Nápad, jak vylepšit vozy F1 není zase tak úplně nový, ale teprve teď dozrál čas a jsou k dispozici potřebné technologie. Jedná se o energii brždění, která se doposud bez užitku měnila v brzdách na teplo. Když auto zrychluje, potřebuje dodat energii – při brzdění se jí naopak potřebuje zbavit. A když je té energie moc, tak brzdy doslova hoří.
Je logické, že v době, kdy se hledá každá šance jak přidat stroji na výkonu, zabloudili myšlenky konstruktérů F1 k nápadu, který jako první prezentoval světoznámý fyzik Richard Feynman – k ukládání energie brzd pro další použití. Tak v sezóně 2009/2010 vznikl a byl poprvé v historii použit systém KERS.
KERS – baterie nebo setrvačník?
KERS je zkratka z anglického Kinetic Energy Recovery Systems, volně přeloženo – systém pro vytěžení kinetické energie. V okamžiku brzdění se energie přetransformuje buď do elektrické energie v baterii nebo superkapacitoru. Druhou cestou je setrvačník. Každá cesta má svoje výhody i nevýhody, ale jedno mají společné: Boost button, tlačítko, které dokáže přidat po dobu až 8 sekund vozu zhruba 60kW výkonu. To se hodí, když potřebujete někoho předjet, nebo naopak ujet svému pronásledovateli. Nutno podotknout, že 60kW není technologická hranice, ale omezení dané pravidly FIA. Teoreticky je možné získat dvou a více násobný výkon.
Jak už bylo řečeno, KERS se objevil poprvé v sezóně 2009/2010 a rozhodnul o vítězi GP Maďarska a také GP Belgie. V loňském ročníku byl tento systém gentlemanskou dohodou všech týmů zakázán, ale letos se vrátil na scénu. Mezitím konstruktéři a výrobci nezaháleli a tak mají jednotlivé týmy k dispozici v podstatě druhou generaci KERS systémů. A jejich přínos je znát, tým Mercedes Benz, který používá KERS na elektrické bázi tvrdí, že díky němu dosáhli jeho jezdci na závodním okruhu Monza o 0,4s lepší časy na kolo.
Prezentace zařízení KERS stájí Red Bull
KERS je vhodný hlavně tam, kde prudce brzdíte a potom prudce zrychlujete, nejlépe z co nejnižší rychlosti. Ať už je to elektromotor nebo setrvačník, poskytne právě velký točivý moment v okamžiku, kdy je nejvíce potřeba a kdy to klasickému motoru tak dobře nejde. Laicky řečeno – místo podřazování při brzdění a následného řazení při rozjezdu je možné zmáčknout spojku, zabrzdit a rozjet se pomocí KERS. Tento postup dokáže ušetřit i nezanedbatelné množství paliva, což je věc, se kterou se též musí počítat.
Technická náročnost
Ovšem není to zadarmo. Například KERS týmu Mercedes obsahuje více jak 3000 součástek, z nichž každá se může porouchat. Také průměrná váha různých systémů se postupně ustálila mezi 25 a 35kg, což je také znát jak na umístění těžiště vozu, tak na zmenšení hmoty balastu, který slouží pro vylepšení manévrovatelnosti stroje. Z tohoto ohledu přeje systémům KERS letošní sezóna díky zvýšení váhového limitu vozů. KERS systém na bázi setrvačníku je umístěn v jednotlivých kolech vozu podobně jako bubnové brzdy. Energie se ukládá do zařízení, které má 80 000 otáček za minutu. I zde si jistě dokážete velice dobře představit, jak složitá musí být konstrukce tohoto setrvačníku především v otázce ložisek a jejich mazání, stejně jako připojením ke hnací soustavě.
Je samozřejmé, že tyto systémy pro získávání energie z brzdění se dříve nebo později objeví i na obyčejných vozidlech, ale spíše než jako boost button se bude jednat o nezanedbatelnou úsporu paliva, především v městském provozu.
