Dvanáct rozhněvaných mužů

Brněnští policisté mají dvanáct nových kolegů. Říkají jim lovci lebek a jejich úkolem je hledat lidi. Třeba ty, kteří se vyhýbají vězení.

Žakelína Kotlárová se už více než dva roky skrývá před spravedlností. Stejně jako další tři stovky lidí z Brna, kteří si užívají svobody, místo aby si odpykávali trest za mřížemi. Jejich pobyt na svobodě se však nejspíš krátí. Ve dne v noci po nich „pase“ speciální skupina kriminalistů. Říká se jim lovci lebek, nebo také dvanáct rozhněvaných mužů.

„Ve skupině pracuje dvanáct kriminalistů. Zaměřují se na ty, po nichž jsme vyhlásili pátrání, nebo na ně soud vydal zatykač. Jde hlavně o hledané lidi, kteří se z jakýchkoliv důvodů vyhýbají výkonu trestu,“ upřesňuje aktivity týmu mluvčí jihomoravské policie Petra Vedrová. Práce kriminalistů už má podle ní výsledky. V celách a ve vězení teď končí desítky lidí, kteří se jim někdy i léta s úspěchem vyhýbali.

Mezi základní předpoklady kriminalisty z týmu „lovců lebek“ patří paměť na obličeje. „Nepátráme naslepo. K hledání lidí používáme všechny dostupné prostředky, jež má policie k dispozici. A nechybí ani informátoři z brněnské galerky. Ptáme se, zda neviděli toho či onoho. Někdy takový informátor přijde sám a řekne nám, kde se hledaný člověk pohybuje,“ přibližuje denní rutinu jeden z kriminalistů, který si už kvůli hledaným zločincům přál zůstat v anonymitě.

Popsaným způsobem se na Zelený čtvrtek před velikonočními svátky dostal do policejní cely muž, který se před spravedlností skrýval osm let. Soud mu tehdy za drobný prohřešek proti zákonu vyměřil alternativní trest, osmatřicet hodin nucených prací. Ty si ale neodpracoval, a tak měl za každou hodinu strávit den ve vězení. Jenže tam se mu nechtělo. Raději se nechal zapírat a před trestem se schovával.

„Jakmile jsme zjistili, kde je, počíhali jsme si na něj před domem. Dlouho se nevracel, protože seděl s kamarády v hospodě. Nechali jsme ho proto vyspat a zadrželi jej až na druhý den ráno, když se chystal do práce,“ popisuje zásah kriminalista.

Zatčený muž si hodně pohoršil. Pobyt ve vězení se mu totiž prodlouží možná až o pět let, protože mu soud přidá k trestu „Mařenu“, jak se mezi policisty říká trestnému činu maření úředního rozhodnutí. Zapamatovat si všechny hledané lidi z databáze policisté samozřejmě nedokážou. Proto detektivům nechybí základní pomůcka v podobě bloku, do kterého si zapisují nejen získané informace, ale mají v něm i fotky lidí, po nichž zrovna jdou. V kanceláři se moc neohřejí, většinu pracovní doby tráví v terénu. A dívají se lidem do tváří.

„Zrovna před pár dny jsem viděl v tramvaji člověka, který byl náramně podobný jednomu hledanému muži. Když jsem se pak ale podíval do databáze, zjistil jsem, že to byla jen náhoda,“ povzdechne si kriminalista.