Hrabica jezdí venku lépe než doma
Petrovický odchovanec Jindřich Hrabica v letošní sezoně jezdí dva motokrosové podniky. Domácí mistrovství republiky a seriál mistrovství Evropy, ve kterém se mu zatím daří mnohem lépe. Pětatřicetiletý závodník je zatím v průběžném pořadí evropského šampionátu po odjetí sedmi z devíti závodů na osmém místě. V domácím seriálu je v půlce sezony až devatenáctý.
„Jediné vysvětlení, proč se mi doma nedaří, je asi, že jsem přemotivovaný a chci se ukázat fanouškům. V rozjížďkách potom klidně i dvakrát spadnu. Když pak jedu závod mistrovství Evropy, najednou se uklidním a mám čistou hlavu,“ uvědomuje si Hrabica.
Motokrosový závodník se narodil ve Vsetíně, ale brzy se s rodiči přestěhoval do Petrovic u Karviné. Tam začínal i svoji motokrosovou kariéru. „Nejdříve jsem dělal bikros, později pak přišla láska k motorkám. Těm jsem ale úplně propadl,“ pověděl Hrabica.
Zkušený pětatřicetiletý motokrosový závodník je s průběhem sezony zatím spokojený. „Když to vezmu procentuálně, tak na devadesát procent jsem spokojený. Těch zbylých deset procent je to, že se mi nedaří v domácím mistrovství,“ řekl Hrabica.
Hrabica chce prolomit smůlu
V současnosti se připravuje na další domácí závod, který se pojede 25. července ve Vranově u Brna. „Doufám, že konečně prolomím ty špatné výsledky, začnu bodovat a posunu se výše v celkovém hodnocení,“ přeje si Hrabica. Tomu se v letošní sezoně zatím vyhýbají i zranění. Loni měl ale smůlu. Při jednom pádu si zlomil klíční kost a tři žebra. „Letos to tak hrozné není. Akorát při posledním závodu v Kramolíně jsem se při jedné rozjížďce zamotal s jedním klukem. Ale vyšel jsem z toho jen s lehkým otřesem mozku,“ usmál se Hrabica. Ačkoliv jezdí prestižní podnik mistrovství Evropy, nepomýšlí, že by jel i závody mistrovství světa. „Po pravdě k tomu, abych mohl jezdit světový šampionát, bych si musel najít nějakou stáj, jako ve formuli jedna. Musel bych tam přinést i nějaké peníze a nejpodstatnější důvod je ten, že si myslím, že bych na to asi neměl,“ přiznal sebekriticky Hrabica. Ten i tak za sezonu nacestuje po různých závodech více než patnáct tisíc kilometrů. „Je to velký zápřah, ale naštěstí je rodina na tenhle kolotoč zvyklá. Když skončí sezona, snažím se jim to všechno vynahradit,“ řekl Hrabica. Ale i když má pár dnů volna jako teď, stejně se připravuje na další závody. „Neustále si musím udržovat fyzičku. Jednou jdu na kolo, pak zase bruslím, pak je to třeba posilovna. V závěru sezony se kondice nesmírně hodí. Kdybych ji neměl, mohlo by z toho být třeba i nějaké nepříjemné zranění,“ vysvětlil Hrabica. Největšího úspěchu dosáhl v roce 1995, kdy skončil v mistrovství České republiky celkově na druhém místě. „Nejvíc si ale vážím sezony o rok později, kdy jsem skončil třetí. V posledním závodě, doma v Petrovicích, kdy jsem mistrovství vedl, mi spadl řetěz a já nakonec celkově skončil třetí,“ zavzpomínal Hrabica.