Gottwalda a Lenina nahradil Masaryk | E15.cz

Gottwalda a Lenina nahradil Masaryk

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Retroseriál Sedmičky pokračuje přehledem ulic, které po revoluci změnily svůj název.

Před všudypřítomnými sovětskými idoly se nedalo před dvaceti lety nikam utéct. Lidé se procházeli po Gottwaldově třídě, čekali na vlak na nádraží v Gagarinově ulici. Mohli si zajít na nákup do Leninovy ulice a potom v klidu posedět na lavičce v Marxových sadech. Hrdinové socialismu a betonové plastiky osvoboditelů číhali na každém rohu.

„Pojmenovat ulici po někom byla a je hloupost. Když už se ale jméno v názvu ulice použije, není nutné měnit ho při každé příležitosti. Může to sloužit jako připomínka minulosti. A za ni bychom se nikdy neměli stydět,“ myslí si o názvech ulic z totalitní éry například Ladislav Novotný z Hodonína.

Možná i proto existuje v Hodoníně ještě dvacet let po revoluci Marxova ulice. Skoro v žádném větším městě nemohla v osmdesátých letech ulice pojmenovaná po tomto průkopníkovi socialismu chybět. Podobně v Břeclavi se ještě dnes lidé mohou projít ulicí, která nese jméno Julia Fučíka, z něhož komunistický režim udělal svého hrdinu.

Mezi nejznámější ulice v Hodoníně a Břeclavi před dvaceti lety patřila Leninova ulice. Po revoluci se ale obě města zhlédla v odkazu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a „Leninky“ přejmenovala. Vazba Hodonína k Masarykovi je navíc logická. První československý prezident se tam před sto padesáti devíti lety narodil.

Pokaždé jinak

Některé ulice změnily název hned několikrát, zejména ty břeclavské. „Například dnešní ulice 17. listopadu se přejmenovala už čtyřikrát. Původně nesla název třída Františka Josefa. Později se změnila na Palackého třídu a za totality se přejmenovala na Gottwaldovu ulici,“ vyjmenoval břeclavský fotograf a pamětník Karel Čepera. Stejně tak se proměnilo pojmenování současné ulice Jungmannovy, které komunisté dříve říkali Husova.

Snad nejvýraznější změnu názvů zažilo břeclavské náměstí Tomáše Garrigua Masaryka. „Přejmenovávalo se hned několikrát. Za protektorátu ho Němci dokonce nazývali Adolf Hitler Platz,“ upozornil Čepera.
Také Marie Brumovská z Břeclavi si vzpomíná na to, jak se její ulice dvakrát přejmenovávala. „Původně se jmenovala Fintajslova po bývalém řediteli břeclavského gymnázia. Komunisti ji ale změnili na ulici Antonína Zápotockého,“ vzpomíná pamětnice z Břeclavi.

Po revoluci se její adresa zase přejmenovávala zpátky. „Měli jsme s tím jenom problémy, protože jsme si museli pokaždé vyřizovat nové doklady,“ postěžovala si na tehdejší přísnou administrativu Brumovská.
Název ulice Národních hrdinů prošel také svým vývojem. Původně se totiž ulice jmenovala Školní. Později se přejmenovala na Dimitrovovu podle bulharského komunistického politika a revolucionáře. I tento název ale město změnilo. Její dnešní název tak připomíná památku hrdinů umučených v koncentračních táborech za druhé světové války.

Víc změn bylo za nacistů

Rok 1989 umožnil změnu názvu ulic ve všech českých městech. Ne všude toho ale využili. „Změnily se jen asi tři stovky ulic v České republice. Z toho je těch politicky motivovaných změn kupodivu jen asi sedmdesát. Je to daleko méně, než když v roce 1940 nacisté ulice poněmčovali a po pěti letech se zase zpátky počešťovali,“ popsala Zdeňka Kuchňová, která se v minulosti historií názvů ulic zabývala.

Přejmenování ulic bylo v zemi nerovnoměrné. Největší změny nastaly hlavně na Vysočině a jihu Moravy, kde Sověti ulice přejmenovávali nejčastěji. V Hodníně tak změnilo název dokonce šestnáct ulic.

Myslíte si, že je nutné přejmenovávat ulice? Pište na redakcebreclav@mf.cz

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.