Experimenty v CERN polykají petabajty dat, organizace zvažuje větší využití cloudu
Největší fyzikální experiment na světě má nečekané „potíže“. Díky vysokému množství pokusů a extrémnímu výkonu LHC (Large Hadron Collider) dochází Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) místo na datových úložištích. I když průběžně dokupují nová disková pole, vědci i přesto musí zásadně „prořezávat“ naměřená data, aby měli místo na uložení těch nových.
LHC je od loňského června v nepřetržitém provozu, srážky částic v něm probíhají za historicky nejvyšších energetických hodnot kolem 13 teraelektronvoltů (TeV), tedy dvojnásobku dřívějšího výkonu, a až miliardy protonů za sekundu. Zhruba v 70 procentech času, kdy LHC běží, se tak i děje. To je ale dvojnásobek původně plánované efektivity, který současnou potíž způsobil: začínají se hromadit naměřená a nezpracovaná data.
Momentální kapacita datových úložišť CERN dosahuje zhruba 250 petabajtů. „LHC Letos běží stabilně a spolehlivě, jako hodinky. V odstavném režimu jsme minimálně,“ tvrdí šéf provozu LHC Jorg Wenniger. Množství diskových polí v projektu bylo podle něj dříve propočteno s ohledem na očekávanou výkonnost experimentu, která je však nyní několikanásobně překročena.
Dříve naměřená data tak vědci nyní rychle konsolidují a převádějí dál, třeba do cloudu, významnou roli také začínají hrát právě cloudové výpočetní modely, které s analýzou a distribucí dat pomáhají.
Vědci díky srážkám mohou sledovat výjimečné rozpady částic, díky čemuž se podařilo potvrdit existenci částice známé jako Higgsův boson. Loni došlo k objevu jeho dalších variant. "Čím více srážek za sekundu se LHC uděje, tím je větší šance, že vědci objeví něco statisticky významného," říká hlavní poučka při těchto experimentech.