Ferencovi: Dvacet let rodinného byznysu

Sedm bratrů vládne karvinskému pohostinství. Při svých začátcích naráželi na nezkušenost i na předsudky lidí, kteří podnikavým Romům nevěřili.

Když se v Karviné vysloví příjmení Ferenc, každý usedlík si ihned vybaví hospodu. Asi každý dospělý Karviňan se alespoň jednou nechal obsloužit v jednom z podniků sedmi bratrů, kteří před dvaceti lety rozjeli ve městě velký byznys. Restaurace Praha, Štěrba, Červená Sedma, Lidovka a Hotel Darkov – všude velí Ferencovi. Početná rodina se hrdě hlásí k romské národnosti. Místní menšině postavili i Romské centrum. Dva roky po revoluci nemělo sedm mladých Romů s podnikáním žádné zkušenosti, přesto se rozhodli koupit milovanou hospodu svého otce. „Restaurace Praha byla naše srdeční záležitost. Otec tam chodil celý život, máma tam uklízela. Po revoluci se privatizovalo a my jsme se rozhodli v roce 1991 účastnit dražby této hospůdky. Dražba začínala na nějakých 450 tisících korunách, ale o hospodu s velkou tradicí byl obrovský zájem,“ vzpomíná nejstarší z bratrů a jednatel společnosti s příznačným názvem Septima, Milan Ferenc. O hospůdku stáli hodně, a proto museli i hodně zaplatit. Dražba se zastavila až na částce přesahující čtyři miliony korun.

Pracovali všichni

Bratři Ferencovi se pustili do rozsáhlých oprav. Do podniku zapojili spoustu příbuzných. Restaurace Praha tak byla opravdovým rodinným podnikem.
„Například servírky dělaly naše manželky. Pro každého jsme našli nějaké uplatnění,“ vysvětluje Ferenc. Začátky nebyly lehké. Rodina se učila základům podnikání, lidé na ně koukali opovržlivě.
„První, co si řekli, bylo: ‚A jéje, to koupili cigáni, to dopadne.‘ Ale potom zjistili, že jsme slušní lidé, kteří nešidí zákazníky a vždy se chovají slušně. Získali jsme si jejich důvěru a teď už je to naprosto v pořádku,“ říká Ferenc. Restaurace Praha se během prvních let pod vedením romské rodiny proměnila k nepoznání a pivo zde bylo nejlevnější v širokém okolí. „Prodávali jsme ho za sedm padesát. I tehdejší starosta se nás ptal, jak dlouho udržíme tak dobrou cenu,“ hlásá Ferenc.
Sourozencům Ferencovým se naskytly další možnosti pro rozšíření svého vlivu. „Získávali jsme nové a nové zkušenosti. Zároveň jsme si začali troufat na další hospody. V devadesátých letech se dražila spousta restaurací a my toho využili,“ potvrzuje nejstarší z bratrů. Nezůstali jen u výčepů. Založili i stavební firmu a Romské centrum.

Slušnost především

Pět restaurací, Romské centrum a stavební družstvo si Ferencovi rozdělili. „Od loňského roku jsem dal hospody bratrům do nájmu. Udělali si živnostenský list a musí platit za nájem naší společností Septima. Nejmladší bratr Ladislav má restauraci Červená Sedma, Prahu má Vojtěch s manželkou, Lidovku má na starost Zdeněk a o Štěrbu se stará moje nevěsta. Hotel Darkov má pronajaté naše stavební družstvo,“ vysvětluje Ferenc fungování rodinného byznysu. Bratři se pravidelně vídají. Nejde ale jen o čistě přátelská setkání. „Děláme i oficiální schůzky, kdy se jednou v měsíci sejdeme v našem sídle a řešíme různé pracovní záležitosti,“ vysvětluje Milan Ferenc. Podle něj nemůže nikdo čekat, že z provozování hospod v Karviné závratně zbohatne. „A pokud si to někdy myslí, tak brzy narazí. Někteří do toho jdou po hlavě, bez rozumu a v Karviné je hospod až moc. Někdy musíme do podniku peníze nasypat své peníze, abychom ho vůbec udrželi při životě,“ míní Ferenc. Uživit se a předat živnost svým dětem. To je cíl sedmi bratrů. „Třeba budou lepší manažeři než jsme teď my a třeba ne. Hlavně ale musí být k lidem slušní a dát jim za své peníze to, co si zaslouží. To je recept na spokojené zákazníky,“ dodal Milan Ferenc.