Hokejového žezla se chopila bývalá fotbalová stoperka | E15.cz

Hokejového žezla se chopila bývalá fotbalová stoperka

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Nejpopulárnější sportovní klub v Hodoníně řídí žena. Jana Gajošová začala šéfovat hokejovým Drtičům.

Dokáže téměř celý zápas nervózně přešlapovat u mantinelu. Povzbuzuje, komentuje, nadává. Emoce z ní sálají na metry daleko. Žije hrou.

Seznamte se. Jana Gajošová, nová předsedkyně hodonínského hokejového klubu. Žena, která vede partu Drtičů.

„Je to člověk, který chce pro místní hokej skutečně něco udělat. To je nejdůležitější. Takových totiž moc není,“ říká o své nové šéfové trenér A mužstva Zdeněk Ševela.

Druholigový klub je díky Gajošové v českém hokejovém světě unikátní. Zástupkyně něžnějšího pohlaví na takovém postu je totiž záležitost zcela výjimečná.

Před třemi lety si třiačtyřicetiletou ženu vyhlédl jako spolupracovnici tehdejší předseda druholigového celku Lubor Šimeček. „Ze začátku na mě hokejisté hleděli a přemýšleli, co na zimáku vlastně dělám. Proto jsem se nejdřív rozhlížela,“ vzpomíná energická žena. V další sezoně se už více angažovala v chodu hodonínského klubu. A začali ji uznávat i Drtiči. „Je cílevědomá a velice aktivní,“ chválí novou šéfovou útočník Petr Peš.

V poslední sezoně 2009/2010 už Gajošová vystupovala jako jednatelka a měla v klubu jedno z hlavních slov. „Musím se snažit. Ve městě je hokej sport číslo jedna. Je potřeba, abych byla před chlapy tři kroky napřed a nemohli mě překvapit,“ uvědomuje si Gajošová.

Několikrát se totiž setkala s tím, že z ní byli někteří hráči nebo lidé z vedení jiných týmů zaskočení. Vždy si však dokázala rázně sjednat respekt. „Někdy se do toho obuju až moc,“ uznává hokejová „bafuňářka“.

Atletka i házenkářka

Jednat v rukavičkách, to je jí cizí. Možná i proto, že vyrůstala ve sportovně založené rodině a odmala se snažila podávat ty nejlepší výkony. V minulosti se věnovala atletice, hrála házenou i fotbal. „Hrála jsem za ženský tým v Hruškách, byla jsem stoper a hlídala v obraně. Ale bruslit umím také. S tím problém nemám,“ ujišťuje s úsměvem Gajošová.

Práci pro hodonínský hokej dělá ve volném čase. Jinak se živí jako manažerka směnáren na jižní Moravě. Na starost má rovněž prodej dálničních známek a fungování sítě čerpacích stanic.

„Vstávám ráno před šestou. Když splním svoje povinnosti, mohu se přesunout na zimák. Kolem deváté večer už mi zase padá hlava a usínám,“ popisuje ve zkratce svůj běžný den.

Doma však nejčastěji mluví zase o hokeji. I proto, že do práce pro Drtiče angažovala téměř celou rodinu. Manžel je sekretářem, dcera vypomáhá při zápasech. „Muž na mě čekával po zápasech do deseti hodin večer, než bylo všechno vyřízené. Proto jsem ho vtáhla do dění. Nechtěla jsem, aby došlo k tomu, že bychom si za chvíli neměli co říct,“ vysvětluje předsedkyně klubu.

Nadávky ji nezastaví

U mantinelu zažívá radost z výher i smutek z porážek. Hůř než po prohře je jí ale mnohdy při pročítání či poslouchání nadávek a výčitek od rozzlobených fanoušků nebo nepřejících lidí. „To víte, že mě mrzí, pokud o vás někdo hanlivě mluví a neví, co všechno vaše práce obnáší. Je mi jasné, že se nezalíbím všem. Člověk se ale nemůže zastavit, musí se vyvíjet a jít dál,“ je přesvědčená Gajošová.

O vizi do budoucna má temperamentní žena jasno. Společně s kolegy ve vedení klubu chce fanouškům dopřát vydatné porce emocí z hokejových bitev. Důkaz? Stačí ji chvíli sledovat, když Drtiči prohrají. Trápí ji porážka, ale hlavně je rozzlobená, že lidé odcházejí domů nespokojení. Pokud se ovšem zimákem ozývají vítězné chorály, je šťastná z nadšení příznivců oranžovomodrých barev.

„Chceme kvalitní soutěž. Hokej přece děláme kvůli lidem, kteří se při zápasu kulturně vyžijí a sportovně pobaví. Proto jsou důležité i takové věci jako třeba kvalitní bufety. Všechno spolu souvisí,“ tvrdí Gajošová

Jakou možnost by si vybrala radši? Hrát s Drtiči první ligu ve spodní polovině tabulky před poloprázdnými tribunami, nebo patřit ke špičce nižší soutěže a hrát před vyprodanou halou? „To je jasné. Volím druhou možnost. Nebojím se říct, že klub vedeme kvůli fanouškům. Sama sebe jsem se už ptala, jestli mi to vůbec stojí za to. Jenže pak Drtiči vyhrají, stadion skanduje a tehdy dostávám odpověď. Ano, stojí to za to,“ uzavírá Gajošová.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video