Festival v kostele? A proč ne?

Evangelický kostel byl jednou z festivalových scén. Koncert tu odehrálo korejské Ahn Trio či Manickam Yogeswaran ze Srí Lanky. Co na to jeho farář Aleš Wrana?

Nebývá zvykem, že se open-air festival odehrává i v kostele. Jaký na to máte jako farář názor?

Já vlastně Colours do kostela sám pozval. Předloni se přišli organizátoři podívat, jestli by tu nemohl být jeden koncert jako alternativa ke katedrále. A protože je mi festival sympatický, nabídl jsem, zda nechtějí uvažovat i o těch dalších. Patří do mé obecnější snahy, aby byl kostel co nejvíce využíván. Aby měl dveře otevřené, vědělo se o něm a byl využíván nejen v neděli ráno, kdy jsou bohoslužby.

Byl jste se loni podívat na nějaký koncert?

Zažil jsem tu atmosféru, kdy je o kostel velký zájem. Bylo dusno, lidé byli rádi, to bylo vidět, ale je to přece jen uzavřený prostor, nakonec i dlaždičky na zemi byly vlhké od potu.

Kolik lidí se vejde do kostela?

Běžná kapacita je devět set, z toho šest set k sezení.

Jaká je akustika Evangelického kostela?

Akustika kostela samotného je výborná, problém je s dopravou před kostelem. Když posloucháte tiché tóny a kolem projede trolejbus, je to najednou všechno jinak. Akustika je dobrá už z toho důvodu, že půdorys kostela je skoro čtvercový. Oproti těm jakoby dlouhým lodím klasických kostelů, kde se zvuk přece jenom tříští.

Jakou hudbu máte rád vy osobně?

Rád poslouchám klasiku 20. století. Hudba, která se hraje tady, je právě na oné hranici mezi hudbou vážnou a jakoby populární. To je mi hodně sympatické.