Hazardní magnát Lui Che Wu vydělal 15 miliard dolarů z provozu kasin a rád by společnosti něco vrátil. Rozhodl se tedy, že bude udílet vlastní ceny. Letos je rozdá už potřetí a podle agentury Bloomberg chce letos využít zvýšené pozornosti, kterou mu přinesla kampaň #metoo otřásající švédskou komisí udělující Nobelovy ceny.
Luiiova cena zahrnuje trofej ve tvaru talíře, na níž je vyobrazen Lui Che Wu s úsměvem, který má vyjadřovat zasévání shovívavosti ve světě. Všem oceněným je zároveň vyplacena finanční odměna ve výši 2,56 milionů dolarů (56 milionů korun), což je více než dvojnásobek oproti laureátům Nobelovy ceny, kteří získají milion dolarů (22 milionů korun).
Lui rozdává ceny ve třech kategoriích – udržitelnost, rozvoj životních podmínek a pozitivní energie. V letošním roce bude oceněn právník Hans-Josef Fell zabývající se obnovitelnou energií a spolu s ním dvě nevládní organizace – Světová meteorologická organizace a indická Pratham, která se stará o financování a dostupnost vzdělání v Indii.
Laureáty ceny vybrala třístupňová struktura zahrnující doporučovací výbor, výběrovou komisi a radu složenou z významných mezinárodních osobností. Letos je její členkou například bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.
Přestože se cena Lui rozdá už potřetí, nejvíce pozornosti se jí věnuje právě letos. Je to zapříčiněno hlavně zkompromitováním komise udělující Nobelovu cenu. Tou otřásla kampaň #metoo, což vedlo až k dubnové rezignaci šéfky Sary Daniusové. Poprvé od druhé světové války se navíc neudělí Nobelova cena za literaturu.
Kromě financování cen dává filantrop Lui Che Wu peníze například Pekingské univerzitě, které aktuálně slíbil dar ve výši 18 milionů dolarů (396 milionů korun).
Cena Lui Che Wua není jedinou alternativou Nobelovy ceny, která se v Číně zrodila. V roce 2010 vytvořila tamní nevládní organizace Čínský svaz domorodého Pekingu alternativní Konfuciovu cenu míru. Ta byla v prvním roce udělena bývalému viceprezidentovi Tchaj-wanu Lien Čanovi, jehož kancelář ale udělení ceny popřela a Čan ji nikdy nepřevzal. V následujících letech Konfuciovu cenu obdržel například ruský prezident Vladimir Putin (2011) nebo kubánský vůdce Fidel Castro (2014).
