Hledá se ostrůvek pozitivní digitální deviace

Ivan Pilný, poslanec hnutí ANO, předseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny

Ivan Pilný, poslanec hnutí ANO, předseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Zdroj: Anna Vackova/E15

Jan Sedlák
Bývalý ředitel českého Microsoftu, investor a v současné době předseda hospodářského výboru poslanecké sněmovny Ivan Pilný se snaží rozhýbat debatu a činy státních představitelů v oblasti digitální ekonomiky. Založil pracovní skupinu pro digitální záležitosti a na půdě poslanecké sněmovny ve spolupráci s britskou ambasádou uspořádal konferenci. „Hledám ostrůvky pozitivní deviace a hledám tlak od vás,“ poznamenal Pilný.

Konference byla plná, ale poslanci dorazili jen tři, což dost reflektuje realitu, s jakou vrcholní představitelé státu ke kritické oblasti ekonomiky přistupují. Na druhou stranu ale ve sněmovně zazněla slova jako hashtag, Twitter, YouTube či startup. To se jen tak nezadaří.

„Je dobré, že se na konferenci spolupracuje s Velkou Británií, protože když se srovnáváme s Premier League, jednou se do ní dostaneme,“ pronesl ve sněmovně bývalý prezident evropského Microsoftu Jan Mühlfeit. Ten se v současné době mimo jiné snaží pomáhat změnám v českém vzdělávání, protože to je dle něho klíč k dalšímu posilování digitálního sektoru a ekonomiky jako celku.

Chybí digitální lídr a vize

„Technologie v Česku jsou a nasazují a čeští studenti jsou dokonce v jejich využívání nejlepší na světě,“ míní Mühlfeit. Dál už ovšem tak optimistický není. „Otázkou je, jak mladé talenty v zemi udržet a jak sem dostat další.“

„Musíme mít digitálního lídra, kterého další následují. A takový lídr musí mít vizi světa, který dnes ještě neexistuje,“ pokračuje Muhlfeit. Naráží tak na obecně známou věc – v české vládě v podstatě není nikdo, kdo by si digitální agendu zvolil jako téma a celou oblast táhnul dál. K tomu je třeba také strategické vládnutí s vizemi. Mimo jiné musí fungovat to, aby nová vláda nezahodila všechno, co udělala ta předchozí. „Žádného digitálního lídra v současné době nevidím.“

„Se střední až vyšší vrstvou úředníků se bavíme a spolupracujeme. Ti nejvyšší (politici) nejeví zájem,“ doplňuje prezident ICT Unie Svatoslav Novák.

Česko obecně umí dělat různé teoretické strategie, jejich realizace ale následně vázne. „Musíme mít vizi a kontinuitu a ne pouze papír nové strategie,“ říká Pilný. „Pořád se jenom tlachá a nic se neděje,“ přidává se Mühlfeit. České úřady se aktuálně snaží naplňovat strategii Digitální Česko 2.0. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má dokument v gesci, bude vládě předkládat novou zprávu o plnění do konce června letošního roku.

Základ by byl

S tím, že České republice chybí politický leadership v elektronické oblasti, souhlasí i bývalá ministryně informatiky Dana Bérová a obecně dle ní jsou třeba noví lidé s novými schopnostmi. „Výchozí body ale máme. Existuje legislativní rámec, dokonce i finanční prostředky, a existuje také vybudovaná infrastruktura a rozjeté projekty,“ říká zejména k tématu e-governmentu.

Na absenci vedení kýve hlavou i náměstek ministra vnitra pro ICT Jaroslav Strouhal. Právě vnitro se nicméně k částečně vedoucí roli přihlásilo. Vedle dohledu nad českým e-governmentem se spustila také Rada pro informační společnost, které předsedá Milan Chovanec a která chce koncepční směřování řešit. „Prvním konkrétním výsledkem je seznam 16 bodů, co by se mělo udělat a změnit,“ říká Strouhal.

Ministerstvo vnitra mimo jiné pracuje na mobilní aplikaci Můj úřad. Ta bude dostupná na app storech a občané se díky ní dozví třeba polohu úřadů či jak a kde mají postupovat při jednotlivých úkonech – po narození dítěte, při platbě daní a tak dále.

Dva bývalí manažeři Microsoftu si myslí, že digitální ekonomika a znalosti budou v blízké budoucnosti zcela zásadní a změní většinu oblastí. „Šedesát procent nákladů na nový Mercedes je software,“ připomíná Mühlfeit. „Lufthansa za pět let stále bude aerolinkami, ale bude fungovat úplně jinak. A stejné to bude u států.“

Spojit se s V4

Digitální agenda se aktivně řeší také na půdě Evropské unie, i když v mnoha ohledech nešťastně. Často se jde na problémy další a další regulací, ne inovacemi. Více o tom v našem komentáři.

„Evropská unie je v současné době v digitálních inovacích za Spojenými státy,“ upozorňuje britská velvyslankyně Jan Thompson. Příklad za všechny: pouze 17 procent vedoucích světových inovátorů je ze starého kontinentu, Státy pak mají 52 procent. Zrovna v Anglii už ICT sektor představuje 1,2 milionu pracovních míst a nové technologické firmy zásadně transformují dříve zanedbané londýnské čtvrti. Open data a další kroky zase výrazně zlevňují chod státu.

Podporovat technologickou komunitu se snaží slovenský prezident Andrej Kiska, který minulý rok například zaštítil startupovou akci a vzal technologické projekty do Silicon Valley, New Yorku a dalších míst ve Státech. „Také mladí Češi potřebují podobné vzory,“ říká ke Kiskovým aktivitám spoluzakladatel a šéf rozjeté firmy Brand Embassy Vít Horký s tím, že ani on nikoho takového v české politice nevidí.

Podle Horkého je zmiňovaná Velká Británie pěkným příkladem, jak se o digitální sektor starat. Jeho firmu oslovili sami zástupci tamní vlády a neustále se snaží o další podporu.