Podle výsledků analýzy, na niž se odvolává kodaňský list Politiken, sice v odebraných vzorcích skutečně byla zjištěna rtuť, ale zdaleka ne v takových koncentracích, které by mohly ohrozit astronomův život.
Spolu se stopami rtuti vědci nalezli i známky zlata a stříbra naznačující, že Brahe před smrtí požíval léky. Stopy těchto látek obsahovaly vousy a vlasy Tycha Brahe několik týdnů před smrtí, v době jeho skonu už nejspíš v jeho těle být nemohly, ukázal rozbor dánských vědců.
Z vraždy Braheho byl podezříván Johannes Kepler
Tycho Brahe působil na dvoře císaře Rudolfa II. v letech 1599 až 1601. Dodnes nebylo jasné, jak astronom zemřel, zda za to mohly jeho problémy s ledvinami nebo jeho pokusy se rtutí. Široce byly publikovány i teorie o tom, že mohl být zavražděn, a to dokonce na pokyn dánského krále Kristiána. Z jeho vraždy byl obviňován mimo jiných i astronom Johannes Kepler, který se údajně toužil dostat k Braheho astronomickým záznamům.
Podle některých historických pramenů onemocněl Tycho Brahe po hostině u Petra Voka z Rožmberka, kde bujaře popíjel. Část historiků se domnívá, že podlehl selhání ledvin. Pohřben byl v pražském kostele Panny Marie před Týnem na Staroměstském náměstí.
Astronom se rtutí neotrávil
V roce 1901 byly jeho ostatky vyzvednuty a pozdější analýza údajně prokázala neobvykle vysokou koncentraci rtuti. V roce 2009 požádalo Dánsko o opětovnou exhumaci, která byla poté provedena v listopadu 2010. Kosti, dvě skleněné nádoby a kus textilu se nacházely v malé cínové rakvi. Tým dánských vědců vedl tehdy archeolog z univerzity v Aarhusu Jens Vellev. Z Brahovy rakve vědci odebrali vzorky, které měly ověřit hladinu rtuti ve vlasech i kostech.
Právě na Vellevovy závěry se odvolává dnešní zpráva listu Politiken. Mnohem zevrubnější analýza, než byl rozbor z roku 1901, podle dánského vědce ukázala, že Brahe ve vlasech a vousech rtuť skutečně měl. Její množství bylo ale tak malé, že nemohlo ohrozit jeho život. „Na otravu rtutí tak Brahe nemohl zemřít,“ tvrdí podle Politikenu Jens Vellev.
Protéza nosu byla zřejmě z mosazi
„Stopy těžkých kovů měl ve svém těle několik týdnů před smrtí, do doby jeho skonu úplně zmizely,“ uvádí dánský list. „Vědci našli ve vousech, kde byla rtuť, i stopy zlata a stříbra, což naznačuje, že Tycho Brahe požíval léky obsahující tyto tři kovy,“ napsal Politiken.
Podle Politikenu experti odhalili i materiál, z něhož byla odlita náhrada Brahova nosu. O jeho část totiž vědec přišel při šermířském souboji v prosinci roku 1566. Nyní se ukázalo, že nos nebyl ze zlata, stříbra ani mědi, jak se předpokládalo, ale pravděpodobně z mosazi.
