Experimenty v CERN polykají petabajty dat, organizace zvažuje větší využití cloudu

experiment ATLAS, CERN

experiment ATLAS, CERN Zdroj: Marek Schwarzmann

experiment ATLAS, CERN
experiment ALICE, CERN
experiment ALICE, CERN
experiment ALICE, CERN
experiment ALICE, CERN
57
Fotogalerie

Největší fyzikální experiment na světě má nečekané „potíže“. Díky vysokému množství pokusů a extrémnímu výkonu LHC (Large Hadron Collider) dochází Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) místo na datových úložištích. I když průběžně dokupují nová disková pole, vědci i přesto musí zásadně „prořezávat“ naměřená data, aby měli místo na uložení těch nových.

LHC je od loňského června v nepřetržitém provozu, srážky částic v něm probíhají za historicky nejvyšších energetických hodnot kolem 13 teraelektronvoltů (TeV), tedy dvojnásobku dřívějšího výkonu, a až miliardy protonů za sekundu. Zhruba v 70 procentech času, kdy LHC běží, se tak i děje. To je ale dvojnásobek původně plánované efektivity, který současnou potíž způsobil: začínají se hromadit naměřená a nezpracovaná data.

Momentální kapacita datových úložišť CERN dosahuje zhruba 250 petabajtů. „LHC Letos běží stabilně a spolehlivě, jako hodinky. V odstavném režimu jsme minimálně,“ tvrdí šéf provozu LHC Jorg Wenniger. Množství diskových polí v projektu bylo podle něj dříve propočteno s ohledem na očekávanou výkonnost experimentu, která je však nyní několikanásobně překročena.

Dříve naměřená data tak vědci nyní rychle konsolidují a převádějí dál, třeba do cloudu, významnou roli také začínají hrát právě cloudové výpočetní modely, které s analýzou a distribucí dat pomáhají.

Vědci díky srážkám mohou sledovat výjimečné rozpady částic, díky čemuž se podařilo potvrdit existenci částice známé jako Higgsův boson. Loni došlo k objevu jeho dalších variant. "Čím více srážek za sekundu se LHC uděje, tím je větší šance, že vědci objeví něco statisticky významného," říká hlavní poučka při těchto experimentech.