„Za Opencard si stojíme. Je to dobrý projekt,“ hájí kontroverzní pražskou čipovou kartu Petr Stránský, ředitel firmy Haguess, která Opencard „vyrobila“.
Podle několika auditů nepřiměřeně draze. Po tvrdých jednáních s magistrátem ale společnost Haguess raději ustoupila a podepsala dodatek smlouvy, který Praze uspoří sto dvacet milionů korun.
Slíbili jste, že zdarma vydáte dvě stě šedesát tisíc karet. Proč tak ustupujete?
Chtěli jsme se hlavně dohodnout, aby mohl projekt úspěšně pokračovat. Po měsících tlaku, kdy jsme museli obhajovat, že jsme nic neukradli, se konečně můžeme věnovat práci na rozvoji karty.
Jak těžké je vyrovnat se se stigmatem pochybné firmy, která spolykala miliony?
Za několik měsíců sporů jsme si na to trochu zvykli. Víme, že to není pravda. Je za námi kus práce, za kterou jsme dostali odpovídající peníze.
Vyjasněme si čísla. Kolik jste na kartě vydělali?
Za čtyři roky jsme vyfakturovali 317 milionů. Město nám ještě dluží sto padesát milionů. Z nich nám podle dohod zaplatí sto. Po odečtení nákladů jsme vydělali dvaatřicet milionů. Tedy necelých deset ročně.
Kolem celkových nákladů na Opencard, které dosáhly 832 milionů, nastal poprask. To Praha na začátku netušila, kolik ji bude Opencard stát?
Smlouvy stanovovaly jasné částky za první fázi projektu. Bylo z nich možné spočítat, kolik bude další rozvoj karty stát. Praha se asi tím, co z nich vyplývá, příliš nezabývala.
Jak je to možné?
Praha vždy plánuje rozpočet na rok. Nikdy nedošlo ke zhodnocení, v jaké fázi se projekt nachází a k čemu smlouvy město zavazují. Odboru informatiky, který projekt připravoval, to přerostlo přes hlavu.
Proč je karta Pražana v porovnání s jinými městy tak drahá?
Po dohodnuté „slevě“ už dražší není. Náklady jsou vyšší, protože jde o systém, který umožňuje velké množství funkcí. Praha navíc čtyři sta tisíc karet vydala zdarma. I proto stála karta tolik. Naše náklady jsou přiměřené, i když netvrdíme, že jde zrovna o dumpingové ceny.
Všechny tři audity, které si Praha objednala, ovšem došly k tomu, že projekt byl pro město nastavený nevýhodně.
První z auditů, který provedla firma Nexia, neodpovídal skutečnosti. Obvinil nás třeba z dvojí fakturace jedné věci a zneužití čtrnácti milionů. Šlo ale o různé služby. Přitom stačilo, aby si auditoři vyžádali příslušné smlouvy. Druhý z auditů pak říká, že je Praha příliš závislá na jednom dodavateli. Ale to u informačních systémů ani jinak nejde.
Na poradenských službách se podílela společnost Allshare, která má stejného majitele jako Haguess. Ten byl jediným účastníkem výběrového řízení.
Allshare ale jen propočítávala, jak se může projekt chovat nebo jaké služby umožní. Technické řešení, s nímž později přišel Haguess, společnost Allshare vůbec nenabízela.
Jaké další funkce Opencard s Prahou chystáte?
Jejich zavádění musí být postupné a záleží na politicích, které upřednostní. Smysl má třeba využití karty jako identifikačního prostředku v různých institucích či elektronická peněženka. K té je ale potřeba vyjednat bankovní licenci.
