Už to není Divoký západ, říká Adam Neuberger z Probinexu k regulaci MiCA. Odděluje seriózní kryptoměnové hráče od hobby projektů

Evropská unie přijala v roce 2023 regulaci MiCA, která udává pravidla pro kryptoměnový trh. Teď končí přechodné období. Jak zásadně regulace trh promění?

Ve srovnání s minulostí znamená tato regulace výrazný posun směrem k bezpečnějšímu prostředí. Když jsem se kryptoměnám začal zhruba před osmi lety aktivně věnovat, nebraly se jako něco, co by mělo podléhat regulaci. Tehdy šlo spíše o technologické hobby. Postupně se ale ukázalo, že mnoho lidí investovalo do nepoctivých či podvodných projektů a řada investorů přišla o peníze, což vyvolalo tlak regulátorů na zavedení jasných pravidel.

Co se tedy s příchodem regulace v praxi nejvíce mění?

Shrnul bych to do několika bodů. Jednak přinese zmíněnou vyšší bezpečnost pro spotřebitele a stanoví jasná pravidla pro poskytovatele služeb. Znamená ale také nové obchodní příležitosti, zejména v oblasti expanze. Celkově pak přináší legitimizaci krypta jako oboru. Před deseti lety byl kryptosvět vnímán jako „Divoký západ“, dnes se narativ výrazně mění. Na trh vstupují velcí institucionální hráči jako například BlackRock, největší správce aktiv na světě, který spustil bitcoinové ETF. Nebo státy a regulátoři. To vše dává kryptu oficiální razítko důvěryhodnosti.

Můžete to ilustrovat konkrétními čísly? Jak vůbec velký je trh, který už dnes „patří“ kryptoměnám?

Například v roce 2017 činila celková tržní kapitalizace kryptoměn přibližně 200 miliard dolarů. Dnes se pohybujeme kolem tří bilionů dolarů, což znamená zhruba patnáctinásobný nárůst objemu aktiv na trhu. U samotných transakcí přesné číslo nemám, ale jejich objem i počet dlouhodobě rostou, stejně jako počet uživatelů a peněženek. Například jedna z velkých burz, založená v roce 2017, má dnes přes 190 milionů aktivních uživatelů. A ve Spojených státech teď už přibližně každý druhý občan kryptoměny vlastní.

A co v Česku a v Evropské unii? 

V České republice je k letošnímu roku evidováno více než 52 tisíc registrovaných uživatelů kryptoměn, což představuje zhruba 4,9 procenta dospělé populace s meziročním nárůstem ve výši 18 procent. V rámci Evropské unie se odhaduje, že do konce letošního roku bude kryptoměny využívat přibližně 219 milionů uživatelů, přičemž penetrace se podle různých metodik pohybuje mezi 10 a 26 procenty.

Dá se také odhadnout, jak velký finanční objem z toho ukousnou zmíněné podvody?

Globální data za rok 2024 podle našich informací ukazují, že celková kryptokriminalita dosáhla objemu 40 až 51 miliard dolarů, což odpovídá zhruba 920 miliardám až 1,2 bilionu korun. Z toho samotné podvody představují přibližně 5,9 až 10,7 miliardy dolarů. A pokud se podíváme konkrétně na situaci ve Spojených státech, tak tam škody dosáhly 9,3 miliardy dolarů, což znamená meziroční nárůst o 66 procent oproti roku 2023 a více než 140 tisíc evidovaných stížností.

A jak si vede Evropa?

Tady se roční objem podvodů odhaduje na šest až deset miliard dolarů, tedy 138 až 230 miliard korun. V Česku se podle proporčního odhadu jedná o 260 až 440 milionů korun ročně. A právě tato čísla dokládají, proč je regulace nezbytná.

Kvůli ochraně uživatelů.

Ano, ale nejde jen o to. MiCA je revoluční z několika dalších důvodů. Jednak oficiálně uznává krypto jako alternativní platební prostředek, tak jako investiční nástroj. Dále také přesně definuje, co krypto je, jak se daní a jaké povinnosti mají poskytovatelé služeb. A opravdu velký důraz klade i na zmíněnou bezpečnost. Požaduje například oddělení klientských prostředků od firemních, součástí je také dohled regulátora, povinné audity, reportování a ověřování. Je potřeba si uvědomit, že krypto je velmi dynamický obor. Posledních zhruba osm let se technologie velmi intenzivně vyvíjí. Dnes už nejde jen o uchovatele hodnoty, ale i o technologii využitelnou například u NFT, digitálního ověřování nebo v oblasti decentralizovaných financí, které umožňují poskytování finančních služeb bez prostředníka. Tedy například banky.

Jaká je tedy aktuální situace v zavádění nových pravidel?

V rámci Evropské unie postupně probíhá licencování jednotlivých subjektů. MiCA se přijala v červnu 2023 a od té doby běžela lhůta pro její zavádění do národních legislativ až do konce loňského roku. Od ledna 2025 tak fakticky platí v celé EU, ale je stanovené přechodné období, takže v rámci Evropské unie mohou subjekty fungovat bez licence do června 2026 a až poté bude provoz bez ní nelegální.

Jaký je stav v Česku?

V České republice byl zákon schválen začátkem letošního roku a Česká národní banka jakožto národní regulátor umožnila prodloužení přechodného období do června 2026 pro subjekty, které dosud fungovaly na živnost. V Česku každopádně máme aktuálně nejvyšší počet žádostí o licenci CASP v rámci EU, konkrétně přes 230 subjektů, a číslo bude určitě ještě růst (MiCA je samotná evropská regulace a CASP je konkrétní licence, která z MiCA vychází a opravňuje subjekt poskytovat služby spojené s kryptoaktivy – pozn. redakce). Pro srovnání: druhé Německo má přibližně 30 přijatých žádostí. To ukazuje na silné technologické a podnikatelské zázemí v Česku, kde vznikly i významné kryptoprojekty. Například jedna z nejbezpečnějších hardwarových peněženek na světě.

Takže tak vysoký počet žádostí o licenci není vlastně překvapením.

Pro lidi z kryptoscény ne. V minulosti jsme s ČNB komunikovali i prostřednictvím interních přehledů, kde bylo evidováno ještě více subjektů. Řada firem se následně rozhodovala, zda zůstat v Česku, nebo přesunout podnikání jinam. Ne všechny, které žádají o licenci, zde totiž reálně podnikají. Ale je pravda, že ČNB nebyla stejně kapacitně připravena na takový nápor, i když odborně je velmi silná. Některé procesy kvůli těmto omezeným kapacitám teď trvají déle.

Co znamená déle? Jak dlouho celý proces získání licence aktuálně trvá?

Nejprve si zájemce musí podat oficiální žádost a ČNB má pak zhruba 25 dní na její kontrolu. Pokud je neúplná, vrací ji s připomínkami, co je potřeba doplnit. To se stává, například když chybějí nějaké dokumenty, vysvětlení nebo je potřeba něco upravit. V takovém případě se doba prodlužuje. Po doplnění žádosti pak běží zákonná lhůta 40 dnů, během níž musí regulátor rozhodnout o udělení nebo neudělení licence. V praxi však celý proces trvá déle, protože probíhá intenzivní komunikace mezi regulátorem a žadatelem. Reálně se může jednat i o více než šest měsíců, právě kvůli zmíněné vytíženosti ČNB. Pokud subjekt podá žádost bez předchozích konzultací, hrozí totiž vyšší riziko prodlužování řízení nebo nižší šance na úspěch. Regulátor sice nemůže rozhodnutí ovlivnit subjektivně, ale jasně stanoví, že určité oblasti musejí být zpracovány na velmi vysoké úrovni.

Co všechno musí firma splnit?

Proces je velmi náročný. Nejde jen o MiCA, ale také třeba o regulaci DORA, která se týká digitální operační odolnosti a klade vysoké nároky na bezpečnost dat, systémů a jejich sdílení. Celkově tak obě regulace de facto oddělují subjekty, které to s podnikáním v kryptu myslí vážně, od těch, které fungovaly spíše jako menší experimentální projekty. Zároveň je nutné říct, že tyto regulace jsou finančně velmi nákladné. Pro mnoho menších projektů to znamená, že samostatné fungování už není reálné. Setkal jsem se například s takovými, které se zaměřovaly na pravidelné spoření do bitcoinu, a přestože byly technicky zajímavé, ekonomicky nedokázaly nové požadavky unést. Takové firmy se často musejí prodat, spojit s větším subjektem nebo se nechat zastřešit někým jiným.

Co znamená „finančně náročné“?

Je to velmi individuální. Záleží na tom, zda jste burza, nebo například obchodník, který nabízí služby spojené s kryptoaktivy. Náklady se mohou výrazně lišit podle obchodního modelu. Mohu to ale uvést na příkladu naší firmy Binex se zhruba pětadvaceti zaměstnanci, která je součástí projektu Probinex a pět let už poskytuje servisní služby kryptospolečnostem. Jen samotné zavedení požadavků regulace DORA stálo více než 3,5 milionu korun. Tvorba povinné dokumentace, tedy interních politik, postupů a mapování procesů dle MiCA, se pohybovala přibližně mezi 1,5 až dvěma miliony korun.

V součtu jde o více než pět milionů korun.

Ano, ale tím to nekončilo. Další milionové položky představuje zabezpečení systémů a softwaru. K tomu je nutné připočíst personální náklady, protože část zaměstnanců se musí věnovat výhradně compliance, bezpečnosti a provozním požadavkům regulace. Navíc je nutné složit takzvané obezřetnostní záruky, tedy kapitál, který musí firma držet v závislosti na typu licence a objemu podnikání. Například pokud bude společnost Binex žádat o licenci v České republice, pak bude tato záruka v objemu přibližně 13 milionů korun. Výše se odvíjí od obratu a historických výsledků firmy. To už jsou částky, které jsou pro mnoho společností nereálné. Často je proto nutné externí financování nebo vstup investora.

Tak jste to řešili i vy?

V rámci projektu Probinex má na starosti žádost o licenci naše partnerská firma v Řecku. Podle informací z místa je kapitálová obezřetnostní záruka zhruba 125 tisíc eur. Náklady na právní dokumentaci a interní politiky se pohybují přibližně mezi 70 až 100 tisíci eur. Poplatky za licenci se budou teprve vydávat. Opět se tedy bavíme o částkách v řádu několika milionů korun.

Jak důležité je pro váš projekt získat licenci? 

Je to naprosto zásadní. Od začátku stavíme projekt Probinex a náš byznys pro regulované prostředí. V současné době proto veškeré síly věnujeme přípravě na získání licence. Regulace přinesou více bezpečnosti a otevřou cestu do krypta pro nové investory, což je pro další vývoj našich produktů důležité.

Už má Česko firmy, které licenci získaly?

Podle mých aktuálních informací zatím ne. Očekávám, že první se udělí ještě do konce roku, protože většina žádostí byla podána v průběhu toho letošního. V rámci Evropy už je jich schválených ale několik desítek, možná stovek. Mezi prvními byly Francie, Nizozemsko a Německo, následovaly Malta, Kypr a další. A existují i státy, které MiCA dosud plně nezavedly. Třeba Rumunsko, kde zatím není možné o licenci žádat.

Co se v praxi stane, pokud do června příštího roku nebude mít například zmíněné Rumunsko žádného licencovaného obchodníka? Může to ovlivnit i české firmy?

Mohou nastat dvě věci. Zaprvé hrozí sankce ze strany EU, podobně jako tomu bylo u GDPR. Zadruhé se začne přímo uplatňovat evropská legislativa. Důležité je, že MiCA umožňuje takzvanou pasportizaci služeb. Pokud například podnikatel získá licenci v České republice, může své služby rozšířit do dalších států EU včetně Rumunska, i když tamní regulátor zatím není připravený. Stačí oznámení místnímu regulátorovi, ten následně informuje ESMA a toho v daném státě. Ten musí takový subjekt akceptovat, protože jde o evropskou licenci.

Nakolik mění tato regulace vztah Evropy ke Spojeným státům?

Zásadně. Jedním z příkladů je takzvaný Travel rule. Stanovuje, že se při převodech kryptoměn z regulovaných subjektů musí identifikovat jak odesílatel, tak příjemce.

Jinak řečeno, převod už nebude anonymní.

Ano, nebude. Poskytovatelé kryptoaktivních služeb (CASP) musejí ověřovat, zda je klient vlastníkem cílové peněženky, případně identifikovat příjemce. Zvyšuje to transparentnost a bezpečnost a výrazně omezuje podvodné praktiky. A další rozdíl je například v oblasti stablecoinů. Tady EU zakázala používání těch neauditovaných, jako je USDT (Tether), protože nesplňuje požadavky MiCA. Povolené jsou pouze ty auditované, například USDC. To znamená, že evropský uživatel na americké burze nebude moci používat USDT, pokud burza chce obsluhovat klienty z EU.

Co očekáváte na trhu kryptoměn v roce 2026?

To už uvidíme plně funkční licencované subjekty, které se budou aktivně ucházet o podíl na trhu. Dojde k expanzi po Evropě, větší mediální viditelnosti a k reklamním kampaním. Očekávám vstup institucionálních investorů, růst objemu kapitálu proudícího do krypta a nové spolupráce mezi tradičními finančními institucemi a kryptofirmami.