Hanáci mlovijó, jak jim zobák narostl. A maji aji svojo ambasádo

Pro někoho je hanáčtina nesrozumitelný cizí jazyk, pro jiného nejkrásnější řeč.

Ještě před několika lety to vypadalo, že hanácké nářečí možná postupně zanikne. V poslední době se ale dostává do módy a lidé se nestydí dialekt používat. Vychází knížky, slovníky a hanáčtina je slyšet i na fotbalovém stadionu.

K rostoucí popularitě přispěla kapela Stracené ráj z Mezic u Olomouce. Jediná skupina na světě, která zpívá v hanáčtině. Někdo jejich styl nazývá agrometal, jiný zase hanácký bigbít.

„Chceme nářečí znovu pozvednout a vrátit mezi lidi. Na naše koncerty chodí šestileté děti stejně jako sedmdesátiletí posluchači,“ vysvětluje zpěvák a kytarista Marek Vyroubal. Kromě něj všichni členové kapely pocházejí z vesnic u Olomouce, takže hanáčtina je jim bližší než spisovná čeština.

Na koncertech se ale stane, že fanoušci textům nerozumí nebo si myslí, že zpívají slovensky. Někteří posluchači berou jejich vystoupení jako recesi, ale zároveň přirozeně vstřebávají hanácké nářečí.

Repertoár se skladbami Gumové zvon, Nečoché nebo Velká slepiči lópež letos rozšířili o další hit, když napsali hymnu pro fotbalisty Sigmy. Vedení klubu oslovilo muzikanty právě proto, že zpívají v hanáčtině. Před každým zápasem teď na Andrově stadionu zní, že dneska vehráme.

Kurzy hanáčtiny

„Mladé Cófal de do škole – vzdělávací proces na Hané, aneb proč jsou Hanáci tak nebezpečně chytří. Gramatika – rozkazujeme hanácky.“ To je malá ukázka z internetové učebnice „cizího jazyka“. První internetový kurz hanáčtiny připravil Libor Smital, když před několika lety ležel doma s chřipkou. „Nudil jsem se a z legrace jsem začal vytvářet učebnici hanáčtiny. Vždycky mě bavilo učit pražské spolužáky nářečí, kterému nerozuměli,“ popisuje Smital, jehož rodiče a prarodiče mluví hanácky. Internetový kurz je rozdělený do lekcí, každá obsahuje úvodní článek, slovíčka, gramatiku i několik cvičení. O tom, že hanáčtina je populární, svědčí návštěvnost stránek. Dosud se na ně podívalo přes sedmdesát tisíc lidí.

I když další lekce Smital nevytvořil, stále mu chodí ohlasy, jeden dokonce i od emigranta z Kolumbie. Nářečí má své příznivce také na internetové sociální síti. Skupina Hanáků a fanoušků má na Facebooku 2 393 členů.

Spolek rodáků a lidí, kteří mají rádi Hanou, působí také v Praze. „Pravidelně se scházíme, tancujeme, zpíváme hanácké písničky, vystupujeme na různých slavnostech. Snažíme se propagovat Hanou,“ popisuje Miroslav Konečný náplň spolku, který má dlouhou historii. Vznikl už ve třicátých letech minulého století.

Většina členů pochází z různých míst České republiky, jen zhruba pětina jsou hanáčtí rodáci. „Já pocházím z Prahy, ale na Hané mám kořeny z maminčiny strany. Když něco neřeknu úplně správně, rodilí mluvčí mě opravují, ale snažím se nářečí co nejlépe naučit. Je to můj oblíbený jazyk. Jeden kolega z našeho spolku dokonce napsal v práci objednávku v hanáčtině,“ dodává Konečný. Na webových stránkách spolku také zveřejnili první česko-hanácko-anglický slovník.

Velké odchylky v nářečí

K velkým propagátorům hanáčtiny patří také knihkupec Petr Linduška, který vydal knížku nazvanou Tož tak: báje, pověsti, básničke, písničke a iny plke. „Vyrůstal jsem v tom, u nás v rodině umí hanácky všichni. Teda kromě sestry, která nářečím nemluví,“ vysvětluje Linduška.

Jeho knížka si našla čtenáře u starší generace, stejně jako u středoškolských studentů. „Do našeho regionu hanáčtina prostě patří. V nářečí jsou ale velké odchylky už mezi vesnicemi vzdálenými od sebe pár kilometrů. Lidé si pak myslí, že jenom ta jejich hanáčtina je správná. Když slyší trochu odlišnou, rve jim to uši,“ připomíná Linduška, který s dalšími nadšenci založil i Hanáckou ambasádu, což je spolek, který hánáčtinu propaguje.

„Existuje Země děda Praděda, Bolek Polívka má Valašské království, my zase svoji ambasádu,“ říká s úsměvem Linduška.

Kradou nám lístky

Na místní dialekt narazí také návštěvníci olomoucké Hanácké hospody, kde přišli s nápadem, že nabídku oživí jídelním lístkem v hanáčtině. Hosté si tak mohou dát třeba Kósek šperko s ceboló pro vaše mlsny hobe, sérovy prkno, šofánkovou cebolačku nebo hósenko na bodco. U každého jídla nechybí překlad do češtiny a vysvětlení z čeho se jídlo skládá.

„Osvědčilo se nám to, hosté se u jídelního lístku dobře baví. Některým se dokonce líbí tak, že nám ho kradou,“ poznamenal vedoucí hospody Ladislav Vychopeň.

Mluvíte doma nebo s kamarády či známými někdy hanácky?