Štola Starý Martin v Krupce se pyšní titulem pro důl s nejdelší cínovou rudní žílou ve střední Evropě.
Za tři roky by k její prohlídce mohlo lákat i zařazení mezi nejvýznamnější památky světa UNESCO. Šest míst, která hornickou historii na české straně Krušnohoří nejlépe dokládají, se totiž dočkalo zápisu na takzvaný indikativní seznam památek UNESCO, tedy mezi adepty na zápis mezi vybrané památky světového kulturního dědictví.
Doly do UNESCA
Větší šanci zařadit se mezi nejvýznamnější památky světa dostaly doly koncem února v centru světového dědictví v Paříži. České ministerstvo kultury o tom dalo vědět na jednání poslední březnový den v Praze.
Ústeckým želízkem v ohni je právě historické hornické město Krupka se štolou Starý Martin a vrch Mědník, které vynikají unikátně dochovanou krajinou formovanou těžbou a zpracováním rud trvajícím téměř sedm století.
V západní části pohoří pak pozornost upoutalo historické hornické město Jáchymov, Horní Blatná s Blatenským vodním příkopem, sejpoviště u Božího Daru a důl Mauritius v Hřebečné.
I přes hranice
Na saské straně budou turisté obdivovat více než čtyřicet lokalit. Například historická hornická města Annaberg, Marienberg, Freiberg a řadu pozůstatků po dolování.
Autoři projektu na sebe strhli pozornost tím, jak rychle se jim vybrané památky podařilo do předvýběrového seznamu pro UNESCO dostat. Za pouhé dva roky se to podařilo málokomu.
„Pomohlo nám, že jsme se připojili k německé straně, která na projektu začala pracovat už dříve,“ vysvětlila radní Ústeckého kraje Jana Ryšánková. Spojení dvou států bude podle autorů projektu pro francouzskou komisi UNESCO významným plus, až bude rozhodovat, zda hornickou oblast Krušných hor na konečný seznam přijmout.
„Máme i další výhodu. Nejde totiž o jednotlivé památky, ale rozsáhlou oblast, která je hornictvím zasažená. UNESCO už nechce přidávat na svůj seznam jednotlivé památky či městské části,“ dodává radní Ryšánková.
Spojení s německou částí Krušnohoří bude mít pro turisty i další výhodu. Mohou totiž porovnat, jak se hornictví na obou stranách pohoří vyvíjelo rozdílně. „Součástí projektu Montanregion nejsou jen hornická díla, ale i zvyky a tradice s těžbou spojené. Na české straně hor je s hornictvím svázaná například výroba dřevěných hraček nebo krajek. Té se věnovaly ženy horníků. Na německé straně se dochovalo zvyklostí ještě více, typické jsou hornické slavnosti. Zatímco u nás byli Němci z pohraničí po roce 1945 odsunuti a tradice byly zpřetrhány, na německé straně se dochovalo vše,“ vyzdvihuje koordinátor projektu Adam Šrejber.
Češi se ale snaží na svou historii navázat. „Například jirkovská pouť. Teď je to celkem nové, ale při pohledu do historie jde nepochybně o obnovování tradice,“ dává příklad Šrejber.
Než se bude hornické Krušnohoří moci pochlubit členstvím v lukrativním společenství, čeká autory projektu ještě mnoho práce. „Ke každé vybrané památce v celém pásu Krušnohoří musíme sepsat podrobnou dokumentaci. Vypracovat plán ochrany tohoto území, navrhnout rozvoj území. To zahrnuje jednání s památkáři i zástupci dotčených měst. O zápis na seznam UNESCO se snaží řadu let i pevnost Terezín a město Žatec s chmelařskou historií, ale dosud nejsou hotovi, jak je to náročné,“ poukazuje na možné svízele radní Ryšánková.
Přísný dohled
Na návštěvy komisařů je připraven i starosta Krupky Zdeněk Matouš. „Budou posuzovat, jestli vše splňuje jejich kritéria. Štola Starý Martin je ovšem v takovém stavu, že by na seznam mohla být zapsána okamžitě. Zrekonstruovat jsme ji nechali už v roce 2000 a všechny úpravy stály zhruba dvacet milionů korun,“ podotýká Matouš.
Husitská ulice, která ke štole vede, je podle něj již také památkově chráněná. „Od zapsání na seznam UNESCO si slibujeme hodně. Například i to, že bychom snadněji dosáhli na dotace, za které by mohli historické domy jejich majitelé opravit a zachovat původní vzhled,“ plánuje starosta Matouš.
Druhým zástupcem Ústeckého kraje, který dokládá středověké dobývání kovů v Krušných horách, je vrch Mědník u obce Měděnec na Chomutovsku. Od roku 2007 mohou turisté ve štole Marie Pomocné obdivovat, jakými způsoby horníci rudní žíly dobývali.
„Šlo o takzvané krušení neboli sázení ohněm, kdy stěna žárem pukla a horníci ji pak rozebírali. Od toho jsou na stěnách zčernalé vrstvy. Pokud vím, takhle patrné je to jen ve štolách na Mědníku a v Mikulově,“ podotýká člen občanského sdružení Historické rudné doly Mědník Ivan Cáder a dodává, že metoda krušení dala název celým horám.
Na Mědníku je kromě štoly Marie Pomocné řada dalších. „Letos bychom chtěli zpřístupnit alespoň část štoly Země zaslíbená. Odhadujeme to na září, tedy konec návštěvnické sezony,“ předpokládá Cáder. Pokud se to podaří, budou k vidění ručně tesané chodby a v zadních komorách zakládky suchých zdí. Při této metodě stavěli horníci v komorách kamenné zdi, za které házeli hlušinu. „Také bychom rádi zpřístupnili štolu Polní jáma. Uvidíme podle jejího stavu jestli letos, nebo příští rok. Podle dokumentů, které máme, je na jejím konci jezírko a v roce 1922 ji navštívil dokonce prezident Tomáš Garrigue Masaryk,“ vyzdvihl Cáder.
Montanregion
Než se celý Montanregion Krušné hory dostane na seznam UNESCO, chtějí mít členové občanského sdružení hotovou i naučnou stezku kolem vrchu Mědník a na jeho vrchu geopark.
Posledním oficiálním krokem, který snahu ze strany obcí i obou krajů o zápis do UNESCO stvrdí, bude slavnostní podepsání deklarace, které se uskuteční v pondělí 30. dubna v Královské mincovně v Jáchymově.
DŮL MAURICIUS
• Kde: Abertamy.
• Co: Nejzachovalejší středověký důl v Česku, těžba do roku 1947.
ŠTOLA STARÝ MARTIN
• Kde: Krupka u Teplic.
• Co: Štola sleduje nejdelší cínovou rudní žílu v republice i střední Evropě.
• Vstupné: 30/70/140 Kč. * Otevřeno: Celoročně, čt: 9.30-15.00, pá-ne: 9.30-17.00.
ŠTOLA MARIE POMOCNÉ
• Kde: Měděnec u Chomutova.
• Co: Krušnohorský důl ze 16. století s ukázkou ručního hloubení.
• Vstupné: 30/50 Kč.
• Otevřeno: červenecsrpen: út-ne: 11.0017.00, září-říjen: so-ne: 11.00-17.00.
• Pro skupiny možnost prohlídky i mimo sezonu.
BLATENSKÝ VODNÍ PŘÍKOP
• Kde: Od Božího Daru po Horní Blatnou.
• Co: Dvanáct kilometrů dlouhý, zachovalý a místy zavodněný příkop přiváděl vodu Božídarského rašeliniště potřebnou k zásobování báňských a hutních provozů v Horní Blatné.
• Kolem vodního příkopu vede naučná stezka.
SEJPOVIŠTĚ U BOŽÍHO DARU
• Kde: U bývalé obce Rýžovna, která se stala součástí Božího Daru.
• Co: Sejpy jsou kopcovité útvary, které vznikaly v souvislosti s rýžováním. Jsou ze štěrku a písku a nacházejí se zejména podél potoků. Vyskytují se hromadně a tvoří tak sejpoviště.
JÁCHYMOV
• Nachází se v něm hornické muzeum i radonové lázně. Bohatá naleziště stříbra zapříčinila počátek ražby tolaru.
