Turnaje v pokeru se v Liberci staly stejnou relaxací jako třeba tenis nebo kulečník. Mají přesně stanovená pravidla a zahrát si může prakticky kdokoli. Mně stačilo mít v kapse stovku. S ní mířím do jednoho z libereckých kasin. Mám spadeno na hru Texas Holdem.
Za startovné sto korun dostanu žetony v hodnotě tisíc pokerových peněz (chipů) a netrpělivě čekám na začátek. „Klid, prosím. Vložte blindy, začínáme,“ říká krupiér. Sešlo se osmnáct hráčů, kteří obsadí dva stoly. Základní povinná sázka do hry (small blind), kterou platí hráč po levé ruce rozdávajícího (dealera), je pětadvacet chipů, dvojnásobek malého blindu (big blind) platí následující hráč. Každých dvacet minut se sázka zvyšuje.
„Přijdu si zahrát poker jednou za měsíc. Je to příjemné odreagování a neutratím víc než za jiný sport a ještě můžu vyhrát peníze,“ říká student liberecké vysoké školy Adam Mejsnar.
S patřičnou dávkou nervozity odkrývám dvě rozdané karty. Srdcová pětka a kárová devítka. Hodně špatná kombinace, to hrát nebudu. Chvíli předstírám, že zvažuji dorovnání sázek a účast ve hře, ale karty odhazuji. Několik následujících kol se odehrává podobně a můj komínek žetonů se rychle zmenšuje.
Další hra už vypadá lépe, dostal jsem dvě desítky a navyšuji sázku o dvě stě chipů. Většina soupeřů své karty zahazuje, jeden zvyšuje o dalších dvě stě. Dorovnávám. Tentokrát to vyšlo, žádná z pěti vyložených karet soupeři nepomohla k získání páru, a tak vyhrávám. Najednou mám žetonů o poznání víc. Vyhrál jsem ještě dvakrát, ale po hodině a půl pro mne turnaj skončil. Přišel jsem o všechny žetony a šestý v pořadí opouštím pokerové stoly. I tak jsem spokojený.
Texas Holdem je hra, při které každý hráč dostane od rozdávajícího dvě karty a pět karet, které dealer vyloží na stůl, je společných. Cílem hry je vytvořit nejlepší karetní kombinaci, například čtveřici, trojici nebo postupku.
Hráčem pokeru za stovku
Poker není pouze hazardní hra známá z Podrazu s Paulem Newmanem. Je to oblíbený sport. Zapojil se do něj i redaktor Sedmičky.
