Falešná doporučení nejsou na internetu výjimkou

Zdánlivá anonymita internetu láká k různým nepravostem (ilustrační foto).

Zdánlivá anonymita internetu láká k různým nepravostem (ilustrační foto). Zdroj: CTK

Miloslav Hamřík
Britský spisovatel R. J. Ellory stvořil falešné internetové profily, aby s jejich pomocí hanil jiné autory. Sedmačtyřicetiletý autor z Birminghamu, kterému v Čechách vyšla například kniha Tichá víra v anděly, připustil, že pomocí falešných účtů lichotil na internetovém obchodě Amazon.com svým knihám a hanil knihy jiných. Není v tom ale sám, z podobného chování se stává byznys.

O tom, že internet není jen studnicí pravých a ověřených informací jsme již nedávno psali. Kromě falešných zpráv na něm lze ale narazit též na falešné profily. Někdy za nimi stojí PR agentura a někdy se tohoto druhu sebepropagace chopí sám tvůrce.

Spisovatel, který vyhrál v roce 2010 cenu za krimi novelu, k takovým účelům používal nejméně dva falešné profily. Skrze ně potom bájil o tom, jak jsou jeho vlastní knihy dojemné. Podobně hřejivá slova uznání ovšem odepřel svým konkurentům. Například skotský autor Stuart MacBride našel u své knihy následující kritiku: „Tohle je druhá kniha autora, kterou jsem četl a popravdě jsem se těžko mohl nudit víc.“

Za odhalení si může autor sám, protože se v jednom z komentářů podepsal jako Roger a zanechal kontakt v podobě vlastní webové stránky. K falešným účtům se autor přiznal a omluvil. Není ale jediným člověkem v oboru, který podobné praktiky na sociálních sítích provozuje. Před časem připustil stejné metody i spisovatel Stephen Leather. „Když je kniha na pultech, mluvím o ní na Facebooku a Twitteru několikrát denně. Můžete chodit na diskusní fóra a publikovat tam pod svým i cizím jménem. Můžete si vytvořit celou síť fiktivních jmen nebo postav, které mluví o svých knihách nebo někdy s vámi.“

Čtenář je zmatený, potřebuje doporučení

„Existují desítky internetových fór (většinou uzavřených), kde si autoři vzájemně radí, jak sám sobě napsat co nejlepší recenzi na Amazonu, případně jak se dostat do oblíbených čtenářských seznamů Goodreads,“ potvrzuje jeho slova Oleg Vojtíšek, zakladatel česko-slovenské knižní sociální sítě Baila.net.

Je to jen důkaz toho, že knižní trh se zcela mění a pro čtenáře není snadné zjistit, která kniha je dobrá. I proto významně roste důležitost doporučení, a především toho online. Podle amerického průzkumu Survey of Book-Buying Behavior - Verso Digital z ledna tohoto roku je více než polovina prodejů knih v USA ovlivněna online doporučením. „V USA existují skupiny čtenářů, kteří jsou pravděpodobně organizovaní a na tamních knižních sociálních sítích píší stovky negativních recenzí na vybrané knihy,“ říká Oleg Vojtíšek.

Psací stroj (ilustrační foto).Psací stroj (ilustrační foto). | CTK

Autoři napadaných knih se podle Vojtíška proti falešným recenzím snaží bránit nejdříve skrze policii a soudy, ale již jsou známy i případy, kdy zkouší i méně legální cesty. Těmi bývají noční telefonáty, nebo online šikana v podobě zveřejňování osobních údajů negativních recenzentů. „Autoři založili web , kde zveřejňují osobní údaje čtenářů-recenzentů a snaží se veřejnost přesvědčit, že recenze jsou falešné a případně zaplacené,“ dodává Vojtíšek.

Podobné praktiky nekalého on-line marketingu můžeme pozorovat již i v případě značek či osobností v ČR. Negativní kampaně jsou obzvlášť časté v oblastech, jako je politický marketing, setkáte se s nimi ale i v dalších segmentech. „Relativně nedávno se z toho stal dokonce regulérní business. Může to být pohostinství, nebo finance - když zadáte název firmy a k tomu třeba „podvod“, najdete mnohdy různé referenční weby, jejichž primárním cílem je škodit a vybírat výpalné od provozovatelů za stažení nepříjemných (a mnohdy nepravdivých) recenzí. Proto je velmi důležité dívat se kdo a kde takové reference uveřejňuje. Zavedené servery využívají (více či méně úspěšně) různé mechanismy, které by měly podobné podvodné zkušenosti odfiltrovat,“ varuje Adam Zbiejczuk, nezávislý konzultant a lektor WebExpo Academy.