„Možná, že z těch starých Čechů neví to ani jediný, kterak možno před volbami falšovati listiny, kterak mrtví mohou voliť, jak se lid má podplácet a jak může tentýž výbor vládnout v obci dvanáct let.“
Útočná báseň namířená proti prvnímu muži města. V roce 1899 vycházely takzvané Taškařice o Taschkovi s podtitulem Veršované i neveršované feuilletony z Č. Budějovic.
Josef Taschek byl vůdčím představitelem zdejších Němců a jako starostu ho řada Čechů neuznávala. Vznikla proto báseň, která vrátila Taschka po vzoru pana Broučka do patnáctého století. Starosta tam měl prokázat, jací zlořádi se na přelomu devatenáctého a dvacátého století drželi na jihu Čech u moci.
Taschek uchránil největší zvon Bumerin
„Budějovičtí Češi, či spíše jejich političtí vůdci a novináři, viděli v Taschkovi symbol germanizace. Částečně právem, protože se podílel třeba na úpravě volebních seznamů v neprospěch české strany nebo na organizaci bojkotu českých živnostníků,“ říká ředitel českobudějovického státního okresního archivu Daniel Kovář, který před dvěma lety vydal publikaci Muži v čele budějovické radnice.
S odstupem času, když emoce ochladly, dokážou historici ocenit jeho zásluhy o rozvoj města, rozkvět kulturního a společenského života. V roce 1917 například zachránil zdejší největší zvon Bumerin před roztavením pro válečné účely. Zřejmě navždy ale zůstane ve stínu jiného muže, Čecha, jehož socha zdobí nádvoří radnice. Augusta Zátky.
I tady bychom mohli začít básní. Zátka už jako student zkoušel psát poezii, souhrnně vyšla v roce 1932. Prosadil se ale v jiných oborech. Český politik, mluvčí budějovických Čechů, tak ho ve zkratce charakterizuje medailon v Encyklopedii Českých Budějovic.
Heslovitě můžeme pokračovat: předsedal řadě spolků, velkou pozornost věnoval českému školství, zasloužil se o vznik významných podniků s českým kapitálem, například Českého akciového pivovaru, dnešního Budvaru.
Zátkovi vadilo přílišné politikaření, tak odešel
Budějovice Zátku milovaly. „Jeho jméno splývalo cizinci se jménem Č. Budějovic, a řeklo-li se kde České Budějovice, hned tanula na mysli osobnost Zátkova,“ poznamenal Zátkův životopisec Rudolf Strnad v roce 1927. V čele města stál ale krátce. „V letech 1918–1919 řídil chod městské správy. Začátkem dvacátých let odešel z veřejného života, byl znechucený přílišným politikařením,“ připomíná Kovář.
Jména starostů, kteří vedli jihočeskou metropoli po Zátkovi, zapadla. Prakticky nikdo dnes nezná Bedřicha Krále, jenž proslul takzvanou kočičí aférou – v roce 1924 nechal kvůli vzteklině vyhubit budějovické kočky. Jen odborníci na zdejší dějiny si vzpomenou na Albína Dlouhého, který kryl spekulace s pozemky a veřejnými zakázkami.
Poněkud známější je Friedrich David – nacistický vládní komisař z let okupace. Vydal rozkaz zlikvidovat několik pomníků, třeba Zátkův a Jirsíkův, z jeho nařízení nacisté odstřelili židovskou synagogu. Snažil se o poněmčení města.
„Podle hodnověrných svědků Friedrich David při útěku z města 5. května 1945 na Sadech vystoupil z automobilu a zastřelil se. Později vznikly pochybnosti, zda šlo skutečně o sebevraždu,“ líčí Kovář.
Vydavatel knih Milan Binder zatím zažil osm starostů. „Primátor by měl být prostý politických tlaků, a hlavně jednat v zájmu města a občanů,“ myslí si.
Je otázka, nakolik ve prospěch občanů jednali lidé, kteří se moci ujali po roce 1948. Za vlády Bedřicha Drajera výrazně utrpěl historický ráz krajského města, rozsáhlá likvidace předměstí a výstavba panelových sídlišť trvale změnila podobu Budějovic.
Zajímavé je, že se v čase komunistického experimentu vystřídali na radnici dva muži stejného jména – František Mládek. A také to, že prakticky nikdo nepocházel přímo z Budějovic. Rudolf Bureš se narodil v Trhových Svinech, Bedřich Drajer v Dobrkově, Josef Michl ve Vrcově u Borovan, například rodištěm Miroslava Vacka byla Vrbovka ve slovenském okrese Veľký Krtíš.
Prokop pomohl knihovně k nové budově
„Osobně si nejvíc vážím postojů a odvahy Mojmíra Prokopa. To ještě tato funkce nenesla honosné označení primátor, ale pouze starosta města České Budějovice,“ vzpomíná ředitelka Jihočeské vědecké knihovny v Budějovicích Květa Cempírková.
Kulturní instituci pomohl k získání nových prostor na Lidické třídě. „To už žádný jiný primátor nezopakoval,“ dodává Cempírková.
Mojmír Prokop se stal synonymem nové éry. Po 17. listopadu 1989 působil jako mluvčí budějovického Občanského fóra. Vystřídal ho Jaromír Talíř, po němž radnici převzali Miroslav Beneš, Miroslav Tetter a Juraj Thoma. Ani tady se linie osobností původem odjinud neprolomila.
Historie se opakuje. Juraj Thoma teď možná často vzpomíná na svého předchůdce z patnáctého století. Když Ondřej Puklice ze Vztuh v roce 1467 zatajil papežovu bulu, začala skupinka opozičních měšťanů chystat Puklicovo svržení.
Případ Thomy se liší v detailech – novodobý primátor nezatajil bulu, ale odvolal tajemníka radnice, a Thomovo tělo neskončilo polomrtvé v neckách v radničním sklepě.
Navzdory všem předpokladům se novým primátorem Budějovic stal opět Miroslav Tetter, v čele města zůstane do komunálních voleb.
Starostové od roku 1945, odkud byli:
Rudolf Bureš
Trhové Sviny
František Mládek
České Budějovice
Jan Vařil,
František Piloušek
nezjištěno
František Mládek
Planá nad Lužnicí
Bedřich Drajer
Dobrkov u Tr. Svinů
Josef Michl
Vrcov u Borovan
Miloslav Vacek
Vrbovka (Slovensko)
Mojmír Prokop
Krušovice na Rakovnicku
Jaromír Talíř
Český Krumlov
Miroslav Beneš
Strakonice
Miroslav Tetter
Vsetín
Juraj Thoma
Nitra (Slovensko)
