Zmiňovaný štítek bude dobrovolný a v podstatě má jít o takovou marketingovou „nálepku“ pro majitele bytů, budov a kancelářských prostor, kteří budou chtít dát svým zákazníkům najevo, že je stavba vybavena infrastrukturou k připojení k rychlému internetu. Takováto značka se může a nemusí uchytit. Lidé totiž často při výběru bytů či kanceláří přístup k broadbandu sami vyhledávají a o těchto možnostech se aktivně informují.
Návrh nového zákona každopádně počítá s dalšími kroky, které mají k penetraci rychlého internetu pomoci. Všechny nové budovy, bytové domy a dokonce i stavby určené pro sociální bydlení by od začátku měly být vybaveny vnitřní infrastrukturou pro připojení rychlé světové sítě. Stejné pravidlo by mělo platit také u budov se zásadní renovací.
Kanalizace a optika pospolu
Zásadní součástí nové legislativy je způsob toho, jak se onen broadband bude do budov a k uživatelům doručovat. EU totiž plánuje vytvořit jednotný systém, pomocí kterého budou moci poskytovatelé internetového připojení přistupovat k informacím o výkopových pracích a budování další infrastruktury, a následně se k této výstavbě připojit se zavedením optických kabelů.
Onen informační bod nabídne informace o lokalitách, trasách, velikostech, typu a aktuálnímu využití současných infrastruktur. Spolu s tím zde budou uvedeny i jména vlastníků a kontakty. Podobné informace mají být k dispozici také pro plánované a probíhající projekty a přístup by neměl být povolen pouze v případě, že je ve hře ohrožení bezpečnosti a podobně.
Providerům by pak měl být umožněn přístup například do rozvodů elektřiny, plynu, vytápění, dopravní infrastruktury či třeba kanalizací. Výjimku tvoří pouze sítě s pitnou vodou. Jakmile se začne stavět například kanalizace či přívod elektrické energie, poskytovatel internetu bez dalších obrovských poplatků využije infrastruktury, čímž by se mělo předejít další byrokracii.
EU tento zákon , nyní už předložila jeho konkrétní podobu. Evropská komise už dříve spočítala, že až 80 procent nákladů při budování broadbandu padne právě na doprovodné práce jako výkopy a podobně, a výstavbu neúměrně prodlužuje také byrokracie. Na úřadech je nutné zajistit přístup k pozemkům, infrastruktuře a tak dále.
Zmiňovaný postup už nějakou dobu realizují ve Francii a Velké Británii a tamní úřady i provideři si ho vesměs pochvalují. Také v Česku různé organizace a firmy po něčem podobném volají, prozatím bezúspěšně. Evropská unie během krátké doby začne s jednotlivými členskými státy včetně České republiky vyjednávání. Pověřena je členka europarlamentu a zástupkyně Maďarska Edit Herczog.
EU chce pomocí těchto kroků dostat rychlý internet také na vesnice a řídce osídlené oblasti, kam operátoři příliš nechtějí právě kvůli nákladům a ekonomické nevýhodnosti. Původně se počítalo s dotacemi, rozpočet na digitální agendu ale nebyl schválen, takže se řeší nové plány, například ten právě popisovaný.
„Všechny naše plány na rozvoj venkova v Evropské unii přijdou vniveč, pokud nezavedeme vysokorychlostní internet do všech měst a vesnic,“ vzkazuje Edit Herczog ve zprávě. „Bez něj se evropští venkované stanou občany druhé kategorie bez přístupu k práci, informacím, službám a dokonce i vzdělání. Pokud jste v dnešní době odříznuti od webu, jste zároveň odříznuti od společnosti.“
EU vidí broadband jako stěžejní pro budoucnost a je základním bodem pro strategii takzvaného propojeného kontinentu, který by měl jednoho dne mít jednotné elektronické systémy (eGovernment, eHealth) a tak dále.
