Areál bývalého cukrovaru v Dymokurech na Nymbursku přetéká uhlím. Kritici si stěžují, že velká skládka poškozuje životní prostředí a vzhled obce. Naopak její provozovatel Jiří Havelka je přesvědčený, že nejedná v rozporu se zákonem.
„Když před rokem přišel do Dymokur, říkal, že pár vagonů uhlí přiveze a pak to zase naloží a odveze. Jenže místo pár vagonů to bylo pár souprav a ne jen občas,“ popisuje situaci starosta Jaroslav Červinka.
Chybí papíry
Ani po roce prý neobdržel od podnikatele provozní záměr. „Mám tady požární a provozní řád, ale ta základní dokumentace pořád chybí,“ ukazuje složku starosta.
Po dokumentaci volá také hygiena. „Byla jsem na šetření už letos v lednu,“ vzpomíná hygienička Milena Marečková. „Závěr byl, že pan Havelka musí doložit dokumentaci, abych se měla k čemu vyjádřit, jenže on tak dosud neučinil. Proto pro mě z hlediska zákona skládka neexistuje. Musí konat stavební úřad, já žádný nástroj nemám,“ tvrdí Marečková.
Podnikatel Jiří Havelka je přesvědčený, že zákon neporušuje. „Nebudu tvrdit, že tam není uhlí, ale všechno dělám v souladu s tím, co mi umožňují zákony. Pokud si stavební úřad myslí, že jednám jinak, je na něm, ať jedná,“ nabízí svůj pohled na věc Havelka.
Lidé se bouří
Nespokojení občané v obci před časem založili občanské sdružení Zdravé Dymokury a stěžují si, že vzduch je zahlcený uhelným prachem.
„Uhlí sem vozí odněkud z Kuzbasu převážně v noci a hned to skládají, třídí a někdy i drtí. Kdo jede směrem na Dymokury, ty haldy prostě přehlédnout nemůže. Nechápu, proč to úřady řeší tak dlouho,“ stěžuje si aktivistka Zdenka Řasová. Haldy uhlí stojí v těsné blízkosti chráněného území zařazeného do systému Natura 2000 a přímo v ochranném pásmu vodních zdrojů.
Domek v uhelném ráji
Před deseti lety se do domku u cukrovaru nastěhovala Marie Šimková. „Dřív tady byla řepa a z ní smrad. Teď máme kolem zase uhlí. Neustále vytíráme dům a já jsem pořád nastydlá. A do toho čtyři malé děti. Jenže domek v uhelném ráji od nás nikdo nekoupí,“ stěžuje si Šimková.
Starosta Červinka uznává, že obří skládka uhlí je problém, ale současně není přesvědčený, že by docházelo k poškozování životního prostředí. Nepřímo mu dává za pravdu i inspekce životního prostředí.
„Z uhlí prakticky nejsou odpady a nic se nevyluhuje. Jde jen o prašnost,“ vysvětluje Květoslava Bartošová z inspekce. „Tady musí spíš konat stavební úřad, ale mám obavu, že se to potáhne,“ odhaduje Bartošová.
Omyl stavebního úřadu
Dymokurský obecní úřad dal letos v lednu podnět stavebnímu úřadu v Městci Králové. Úředníci zjistili, že skládka je nepovolenou změnou využití území bývalého cukrovaru. Proto nařídili pozastavit využívání manipulační plochy pro skladování uhlí. Termín nápravy do 30. dubna 2009.
Jenže obsílka dorazila na společnost Praga Mineral (jednatel Jiří Havelka), které patří cukrovar. Ovšem skládku provozuje fyzická osoba (tentýž) Jiří Havelka. Stavební úřad pochybil, ale místo nápravy řízení zrušil. Až po zásahu kraje bylo řízení obnoveno a obálka doručena správně. Havelka se odvolal a krajský úřad minulý týden odvolání zamítl.
Konec v nedohlednu
„Provedeme kontrolní prohlídku, a pokud zjistíme závadný stav, máme jedinou možnost – uložit pokutu až do výše půl milionu korun,“ říká vedoucí stavebního úřadu v Městci Králové Alena Křížová. „Druhá strana má právo se třeba poslední den odvolat ke krajskému úřadu a všechno se může táhnout hodně dlouho. Taková je legislativní praxe,“ vysvětluje Křížová.
Obyvatelé v okolí skládky jsou nešťastní. Ani po 322 dnech od prvního šetření státní správa nedokázala účinně rozhodnout. „Věděl jsem, že to bude s našimi úřady běh na dlouhou trať, ale že to budou hned čtyři maratónské běhy, tak to jsem fakt netušil,“ trpce konstatuje aktivista Miroslav Živnůstka.
