Formule 1? Ne, propadli kouzlu autíček | E15.cz

Formule 1? Ne, propadli kouzlu autíček

Kdo by se nechtěl vrátit do dětství a hrát si s autíčky? Takové štěstí mají modeláři z Jindřichova Hradce.

Dva padesátníci prohánějí na speciálně upravené dráze modely aut. Chovají se jako malí kluci. Překřikují se a vzájemně se obviňují. I při odchodu se stále pošťuchují. Jakmile odloží své repliky aut, na všechno okamžitě zapomenou. „Přesně z toho důvodu to děláme. Ale to naše manželky stejně nikdy nepochopí,“ utrousil jeden z přihlížejících. Taková atmosféra panuje během závodů rádiem ovládaných modelů aut. Dva závodní modely projíždějí speciálně upravenou dráhu v Děbolíně. Poblíž stojí dvojice, která pomocí vysílaček věrné kopie ovládá. Jejich oči upřeně sledují dráhu. Stačí chvilka nepozornosti a jedno z aut míří mimo trať. „Tak takhle se prohrávají závody,“ komentuje zaváhání starší z modelářů, pětatřicetiletý Tomáš Hnátek z Jindřichova Hradce. Zatímco během tréninku bylo všechno v klidu, v závodu jsou často modeláři nervózní. Základem úspěchu je soustředěnost. Po karambolu už Hnátek ztrátu nedohnal a bezchybnou jízdou si už mladší Tomáš Holický vítězství vzít nenechal. Třináctiletý Tomáš Holický začínal jezdit s modely v sedmi letech. Na svůj věk má hodně zkušeností. Na mistrovství republiky skončil dvakrát čtvrtý a o ještě lepší umístění ho loni připravila technická závada. Na mistrovství světa obsadil v kategorii juniorů dokonce třetí místo. I letos se mu daří. Po čtyřech odjetých závodech mistrovství republiky se v kategorii buggy dělí v průběžném pořadí o třetí a čtvrté místo.

Nejradši má buggynu

Dobře si vede i Tomáš Hnátek. V kategorii Open je zatím druhý. Autíčkům totálně propadl a vydrží si s nimi hrát celý den. „Dá se to tak říct,“ přiznal Hnátek, který modely také prodává. Doma má osm modelů různého měřítka a použití. Jeho nejmilejším favoritem je buggyna. „Když se postavím na startovní rošt s ostatními soupeři, tak už jsem v jiném světě,“ vypráví. „Okamžitě toužím vyhrát a ostatním to pořádně nandat,“ dodal. Systém soutěží je podobný jako u závodů formule 1. Modeláři jezdí nejdříve kvalifikace. Podle časů postupují do dalších jízd. V závodě stojí na startu vedle sebe maximálně deset aut. „Rozdíly proti reálným závodům jsou minimální. Ale kolize jsou častější a hrůzostrašnější. Řízení je totiž složitější, a když člověk nesedí uvnitř auta, tak si troufne víc,“ přibližuje Pavel Holický atmosféru závodů.
Ovládat model auta dokáže brzy každý. Dospělí, ale i šestileté děti. Ti nejmenší už zvládnou po půlroce ježdění i první závody. „Nejlepší výkonnost se dosahuje mezi dvaceti až třiceti lety. Později jsou soutěžící sice zkušenější, ale už ztrácí postřeh,“ vysvětluje Holický. Závodníci řídí své modely z vyvýšeného místa, kde mají ideální přehled nad celou tratí. Jedna jízda trvá pět až šest minut. Baterie mají totiž kratší životnost. Model váží kilo, existují motory o síle jedné koňské síly. „Jen pro porovnání. V poměru výkonu a hmotnosti jsou modely rychlejší než formule jedna,“ přirovnává Holický.

Doplňky lze vytunit

Závodit se dá celoročně. V létě na asfaltu či v terénu, v zimě v halách. Trénovat se dá i doma na koberci. „Veškeré doplňky lze vytunit,“ naznačil Holický neomezené možnosti. Modeláři už podle dráhy poznají, jak auto optimálně nastavit. V závodě pak rozhoduje každá maličkost. Mění se podvozky, křídla, geometrie a nastavení auta. Jindřichohradečtí modeláři se převážně zabývají kategorií 1:10 buggy – terénní auta poháněná elektrickým motorem. Ovládat se dají i helikoptéry, letadla nebo lodě. Nejlevnější modely vyjdou do pěti tisíc. Menší se dají pořídit už od patnácti set korun.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!