Herec: Dudy bych za mercedes nedal | E15.cz

Herec: Dudy bych za mercedes nedal

Herec mosteckého divadla Otto Liška hraje na dudy a dovede je i vyrobit.

Most / Ještě když hrál v Divadle Jiřího Wolkera v Praze, zamiloval se do dnes už málo používaného hudebního nástroje. „Zkoušeli jsme tenkrát Strakonického dudáka a režisér chtěl, aby Ivan Vyskočil hrál živě na dudy. Když jsem to viděl, zahodil jsem banjo a dvanáctistrunnou kytaru a zbláznil se do dud,“ vypráví mostecký herec Otto Liška. Z koníčka se stal pivovarský valach.

Měch vymysleli Češi

Dudy nejsou výsadou Skotska, Chodska nebo Strakonic. Hrálo se na ně po celé Evropě, tedy i v Podkrušnohoří. Kdysi do muzikanti foukali pusou. Časem vymysleli měch a usnadnili si hraní. „V Čechách se do dud foukalo ještě před dvěma stovkami let. Legendy praví, že měch vymysleli naši. Za hranicemi se jím pyšní Rakušané. Co na tom, byli jsme jedno císařství. Dudy podle obrazů, historických záznamů pocházejí z třináctého století. Hrálo se na ně při křtění králů, korunovacích, veselicích, při Vánocích,“ vysvětluje Liška.

Dudy na kšeft nedělá

Česká lidová muzika ho uchvátila. V polovině roku 1985 dostal svoje první dudy od pražského výrobce Vladimíra Kováříka. „Stal se mým učitelem, přítelem, naučil mě dokonce dudy vyrábět. Na kšeft je ale nedělám,“ říká umělec. Nejraději používá javorové dřevo. Svoje dudy má z višně. Dřevo na barvu tónu vliv nemá. Na jeho zachování ano. I sto let staré dudy mohou být dobré.

„Ze Zubří jsem dostal plány středověkých českých dud. Říká se jim moldánky a jsou vícehlasé. Až z Francie se ke mně dostal výrobní postup niněry, českého kolovratce. To je taková skříň s kličkou, na kterou se hrálo. Niněru umím vyrobit taky,“ říká Otto Liška.

Rohy zesilují zvuk

V mosteckém divadle má vedle šatny malou dílnu. Řezbář Jiří Zajáček v ní vyřezává loutky. V rukách Lišky se tam rodí dudy a niněry. Rohy na dudách nejsou pro parádu. Zesilují jejich zvuk. „Každý roh je jinak široký a vysoký. Dává tak barvu tónu. Hlavička vypodobňuje kozlíka. Možná proto, že dudy mečí jako koza, anebo nástroj připomíná kozu s velkým vemínkem. Mně se nejvíc líbí stylizované hlavy s očima a ušima. Vypadají jako malý čertík,“ konstatuje Liška.

Pravidelně ho zvou na mezinárodní dudácký festival do Strakonic. Na severu Čech je dudáků jako šafránu.

Mostecká kuriozita

Kdysi se všude podél českých hranic hrálo hodně. Sólový dudák založil kapelu a oživil tradici. Krušnohorská dudácká muzika, jak se soubor jmenuje, má úspěch. Stala se kuriozitou města. I za hranicemi dává vědět, že se v Mostě hraje na dudy. „Vydali jsme cédéčko Severní Čechy v lidové písni. K Vánocům chceme vydat druhé,“ slibuje. Momentálně pracuje na niněře.

„Až dodělám tu skříňku na kličku, vezmu ji do kapely a začneme na ni hrát. Vzkřísíme melodie dávno zapomenuté,“ dodal Liška. Dudáckou muzikou žije. Hrdě říká, že svoje dudy by za mercedes nevyměnil.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!