jela v levém jízdním pruhu. Z riskantního manévru Hinterholzingera usvědčovala přes dvojitou plnou čáru smyková rýha, kterou udělal diskem kola. Po střetu s dodávkou mu totiž praskla pneumatika. Navíc ke střetu obou aut došlo v místech, kde se jízdní pruhy už rozdvojují.
Okresní soud vynesl trest – šest a půl roku vězení. Proti tomu se ale Hinterholzinger odvolal ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Ten po tříapůlhodinovém jednání rozsudek potvrdil.
„Porušil silniční zákon tím, že předjížděl dvojitou plnou čáru, jel nepřiměřenou rychlostí a nedodržel bezpečnou vzdálenost,“ uvedl soudce Edvin Svoboda. Z hlediska trestního práva je případ uzavřený. „Rodiny pozůstalých dostaly odškodnění vyplývající ze zákona. O tom, zda budou požadovat další náhrady, zatím jednáme. Pak bychom se museli obrátit na občanskoprávní soud,“ říká právní zástupce rodin obětí Antonín Foukal.

Nezapomenou

Následky nejtragičtější nehody v Ústeckém kraji a druhé největší v Česku zůstanou v paměti těch, které zasáhly už navždy. „Psychika nerozlišuje viníka nebo oběť,“ říká ústecký psycholog Jan Benda. Akutní reakce na stres může v některých případech vyústit až do posttraumatické stresové poruchy. „Lidé mohou fungovat normálně. Pak ale přijdou změny v chování, pocity strachu, úzkosti, noční můry, ale i flashbacky. Například uslyší zaskřípění brzd a vzpomínky se vrátí,“ doplnil. Odborná pomoc může hodně spravit. „Následky ale mohou přetrvávat dlouhou dobu,“ dodává Benda.