Sedí na okraji střechy jednoho velkého pražského hotelu. Pod ním zeje nějakých sto metrů propast. Erik Hamel vesele klátí nohama a usmívá se na fotografku. Není zajištěný. Odvaha generálního ředitele Heinekenu ČR je impozantní. „Kvalita“ je slovo, které od něj slyšíte nejčastěji. A kvalitní je i tento adrenalinový zážitek.
Heineken, to je Liga mistrů. Heineken, to je design. Heineken, to jsou nejlepší reklamy. Heineken, to je jediná globální pivní značka, která u nás masivně uspěla. Heineken, to je Erik Hamel, který se do seriálu generálních ředitelů fotografovaných pro ZEN zapsal nesmazatelným písmem. Šéf České spořitelny pro nás hrál na housle. Šéf Kia skákal s pistolí přes auto jako James Bond. Ale Holanďan Erik balancující nad Prahou s lahví Heinekenu v ruce, při družném hovoru s fotografkou, ale vždy naprosto pečlivě kontrolující, aby na snímku bylo vidět logo jeho piva, ten překonal všechny. Původní profesí je přitom finanční ředitel. Ale pivo holt dělá s muži divy.
Jste pravidelnými podporovateli Designbloku, největší přehlídky designu u nás. Co k tomu pivní společnost vede?
My v Heinekenu chceme propojit zákazníky se značkou, k tomu potřebujeme být kreativní. To je také důvod, proč se o design zajímáme. Je úplně jedno, jak velká firma jsme - kreativita je součástí naší DNA. A Designblok je oslavou kreativity. Příkladem spolupráce je třeba naše kampaň Cities, ve které vybízíme mladé kreativní a progresivní lidi, aby prozkoumali svá města.
Pivovarnictví je v Česku velice tradiční obor, proto je většina pivních reklam v retrostylu. Objevují se tam staré propriety, vzpomíná se na „staré dobré časy“… Proč jste se tomuto trendu postavili?
Protože pracujeme se současnými spotřebiteli, ne s těmi ve „starých dobrých časech“. Heine ken je pivní společnost stará 150 let, a do dnešního dne je v rodinném vlastnictví. Něco zůstává stejné, něco se vyvíjí. Kvalita byla vždy na prvním místě. Jenže zákazníci dnes berou kvalitu jako samozřejmost. K tomu očekávají nové věci - nejen historicky ověřené jistoty. Pivo musí být perfektní - plus všechny ty ostatní věci okolo. Heineken je sociální síť, narozená v roce 1864. My prodáváme pivo, ale také propojujeme lidi a poskytujeme jim zážitky.
A co konkrétně nové druhy piva? Můžeme očekávat například druhy „IPA“, „stout“, „ale“?
Například tenhle rok jsme uvedli na trh Starobrno Drak, speciální ležák. My v Heinekenu jsme od počátku vstupu na český trh kladli absolutní důraz na kvalitu. V Krušovicích jsme začali vařit „poctivou desítku“ a „poctivou dvanáctku“ podle starých receptů, přestali jsme pasterizovat pivo. Já osobně miluju pivní kulturu v Česku, vaše speciální piva a malé pivovary vyrábějící nová piva… O něco takového se snažíme i my, každého čtvrt roku dáváme na trh nový sezonní speciál. V Brně se vaří také známé zelené pivo. Od loňska v Krušovicích vaříme pšeničné, má fenomenální úspěch.
Globální reklamy Heinekenu jsou absolutní špičkou ve svém oboru, výdaje do marketingu musíte mít obrovské. Vyplatí se to?
Kdyby se nám to nevyplatilo, nedělali bychom to. Obecně jsme v černých číslech, důležitější je ale dlouhodobý rozvoj značek. Není to jen o penězích, ale také o touze dělat věci co nejlépe - a teď nemluvím jen o vaření piva, ale také o celkové kultuře naší společnosti. Firemní filozofie plodí nápady, nápady se realizují v jednotlivých kampaních. V České republice dosahujeme dvouciferných zisků, stabilně rosteme i v globálním měřítku. A má na tom zásluhu třeba to, že jsme sponzory fotbalové Ligy mistrů, což je celosvětová záležitost, přestože tam hrají pouze evropské týmy.
Když koupíte pivovar, necháte jej stále vařit pivo podle jeho receptů, nebo se musí přizpůsobit Heinekenu?
Do receptů nezasahujeme. Pouze chceme, aby se dodržovaly ty nejvyšší standardy. Český způsob vaření piva je velice specifický a dává pivu charakteristickou chuť. My samozřejmě nové chuti zkoumáme předtím, než je nabídneme zákazníkům - například Starobrno Drak je velice hořké. Takže se jich zeptáme: Co si myslíte o tomto pivu? Kdybychom vařili pořád stejná piva, nemusíme se nikoho ptát. My na to ale jdeme přesně opačným způsobem - nestandardizujeme, ale rozšiřujeme portfolio chutí.
Co si myslíte o malých pivovarech? Získávají si stále větší oblibu a místo na trhu…
Jsou součástí pivní kultury, kterou obdivuju. Když jdou lidé do hospody, baví se velmi často o pivu. Spousta lidí si také chce otevřít svůj vlastní pivovar, což je jen důkazem toho, jak hluboce je pivní kultura v místních lidech zakořeněna. To nenajdete nikde jinde na světě. Já ta piva samozřejmě pravidelně piju, a některá z nich jsou fantastická. Největší výzvou je pro ně udržet kvalitu, což je pro malé pivovary někdy obtížné. Vařit dobré pivo - to je totiž v Česku to nejdůležitější, na tom zákazníkům nejvíc záleží. Ve druhé fázi musíte udržovat povědomí o značce. Mantrou komunikace je ale kvalita, kvalita, kvalita.
Chcete v České republice zůstat, nebo cílíte na jiný post v rámci Heinekenu?
Jsem tady sedm let, od dob akvizice Krušovic, velice se mi tady líbí. Jen mě někdy mrzí, že neumím líp česky. Je to pro mě velká čest, být šéfem pivovarské firmy právě tady, v České republice, v kolébce piva. Chci tady zůstat další tři čtyři roky a pak se uvidí.
Co děláte, pokud nemyslíte na pivo?
O víkendech rád jezdím na kole, abych se udržel ve formě. Mám také dva bernské salašnické psy, se kterými chodím každé ráno, ještě než jdu do práce, ven. Pravidelně se ke mně připojuje manželka a společně si vychutnáváme českou krajinu, která je pod paprsky vycházejícího slunce opravdu nádherná.
