Hasič, který se dívá a vyptává

Kdysi pracoval jako elektrikář, ale poklidné zaměstnání vyměnil za adrenalin a pohled na tragické události.

Stačilo málo. Inzerát v novinách, který Stanislava Kláska nalákal k hasičům v Hodoníně. Letos už slouží patnáctý rok v uniformě a postupem času se z něj stal nejzkušenější vyšetřovatel a expert na zjišťování příčin požáru v okrese.

„Nijak jsem to neslavil. Ani není co, odměny jsou až po dvaceti a více odsloužených letech,“ říká se smíchem sedmačtyřicetiletý požárník.

Za patnáct let byl u stovek požárů. Viděl desítky mrtvých, milionové škody a potoky slz. Tvrdí, že sám nikdy neplakal.„Emoce dokážu udržet v sobě,“ ujišťuje Klásek.

Tragédie, jejichž příčiny zjišťuje, přesto prožívá. Příkladů je mnoho, oheň dává jeden skoro denně. Výsledek je vždy stejný: zničený majetek, a když je nejhůř, tak i vyhaslé životy.

„Krátce po nástupu k hasičům jsem byl u třech požárů, při nichž zemřeli tři lidé. V roce 2006 jsem se ovšem bál i o své zdraví. Bylo to po požáru v Hovoranech, kde hořel molitan a uvolňoval se nebezpečný kyanovodík. Měsíc jsem čekal na výsledky, jestli jsem zdravý. Dobře to dopadlo,“ oddychne si Klásek ještě dnes.

Na první pohled má zvláštní funkci. Je hasič, který nehasí. Přesto se snaží být u ohně mezi prvními. „Je totiž důležité sledovat chování ohně. V některých případech lze odhadnout důvod požáru ještě předtím, než ho zlikvidujeme. Důležité je najít ohnisko, tedy místo, odkud oheň vzešel,“ říká vyšetřovatel.

K cíli mnohdy vede složitá cesta. Zatímco řadoví hasiči likvidují plameny, Klásek u svědků zjišťuje informace, které by mu mohly napovědět. Třeba když loni vyhořel dům v Ratíškovicích, už za pár hodin s jistotou věděl, že na vině je špatně zapojená elektřina. V podobných případech mu často pomáhá i jeho původní profese elektrikáře.

Příčina požárů je většinou jasná. „Nejčastěji za ně může může člověk. Lidi nechávají zapojené varné konvice, zapomínají na zapálené cigarety, svíčky nebo jídlo na plotně a odejdou pryč. Okolo Vánoc kvůli tomu hoří i desetkrát,“ míní Klásek, kterému při vyprávění zvoní telefon. Manželka. Je večer a má obavu, jestli je její muž v pořádku. „K téhle práci strach prostě patří,“ dodává Klásek, když odloží mobil.