Facebook vybudoval novou vzkvétající ekonomiku

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CTK/PA/Dominic Lipinski

Budoucnost západní ekonomiky je v inovacích. Vysvětlíme vám to na příkladu Facebooku, který nepřímo vytvořil 235 tisíc pracovních míst a vytvořil mzdový přínos 16 miliard dolarů.

O tom, že budoucností západní ekonomiky jsou inovace a technologický posun, mluvím a píši poměrně často. Naposledy jsem to zmiňoval například v komentáři kolem patentů. Západ skutečně potřebuje vytvářet nové internetové a technologické společnosti, které následně do ekonomiky napumpují nová pracovní místa a roztočí chod peněz. Ale abychom se nebavili pouze v teoretické rovině, všechny tyto myšlenky je možné demonstrovat na případě Facebooku.

Největší sociální síť světa interně zaměstnává kolem dvou tisíc lidí. Toto číslo jistě není z pohledu obrovské nezaměstnanosti ve Spojených státech vůbec nic. Proč by tedy takové malinkaté internetové firmy měly být dávány za vzor? Jak mohou dvě tisícovky zaměstnanců a roční (odhadovaný) obrat kolem dvou miliard dolarů zachránit ekonomiku?

Ekosystém App Economy

Odpovědí je sousloví App Economy a nepřímo vytvořená pracovní místa. Je třeba si uvědomit, že peníze a pracovní místa kolem Facebooku nejsou pouze oni interní zaměstnanci a soukromí investoři a investiční fondy vlastnící podíly. Mnohem více peněz se točí v ekonomice a pracovních místech, které Facebook vytvořil nepřímo.

Zlom nastal v roce 2009, když Facebook veřejnosti otevřel své API. Najednou celý svět dostal možnost pro tuto sociální síť vyvíjet aplikace, hry a všemožné nástroje. Okamžitě se začaly objevovat firmy, které mohly vytvořit populární hry, ve kterých od uživatelů inkasují nemalé finanční obnosy pomocí mikrotransakcí. Jedním silným příkladem za všechny je společnost Zynga stojící třeba za hříčkou FarmVille, která zaměstnává dva tisíce lidí, její hodnota se odhaduje na 15 až 20 miliard dolarů a v příštím roce se chystá na burzu.

Z jedné firmy zaměstnávající dva tisíce lidí je to najednou další firma, jež zaměstnává další lidi a nutí uživatele utrácet. Facebook se stal platformou pro podnikání, kdokoliv na něm může začít vydělávat. Například společnost Snap Interactive vytvořila celosvětově úspěšnou facebookovou aplikaci, pomocí které se mohou lidé potkávat v online seznamce a navazovat zde vztahy. V roce 2010 dosáhl obrat Snap Interactive téměř 6,7 milionu dolarů a zaměstnáno je zde přes 20 lidí.

Podle povedené studie Marylandské univerzity kolem Facebooku nepřímo vzniklo zhruba 235 tisíc pracovních míst, z toho jen pro programátory jich bylo kolem 53 tisíc. Celkový přínos v sektoru mezd je mezi 12 až 16 miliardami dolarů. Facebook po celém světě využívá 800 milionů uživatelů a 20 milionů z nich si každý den spustí aplikaci, hru, nebo službu, které jsou s touto sociální sítí spojeny. V květnu 2010 byla na Facebooku aktivních více než 550 tisíc aplikací.

Přes 2,5 milionu webových stránek je nějakým způsobem s Facebookem spojeno (například tlačítka Like atp.) a se Zuckerbergovým dílem tak přes externí webové služby měsíčně přijde do styku přes 250 milionů lidí. A je nepochybné, že díky minulý týden představenému novému systému toto číslo ještě hodně poroste.

Práce pro celou řadu profesí. I v Česku

Nejsou to ale pouze výrobci aplikací a her, kteří na Facebooku dokáží profitovat. Prakticky každá sociální síť vytváří obrovské podhoubí pro různé konzultanty, novináře, PR a marketingové pracovníky, webdesignéry, služby pro analýzu obsahu a spousty dalších. Facebook vytváří pracovní místa v mnoha dalších firmách. Vydavatelé, kteří svým uživatelům nabízí obsah na webu, najednou musí zaměstnat člověka, který dokáže jejich služby propojit s Facebookem. Tohoto člověka to musí někdo naučit, vyškolit ho, napsat o tom knihu. Školení a praxi potřebují také marketingoví pracovníci, kteří nyní musí na Facebook vyrazit propagovat značku své firmy. Markeťáci poptají firmu, která vytváří nástroje pro analýzu chování uživatelů a měření všech aktivit. PR pracovníci rovněž toto všechno potřebují a navíc zadají zakázku společnosti, která pro ně vytvoří facebookovou aplikaci zajímavou pro uživatele. Peníze najednou začínají obíhat, vyplácí se pěkné mzdy, odvádí se daně a roste úplně nová ekonomika, která tady ještě před třemi lety nebyla.

Imunní vůči tomu všemu není ani česká ekonomika. „Jako firma určitě vidíme velký trend okolo celého Facebook ekosystému a troufneme si odhadnout, že dopad této sociální sítě na českou ekonomiku je v řádu vysokých stovek pracovních míst, možná i několika tisíc, když bychom brali v potaz i nějaký konkrétní poměr času brand manažerů, manažerů médií, e-shopů, novinářů a dalších,“ vykresluje tuzemskou situaci výkonný ředitel SocialBakers.com Jan Řežáb. Jeho firma, která vyvíjí a prodává analytické nástroje pro sociální sítě zákazníkům z celého světa, během tří let navýšila počet zaměstnanců a subdodavatelů ze tří na padesát.

Poptávka po zkušenostech s Facebookem u nás roste. „Facebook aplikace u nás dělají tři lidé a v případě potřeby nabíráme externě další na správu obsahu. Pokud sháníme nové zaměstnance, je zkušenost s Facebook důležitým faktorem při rozhodování, koho vzít,“ sdělil pro Živě.cz Ladislav Durchánek z pražské webdesignérské společnosti Brainz.cz. Jeho firma registruje zhruba dvakrát více zakázek na tvorbu obsahu facebookových aplikací než tomu bylo v loňském roce. „Na to, že jsme se ještě před nedávnem specializovali čistě na weby, se u nás Facebook dost rozšířil,“ dodává mladý podnikatel.

Co do finančních ukazatelů a výsledků ale český trh prozatím zmapovaný není. „Vydělat se na tom dá, firmy vyčleňují část rozpočtu na sociální sítě,“ potvrzuje trend Durchánek. Zároveň ale dodává, že v Česku firmy prozatím se sociálními sítěmi spíše experimentují. Ze svých zkušeností ale mohu potvrdit, že poptávka po podobných aktivitách roste a stále více mladých Čechů se dokáže uživit prakticky jakoukoliv činností ohledně Facebooku a dalších sociálních sítí.

App Store, Google a Windows jako další příklady

Facebook samozřejmě není jediným příkladem toho, jak nové inovativní firmy mohou rozhýbat trh a nepřímo vytvořit kolotoč peněz a pracovní místa po celém světě. Jen ze sociálních sítí se to daří například LinkedIn nebo Twitteru a po uvolnění API pro Google+ to jistě bude i tento projekt. Téměř nepředstavitelné množství pracovních míst vytvořil také Apple díky své platformě App Store. Každý, kdo splní podmínky, může vytvářet a prodávat aplikace. Na školách našli nová místa profesoři, kteří studenty učí vývoj a publikování na platformě od Applu. Vydavatelské domy zaměstnávají odborníky schopné vytvářet obsah pro iPad a poprat se s elektronickou distribucí. Adobe registruje určitý úpadek Flashe a s novými nástroji se začíná soustředit také na publikaci na iPadu.

Právě Adobe je pěkný příklad toho, jak inovace a nové projekty pronikají také do velkých a zavedených společností. Například Apple stále více nabírá odborníky, kteří si se sociálními sítěmi rozumí. Ti pak pracují na tom, aby například Twitter skvěle zapadal do všech integrovaných částí mobilního operačního systému iOS. Umět to musí také například v RIM, kde si BlackBerry aplikace pro Twitter, Foursquare, LinkedIn nebo třeba Facebook vyvíjí interně.

Jedním obrovským App Economy ekosystémem je také Google. S jeho příchodem se vyrojily mraky a mraky SEO odborníků, expertů na PPC kampaně, webdesignérů, markeťáků a mnoho dalších profesí. Gigantických rozměrů dosáhl rovněž ekosystém kolem Microsoftu a Windows. Správci sítě, výrobci počítačů, servisní technici, programátoři, distributoři – nikoho z nich Microsoft přímo nezaměstnává, ale de facto všem těmto lidem dali lidé z Redmondu práci.

Tyto příklady a mnoho dalších tak vytváří kontrast a protipól pro výrobu a těžbu, dříve hlavní pilíře ekonomiky. Západ, který už není schopný ani ochotný pracovat za málo peněz ve výrobě, tuto oblast přenechává zejména Asii, Indii a Číně, a sám musí tlačit na pilu ve výzkumu. Proto se například Barack Obama nedávno sešel s předními představiteli amerického IT světa a diskutoval s nimi, co pro ně může stát udělat. Proto se Dmitrij Medveděv rozhodl, že ve Skolkově u Moskvy vybuduje vlastní Silicon Valley. Proto se inovativní Izrael stal jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě. A proto Jihomoravský kraj ročně investuje 100 milionů korun na rozvoj technologického sektoru a podporu inovací.