Co v Praze hledají Francouzi? No přece Francii! V ulicích pátrají po oblíbených kavárenských zahrádkách s černou kávou či brasseriích, kde si téměř vždy dají několik chodů.
A když nemohou najít svoje oblíbené pochoutky, tak si je do Prahy přivezou. Jako třeba Gaskoňec Jean-Paul Manzac, jemuž se v Praze líbí, protože „tu není tolik stresu jako v jiných evropských metropolích“.
Z paluby výletní lodi do pražské brasserie Od osmnácti let pracoval v řadě francouzských restaurací. Jednou vařil z čerstvých ryb a mořských darů na pobřeží v Bordeaux, jindy zamířil do lyžařských středisek v Pyrenejích, kde se zdokonaloval ve vydatné podhorské kuchyni.
Vařil v Řecku i na Korsice a poté se jako každý „velký kuchař“ nechal najmout na výletní loď. Do Prahy světoběžník Manzac přišel před dvanácti lety a už zde zůstal.
Čtyři stovky Pražanů pocházejí z Francie
„Našel jsem zde svoji ženu Čechokanaďanku. Nebýt jí, byl bych někde na konci světa,“ říká. V Praze jeho umění mohli ocenit hosté hotelů Renaissance a Marriott. Založil si podnik Brasserie M. I z něj odešel. Začal obchodovat s kvalitními francouzskými potravinami.
„Zatím je dovážím do restaurací a obchodů, ale věřím, že brzy budou dobré potraviny za dobrou cenu kupovat i Pražané,“ podotýká Manzac.
Podobně jako většina Francouzů má víc přátel mezi Čechy a dalšími cizinci než mezi krajany. „Největší rozdíl vidím v kuchyni a doufám, že se to časem změní,“ říká Manzac.
Podle údajů cizinecké policie žije v Praze téměř čtyři sta Francouzů trvale a více než tisícovka má dlouhodobý pobyt. Jde většinou o manažery nadnárodních společností, kteří městem jen „procházejí“.
„Praha je krásná, připomíná mi Paříž. Moje práce je ale vrtkavá, Vánoce oslavím třeba v Římě,“ podotýká s úsměvem byznysmen André, který nechce uvést jméno ani po dlouhém přemlouvání. I to je pro Francouze příznačné, jsou nedůvěřiví a zpočátku si drží odstup. Bohatí se baví s bohatými, živnostníci s živnostníky.
Nejzářivější mezi evropskými bulváry
Francouzi si v Praze nemusejí připadat cize. Stačí se rozhlédnout. Prvním stavitelem katedrály svatého Víta byl Francouz Matyáš z Arrasu. Navrhl ji ve stylu jihofrancouzských gotických katedrál v Rodez a Narbonne a osm let od roku 1344 působil na její stavbě.
Pobýval i v Avignonu, kde se seznámil s Karlem IV. Řád strahovského kláštera pochází z Prémontré. Petřínská rozhledna je vlastně zmenšenou kopií Eiffelovy věže.
A pak je tu Pařížská! Jeden z nejzářivějších městských bulvárů v Evropě, kde jsou obchody nejluxusnějších módních značek světa. Tedy i francouzských - od Diora přes Hermès až po klenotníka Cartiera. „V Pařížské jsem vždycky chtěla bydlet, ale nikdy se mi to nepodařilo,“ říká česko-francouzská herečka Chantal Poullain.
Živnostníci lákají především na sladké
Každý den na šestou hodinu ranní přichází do cukrárny v pasáži Lucerna Marc Le Breton. Osmadvacetiletý cukrář pochází z Bretaně. S českým kolegou Tomášem Bláhou musí připravit na dvanáct druhů zákusků. Začínají úplně malými, pak následují střední a nakonec dělají největší.
Je deset hodin dopoledne a Le Breton maže na korpusy z odpalovaného těsta čokoládový krém. „Odpalované těsto je základem, je to první, co učni vyrábějí ve škole,“ říká s úsměvem tmavooký mladý muž.
Na Žižkov se přistěhoval před třemi lety, v malém bytě bydlí s přítelkyní a se psem. „Francouzi jedí hlavně očima. Zákusky jsou jednoduché, máslové, ale mají barvu, jsou zdobené barevným ovocem nebo krémy,“ vysvětluje cukrář Bláha.
Co mu Marc Le Breton vytýká? „Je háklivý na to, když zaspím a přijdu pozdě. To jsou všichni Francouzi,“ podotýká o sedm let mladší kolega.
K nejoblíbenějším dezertům cukrárny Saint-Tropez patří čokoládový Royal a karamelový Jupiter. „Karamelový řez se sušenými meruňkami si kupodivu kupují hlavně muži,“ říká La Breton.
V půlce odpoledne má padla. Volno tráví vařením, procházkami. S jinými Francouzi se však příliš nestýká. „Jsou hodně laxní, a to se mě netýká,“ dodává Le Breton.
Vítejte ve světě vysoké gastronomie
Francouzi dovážejí do Prahy vše, čím se rádi obklopují. K tomu patří nejlepší vína a kulinářské umění. Jedna z proslulých restaurací založených na francouzské kuchyni sídlí v Obecním domě.
Podle gastronomického průvodce Grand Restaurant 2009 je nejlepším francouzským podnikem v Česku. Natáčel se tam například film Edith Piaf.
Dlouholetého šéfkuchaře Jiřího Krále vystřídal v kuchyni Francouz. Jacques Auffrays umí kromě specialit své rodné země připravit i českou klasiku. Český recept na francouzský způsob posílá i čtenářům týdeníku Sedmička.
